Julija Tymošenková míří na svobodu. Ukrajinský parlament zákonem zrušil skutek, za který dostala 7 let vězení

"Bývalá premiérka může v souladu s přijatým zákonem vyjít na svobodu," napsal ITAR-TASS. "Pusťte Juliji!" skandovali poslanci.Tymošenkovou v říjnu 2011 soud poslal na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku prezidenta Viktora Janukovyče.Ještě dříve poslanci schválili zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který odebírá hlavě státu některé pravomoci. Pro tento krok, který má přispět k ukončení politické krize a krveprolévání, hlasovalo 386 z celkem 450 poslanců.Poslanci hlasovali ve "zjednodušené proceduře", tedy bez debaty a bez projednávání návrhu ve výborech. Samo rozhodnutí pak znamená návrat k "prezidentsko-parlamentní" formě vládnutí, protože podle ústavy z roku 2004 poslanci získávají právo vytvářet vládu.Premiéra poslanci volí z kandidátů navržených prezidentem a parlament také na prezidentův návrh jmenuje ministry obrany a zahraničí, jakož i šéfa tajné služby. Kandidáty na ostatní ministerská křesla navrhuje premiér. Prodlužuje se také funkční období parlamentu ze čtyř na pět let.Byla schválena i amnestie pro všechny zatčené demonstrantySněmovna také 372 hlasy schválila bezpodmínečnou amnestii pro všechny zatčené, respektive zakázala trestní stíhání účastníků pokojných protestních akcí.Parlament také hlasováním odstranil od plnění funkce ministra vnitra Vitalije Zacharčenka, který během vrcholící krize nařídil rozdat policistům automatické zbraně a ostré náboje.Kroky zákonodárců odpovídají dnes uzavřené dohodě mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními předáky. Ta počítá i s uspořádáním předčasných prezidentských voleb do konce letošního roku.

Expremiérka Tymošenková si odseděla dva a půl roku     - parlament dnes zrušil trestnost skutku, za který byla odsouzena na sedm let do vězení:    - Tymošenková, která je ve vězení od srpna 2011, proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o něž se ucházel i současný proruský prezident Viktor Janukovyč. Tymošenková tehdy ohromovala půvabem, ale také odhodláním a radikalismem, s nimiž prosazovala své cíle.     - Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale v září 2005 ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal. Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. V úřadě skončila v březnu 2010.     - Obě její funkční období byla poznamenána řadou konfliktů s někdejším blízkým spojencem Juščenkem. Skutečným důvodem, proč ji Juščenko odvolal z funkce, byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.     - Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s Janukovyčem a těsně prohrála. Kvůli volbám se soudila, nakonec ale žalobu stáhla.     - Narodila se 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, kde vystudovala ekonomii. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU; zanikl v roce 2009) a v roce 1996 se stala poslankyní. Tři roky nato jmenoval prezident Leonid Kučma "plynařskou princeznu", jak Tymošenkové přezdívali, vicepremiérkou odpovědnou za energetiku. Ve funkci byla dva roky, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové, který založila v únoru 2001.     - I ve světě kdysi proslula také svým elegantním oblékáním a tradičním účesem ukrajinských venkovanek - copem obtočeným kolem hlavy. Ve značkových šatech například v roce 2005 pózovala i pro titulní stránku ukrajinské mutace francouzského časopisu Elle. V témže roce ji časopis Forbes zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa.     - Její manžel Oleksandr (53), s nímž má dceru Jevheniji, je podnikatel a býval též ve vedení JESU. I on se už v roce 2000 dostal do vazby, obvinění z korupce a defraudace byla posléze stažena. Oleksandr nebyl nikdy politicky činný, v lednu 2012 získal v České republice mezinárodní ochranu formou azylu.     - Tymošenková byla v říjnu 2011 odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč), kterou musí nahradit. Po tři roky také nesmí vykonávat veřejné funkce. Odvolací soud trest v prosinci potvrdil. Za posledních více než deset let byla proti Tymošenkové zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena.     - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni v říjnu slíbil, že podepíše připravovaný zákon umožňující Tymošenkové vycestovat na léčení do ciziny; parlament ale příslušný zákon 21. listopadu neschválil. Osvobození Tymošenkové si kladla EU jako podmínku podpisu asociační dohody s Kyjevem - podpis, který nakonec odmítla sama Ukrajina, podmiňovala EU schválením tří zákonů - o volbách, o prokuratuře a o léčbě odsouzených v zahraničí.     - Koncem loňského roku Tymošenková požádala o převedení do oddělení "sociální rehabilitace" s mírnějším režimem s odůvodněním, že uplynula třetina jejího trestu. V lednu její žádost vězeňská správa zamítla. Její advokáti rozhodnutí napadli u charkovského soudu, který žalobu v polovině února též zamítl.