VIDEO Kyjev ve válce: Počet mrtvých roste, obrněné vozy v ulicích

Situace v ukrajinské metropoli se dopoledne vyhrotila poté, co se někteří z účastníků poklidné demonstrace pokusili proniknout do sídla ukrajinského parlamentu a vyplenili hlavní štáb vládní Strany regionů.

Bilance obětí se rozcházejí, Reuters informoval o 14 mrtvých a AP o 13 usmrcených zpravodajská stanice CNN uvedla až 15 zabitých. Ukrajinské ministerstvo vnitra nejdříve oznámilo, že zemřeli dva policisté, postupně bilanci navyšovalo až na nynějších šest zabitých policistů. Při střetech bezpečnostních složek s demonstranty utrpělo zranění přes 300 lidí.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že v nemocnicích skončilo na 159 příslušníků pořádkových sil a že 35 z nich je ve vážném stavu. Celkem vyhledalo podle Interfaxu ošetření 184 policistů, z nichž 39 utrpělo střelná zranění.

Kyjevská policie podle RIA Novosti oznámila podrobnosti o úmrtích civilistů. Dva lidé zemřeli na infarkt, jeden zahynul při dopravní nehodě, jeden uhořel a tři byli zastřeleni.

O třech zastřelených informovali i lékaři působící v opozičním táboře. Další dvě osoby údajně zahynuly při útoku radikálních demonstrantů na kyjevské sídlo hlavní vládní Strany regionů.

Pořádkové síly do bojů s demonstranty nasadily gumové projektily, slzný plyn, ohlušující granáty a vodní děla. V ulicích jsou obrněné transportéry, střechy okolních budov obsadili těžkooděnci. Demonstranti útočili na policejní kordony vytrhanou dlažbou a lahvemi se zápalnou směsí, v ulicích znovu vyrostly barikády a hromady zapálených pneumatik.

Ultimátum nezabralo

Ministerstvo vnitra a tajná služba daly opozici čas do 17:00 SEČ k uklidnění situace. Bezpečnostní složky během dne postupovaly směrem k náměstí Nezávislosti, které obklíčily. Opoziční vůdce Vitalij Kličko proto v obavě před krveprolitím vyzval ženy a děti na náměstí, aby raději odešly.

Protestující ale požádali své příznivce, aby je přišli do centra podpořit. Doprava po městě byla ovšem značně ztížena, protože úřady zavřely všechny stanice metra. Od půlnoci bude navíc omezena i automobilová doprava do centra, aby se "zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí".

Ukrajinský premiér v podvečer ujistil eurokomisaře Štefana Füleho, že bezpečnostní složky udělají vše pro to, aby se vyhnuly použití zbraní proti protestujícím.

Zdroj: YouTube

Napjatá situace vznikla i uvnitř parlamentu, kde opoziční poslanci přes den obsadili předsednické lavice a zablokovali jednání. Blokádou sněmovny opozice protestovala proti neochotě vládní většiny zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě. Podstatou úpravy hlavního zákona má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní exekutivní pravomoci byly v rukou parlamentu, nikoli prezidenta, jak je tomu nyní.

Poslanci vládní Strany regionů spolu s komunistickými zastupiteli nakonec kvůli blokádě předsednických míst sněmovnu opustili. Opozice z tohoto kroku usoudila, že vládní tábor ztratil zájem na kompromisu a do reformy ústavy se zapojit nehodlá.

V bouřlivé atmosféře pouličních bojů uspořádal v parlamentu tiskovou konferenci vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko. Prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu, ale prezident Viktor Janukovyč musí vyhlásit mimořádné parlamentní volby. "Pouze na prezidentovi závisí řešení nynější politické krize. Pokud to udělá, vyvede zemi z krize. Bude to mužné rozhodnutí," řekl Kličko.

Kličko se spolu s dalším opozičním předákem Arsenijem Jaceňukem pozdě večer vydal na jednání k Janukovyčovi. Setkání se ale do 24:00 SEČ podle Interfaxu ještě neodehrálo. Obdobná schůzka byla již dříve ohlášena na středeční dopoledne. Jaceňuk večer nabídl vládě příměří, aby se zabránilo dalším obětem. Janukovyč se podle informací DPA chystá promluvit k národu.

Nejrychleji na dnešní události na Ukrajině reagovala ruská diplomacie - bez okolků je označila za přímý důsledek politiky Západu, která zavírá oči před agresivními akcemi ukrajinských radikálů. Ukrajinskou opozici vyzývá, aby zanechala výhrůžek a ultimát a zahájila "věcný dialog se státní mocí s cílem nalezení cesty z hluboké krize".

Zdroj: YouTube

 

Kdo selhal?

Buď jeden, nebo druhý - podobné černobílé vidění boje o ukrajinskou budoucnost prý může zemi pouze uškodit. Konflikt mezi opozicí a vládní garniturou v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem má kořeny v chybách obou zúčastněných táborů, myslí si nový šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

Poslední desetiletí bylo na Ukrajině ohraničeno hned dvěma silnými odpory veřejnosti. Ta pokaždé ve svých očích vnímala politiku vládních představitelů jako prakticky zkorumpovaný mocenský pakt politiků s bohatými oligarchy. V současné krizi, trvající od druhé poloviny listopadu, přitom pohled společnosti dlouho nebyl jednoznačný. Zjednodušené rozdělení na prounijní západ a proruský východ už ale v současnosti neplatí. Stále více se totiž na stranu opozice kloní i lidé z východu, dosud loajální k prezidentu a spatřující výhody spíše v podrůčí Moskvy, uvedl web CT24.

"Mně připadá, že tady došlo hned k dvojímu selhání elit," shrnuje Zaorálek. Podle něj také nelze srovnávat účast nynější opozice s dobou tzv. oranžové revoluce z roku 2004. "Juščenko s Tymošenkovou mnohem lépe ovládali opozici, než se to dnes daří současným lídrům," dodal v Událostech, komentářích.

Právě nejednotnost vládních kritiků je jedním z průvodních znaků posledních týdnů. Samotní lídři Vitalij Kličko, Oleh Ťahnybok i Arsenij Jaceňuk mají o své roli odlišné představy. V ulicích navíc dál působí mladí radikálové, jejichž ztrátu kontroly už vedení opozice v minulých dnech otevřeně přiznalo. Podobnými excesy ale začínají trpět také prorežimní pořádkové síly.