Klauniáda v Kyjevě: Politické řešení krize krachlo, roste napětí

Parlamentní pat podle ukrajinských médií zvyšuje napětí v zemi a vzbuzuje pochyby o možnosti politického řešení krize. Šéf poslaneckého klubu vládní Strany regionů Oleksandr Jefremov dnes po ukončení parlamentní schůze prohlásil, že pokud bude sněmovna nečinná, hrozí jí rozpuštění.

"Buď budeme seriózně pracovat, nebo všechno skončí novými volbami. Jiný výsledek nevidím," řekl Jefremov novinářům. Dnešní parlamentní schůzi označil za "klauniádu".

Debatu o změnách v ústavě, které by omezily pravomoci prezidenta, už v úterý zastínily vzrušené hádky poslanců. Opozice si od jednání slibovala návrat ke znění ústavy z roku 2004, kdy většina ústavních funkcí včetně jmenování vlády náležela parlamentu. Po volbách v roce 2010, v nichž se stal prezidentem Janukovyč, ústavní soud parlamentu pravomoci odebral, a znovu tím posílil postavení hlavy státu.

V Kyjevě od úterý jedná ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová. Ukrajinská média očekávají, že šéfka evropské diplomacie poodhalí informace o výši finanční pomoci, kterou by EU mohla Kyjevu poskytnout výměnou za politické ústupky. Ashtonová se už v úterý setkala s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem, žádná konkrétní nabídka z její strany ale údajně nepadla. 

Rozpad Ukrajiny nehrozí

Nejvyšší postavení mají v dnešní ukrajinské společnosti Rusové. Z hlediska dosaženého vzdělání je například předčí pouze Židé. Naproti tomu anebo právě proto nejsou obyvatelé východu zdaleka tak bojovní jako lidé ze západu. Zatímco jedny charakterizuje spíše nacionalismus, pro druhou skupinu je příznačný patriotismus, uvedla českápozice.cz.

Obyvatelé východu jsou v zásadě pragmatičtí, technicky založení a nejsou příliš aktivní ve veřejném životě, potažmo s tím neumějí chránit vlastní zájmy. Oproti tomu je západní Ukrajina v politickém smyslu samostatným činitelem, což o východních částech nelze prohlásit. Obyvatelé východu se snáze podvolují vůli ústřední moci a z jejich řad nepochází žádný skutečný politický vůdce. Západ naproti tomu přímo chrlí charismatické osobnosti.

Velkým geopolitickým hráčům – USA, Evropské unii a Rusku – není osud Ukrajiny vůbec lhostejný. Moskva má zájem na tom, aby ji její soused vnímal přátelsky, nebo alespoň neutrálně, a po způsobu určitého nárazníku od něj udržuje v bezpečné vzdálenosti své geopolitické protivníky.

Naproti tomu euroatlantické společenství vnímá Ukrajinu jako činitele, který Rusko oslabuje, působí jako protiváha a v daném případě jej také udržuje pod tlakem. Rozpad země není v zájmu ani jedné strany. Rusko by připojením jihovýchodních částí příliš nezískalo, spíše naopak, dostalo by tak totiž nového souseda v podobě Haliče, ke které by se nejspíš připojila „hetmanština" neboli střední Ukrajina, tedy agresivně rusofobní uskupení toužící po začlenění do euroatlantických struktur. Celou řadu problémů by si tak ovšem přivodil i Západ, jenž by se musel třeba postarat o stát, který sní o evropském nebi, píše server.