Sevastopol - Krymský parlament je rozhodnut anulovat usnesení sovětského komunistického politbyra z roku 1954, které zmocnilo tehdejšího vládce SSSR Nikitu Chruščova předat Ukrajině "darem" černomořský poloostrov Krym. O odvolání darovacího dekretu mají poslanci podle agentury Interfax hlasovat v nejbližší době. Proti návrhu se ale postavil šéf autonomní krymské vlády.
Moskevské vedení předalo před 60 lety Krym Ukrajině jako projev "bratrského přátelství" sovětských národů. Protože ale podle krymských poslanců může Ukrajina nyní jako stát přestat existovat, akt z roku 1954 pozbude platnosti. Šéf parlamentu Vladimir Konstantinov ve čtvrtek prohlásil, že v případě rozpadu Ukrajiny je zrušení darovací smlouvy jediným možným řešením.
Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov ale s radikálním názorem zastupitelů nesouhlasí. Podle agentury RIA Novosti prohlásil, že poslanci by se měli vyhnout jakýmkoli výrokům, které by mohly ohrozit územní celistvost Ukrajiny. "Hlavním úkolem poslanců nejsou okázalá prohlášení, ale ochrana bezpečnosti občanů," řekl Mogiljov podle ruské agentury.
Proti návratu pod nadvládu Moskvy se důrazně postavila i menšina krymských Tatarů.
Proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo žije především na průmyslovém východě země, který je Janukovyčovou domácí půdou, a na jihu, převážně na Krymu. Tyto oblasti podporují integraci s Ruskem. Z Doněcké oblasti, která je hlavním tahounem těžkého průmyslu, pochází i Janukovyč. Toho Krymský autonomní parlament již v lednu vyzval, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav, a na Krymském poloostrově, který byl do roku 1954 součástí Ruska, se nyní šíří návrhy na „sebeurčení" či na připojení k Rusku.
Převážně agrární, chudší a nacionalističtější západ Ukrajiny vidí svou budoucnost v integraci s Evropou. Právě odtud se rekrutují davy „gastarbeiterů", pracující v zemích EU. Také počet lidí, kteří ovládají ukrajinštinu, je v západní části Ukrajiny daleko vyšší. Převážně do těchto oblastí se z Kyjeva postupně rozšířily protesty proti vládě a poslanci v západoukrajinské Lvovské oblasti například vyhlásili nezávislost na oficiální vládě.
Více než tři čtvrtiny obyvatel Ukrajiny (78 procent) se považuje za etnické Ukrajince. Podíl Rusů činí 17 procent. Ukrajinština je mateřským jazykem 67 procent obyvatel, ruština více než 30 procent.
Související
Musk přiznal, že Ukrajině omezil Starlink
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
Aktuálně se děje
před 25 minutami
V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua
před 1 hodinou
Výhled počasí do hloubi listopadu. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Bývalý princ Andrew mohl zkomplikovat vyšetřování. Zavařil by králi Karlovi
včera
Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana
včera
Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2
včera
Otevírací doba obchodů ve středu 28. října. Lidé tápou, zákon mluví jasně
včera
V Plzni se našel velký obnos peněz. Popelář si eura nenechal pro sebe
včera
Oslavy 17. listopadu budou i bez dotace od Klempíře. Lidé poslali miliony
včera
Lékař může požadovat nejrůznější platby. Vojtěch vyjasnil, co je legitimní
včera
I těstoviny mají mezinárodní den. Existují recepty, které se vaří 200 let
včera
Musk přiznal, že Ukrajině omezil Starlink
včera
WSJ: Trump chce, aby se novým šéfem OSN stal Orbán, Čína a Rusko nejsou proti
včera
Milion chvilek popřel, že by zveřejnil Babišovo telefonní číslo
včera
Vláda prodloužila regulaci paliv a schválila uzákonění koruny v Ústavě. V Senátu zřejmě narazí
včera
Povstal jako fénix z popela. Jak dokázal Lula da Silva vyhrát volby po projetém prvním kole?
včera
CNN: USA plánují po volbách rozsáhlý útok na Írán
včera
Milion chvilek a opozice rozeštvávají společnost, řekl Babiš. Navrhne dobrovolné placení televizních poplatků
včera
Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska
včera
Vučić v parlamentních volbách prohrál. Srbsko celou noc mohutně oslavovalo
včera
Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky
Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl dramatického volebního obratu a porazil svého krajně pravicového soupeře Flávia Bolsonara, čímž si zajistil historické čtvrté prezidentské období v čele Brazílie. Po sečtení sta procent odevzdaných hlasů získal osmdesátiletý levicový politik o 4,4 milionu hlasů více než jeho soupeř, přičemž obdržel 51,79 procenta hlasů oproti 48,21 procenta pro pětačtyřicetiletého rivala. Toto historické vítězství představuje poprvé od návratu demokracie v osmdesátých letech dvacátého století situaci, kdy kandidát, který skončil v prvním kole na druhém místě, vyhrál druhé kolo voleb. Výsledek vyvolal vlnu radosti v ulicích São Paula, kde prezident sledoval sčítání hlasů.
Zdroj: Libor Novák