Janukovyč prchl z Kyjeva: Dusno v Charkově, mluví se o puči

Kyjev - Prezident Viktor Janukovyč a většina členů jeho vlády vycestovala pravděpodobně z Kyjeva, jehož centrum včetně vládních budov v noci zcela ovládla opozice. Kde se hlava státu nachází, zatím není jasné. Janukovyčova rezidence u Kyjeva je bez ostrahy, novináři do objektu volně vstupují. Prezident je podle některých zpráv v Charkově, objevily se i spekulace o tom, že odjel do jihoruského Soči.

Prezidentská rezidence Mežyhirja ležící asi třicet kilometrů severně od metropole je pustá, objekt opustila i prezidentská ochranka. Do areálu, dosud nepřístupného médiím, podle listu Fokus volně vstupují novináři a televizní týmy.

Před prezidentskou rezidencí podle očitých svědků stojí obrovská fronta zvědavců, kteří si chtějí prohlédnout interiér sídla hlavy státu. V davu čekajících kolují spekulace o pozlacených umyvadlech a ložnicích přetékajících přepychem. 

"Do obrovského areálu Janukovyčovy rezidence přijíždějí tisíce lidí. Řada z nich je z luxusu tamního sídla vzhledem k situaci většiny obyvatel Ukrajiny rozčarovaná. Nikdo netuší, kde na takto nákladné stavby mohl prezident brát peníze. Připomíná to zde jakési asijské království," říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Kyjev neuznáváme, zní v Charkově

Sjezd prorusky orientovaných poslanců v Charkově dnes zpochybnil legitimitu ústředního parlamentu v Kyjevě a rozhodl o tom, že převezme odpovědnost za "dodržování ústavního pořádku" na ruskojazyčném jihovýchodě země. 

"Události posledních dnů v Kyjevě paralyzovaly centrální mocenské orgány a destabilizovaly situaci v zemi," uvádí se v rezoluci, kterou schválilo přes 3000 přítomných zastupitelů.

Opozice podle rezoluce nesplnila páteční dohodu s prezidentem Viktorem Janukovyčem, neodevzdala zbraně, dál drží ústřední administrativní budovy a "vraždí pokojné obyvatelstvo a ochránce veřejného pořádku".

Parlament podle rezoluce pracuje "v ovzduší teroru a výhrůžek smrtí". Rozhodnutí poslanců přijatá v takových podmínkách "vyvolávají pochyby o tom, že byla učiněna dobrovolně a zákonnou cestou".

Účastnici sjezdu rovněž vyzvali k vytváření ozbrojených oddílů domobrany. "Proti extremistům nelze bojovat beze zbraně," řekl delegátům poslanec Jevgenij Žilin. "Vnukové lidí poražených v roce 1945 přebírají v Kyjevě moc, ale fašisté neprojdou," prohlásil Žilin.

Jednání sjezdu podle televize Espresso přihlíží početná skupina ruských politiků včele s šéfem zahraničního výboru Státní dumy Alexejem Puškovem.

Gubernátor Charkovské oblasti Michail Dobkin delegátům sdělil, že prezident Janukovyč dnes oproti očekávání sjezdové jednání nenavštíví. Potvrdila to i poradkyně Janukovyče Anna Hermanová, podle níž se prezident sice přemístil do Charkova, ale sjezdu proruských poslanců se nezúčastní. Hlava státu se podle Hermanové setká s voliči a promluví v televizi. Prchnout do ciziny prý Janukovyč rozhodně nehodlá.

Dobkin ze sjezdové tribuny prohlásil, že smyslem charkovského jednání není oživit separatismus jihovýchodních oblastí. Analytik Emil Sulejmanov k možnému separatismu východních proruských částí země ovšem říká: "Ten potenciál je tam obrovský, nejspíše nejvyšší v dějinách postsovětské Ukrajiny."

Poslanec Strany regionů Vadim Kolesnyčenko označil na sjezdu nynější vývoj v zemi za státní převrat. "Poslanci jsou terčem výhrůžek, jejich rodiny se prakticky staly rukojmími," řekl Kolesnyčenko. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje reformy. 

Zdroj: YouTube

"Pod naší kontrolou je celá vládní čtvrť," řekl jeden z vůdců pouličních demonstrantů Andrij Parubij z tribuny na Majdanu. "Sedmá sotňa domobrany je v Nejvyšší radě (parlamentu), jejímž velitelem se stal Maxim Burbak. Objekt střeží jednotka Pravého sektoru," uvedl dále.

"Opozice vyhlásila parlament jediným legitimním ukrajinským orgánem, který je schopný rozhodovat," hlásí přímo z Kyjeva zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Nepřítomnost prezidenta a členů jeho vlády podle poslanců jen umocňuje naléhavou nutnost jmenovat nový kabinet a připravit půdu pro mimořádné prezidentské volby.

Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó není možné v centru Kyjeva v současnosti nalézt jakékoliv vládní jednotky ani policejní složky. Na většině míst prý bezpečnostní jednotky i policie opustily své pozice mezi půlnocí a třetí hodinou ráno.

O pozici Ruska mluvil Libor Rouček, místopředseda evropských socialistů a člen krizové delegace Evropského parlamentu pro Ukrajinu. „Rusko chce mít vliv na Ukrajině. Chce mít mnohem větší vliv, než ho má nyní. Ale Rusko pro opozici nepředstavuje partnera," řekl Českému rozhlasu. Připomněl ale také, že 40 procent zahraničního obchodu Ukrajiny tvoří právě obchodování s Ruskem. Země je navíc závislá na jeho energetických zdrojích.

Na okrajích Kyjeva dochází ke střetům mezi opozičními jednotkami a ustupujícími policisty. Centrum města opustili v 25 autobusech jednotky ministerstva vnitra, vracejí se do míst, odkud do Kyjeva přijely. Při kontrole jednoho z autobusů opozice našla cenné předměty ze sbírek některého z muzeí. Strhla se přestřelka, kde bylo zraněno několik lidí, informuje rozhlas.cz.

Související

Vladimir Putin Komentář

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

Více souvisejících

Ukrajina Vitalij Kličko Viktor Janukovyč

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 4 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

včera

Vladimir Putin

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

včera

Chaos kolem dodávek pomoci do Gazy: OSN neví, zda se pomoc skutečně dostává k civilistům

Situace kolem humanitární pomoci v Pásmu Gazy zůstává krajně nejasná. Zatímco organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), podporovaná Izraelem, tvrdí, že do oblasti dorazily kamiony s potravinami a rozdělování pomoci již začalo, agentury OSN to nedokáží potvrdit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy