Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen

"Na Ukrajině veřejnost protestuje proti boji s ruským jazykem, rozpoutaným novými vládci. Je příznačné, že akce začaly nikoli ve východních či jižních oblastech země, ale v její západní části, ve Lvovu," napsal dnes zpravodajský server newsru.com.

Právě v této baště ukrajinského nacionalismu se prý mnozí obyvatelé rozhodli mluvit "zásadně rusky" ze solidarity s ruskojazyčnými Ukrajinci a na protest proti ideologii nacionalistické strany Svoboda.

Ruštinu v běžné komunikaci podle webu preferují nejméně dvě pětiny Ukrajinců, ale v parlamentu se prý už objevily návrhy takové počínání trestat.

Pod výzvu lvovské inteligence k toleranci vůči ruskojazyčným Ukrajincům se podle serveru podepsal i syn Romana Šucheviče, legendárního velitele Ukrajinské povstalecké armády, tedy "banderovců". A jedno lvovské nakladatelství se rozhodlo vydat knížku v ruštině jako svou první v tomto jazyce po 11 letech existence, a to na "protest proti nepromyšleným rozhodnutím nového režimu".

"Kromě toho se do kampaně zapojila i (celostátní) televize Pátý kanál, jejíž majitel, známý podnikatel Petro Porošenko, je jedním z aktivistů Majdanu (kyjevského náměstí obsazeného opozicí) a je považován za jednoho z nejpravděpodobnějších uchazečů o funkci prezidenta," dodal newsru.com. Zmíněná stanice hodlá dnes večer zahájit každodenní vysílání své zpravodajské relace v ruštině.

"Večerní zprávy v hlavním vysílacím čase nejsou pro ty, kdo nerozumí zprávám v ukrajinštině. Jsme přesvědčeni, že v naší zemi ukrajinskému jazyku rozumějí všichni. Nikdo a nic nás nemůže rozdělit. Chceme, aby pravda zněla ve všech jazycích, protože vědět, co se skutečně v zemi děje, chtějí ve Lvovu i v Doněcku, v Sevastopolu i v Černihovu," citoval z komuniké stanice list Vesti. Podle něj ale televizní zprávy v ruštině mají hlavně posloužit "k překonání separatistických nálad na jihovýchodě země".

Poznáte rozdíl mezi ruštinou a ukrajinštinou?

Jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost. V dobách studené války se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP, v řadě z nich se povinně vyučovala na školách (např. v Československu do roku 1990. I v zemích nespadajících do sovětského bloku byla ruština nejčastěji voleným cizím jazykem ze slovanských jazyků. Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech. Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury. V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.

Psali jsme: Válka s Ruskem o Krym? Na Ukrajině přituhuje Zajímá Čechy dění na Ukrajině? Čtěte aktuální průzkum  

Rusky se dnes hovoří v následujících zemích: Rusko, bývalé republiky Sovětského svazu socialistických republik, Mongolsko, Finsko a Izrael. Úředním jazykem je ruština v těchto zemích: Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Krym (Ukrajina), Abcházie a Jižní Osetie (Gruzie), Podněstří a Gagauzie (Moldávie).

Rozdíly mezi Ruskem a Ukrajinou jsou pro cizince na první pohled tak málo znatelné jako když se cizinec snaží najít rozdíly mezi Českem a Slovenskem. Lidi jsou na první pohled stejní. I když byla Ukrajina součástí bývalého SSSR bloku (socialistická republika Sovětského svazu), jsou pro Rusy a Ukrajince rozdíly tak znatelné, jako rozdíly mezi čínskou a thajská kuchyní. I přesto všechno, že lidé z obou nezávislých zemí sdílí podobné etnické, rasové a historické znaky, všechny země mají své jedinečné tradice a kulturní rysy, tak jako tyto dvě země, informuje lightpoint.cz.

Jazyky obou zemí jsou velmi podobné, a pokud používáte k překladu ruský překladatelský software, bude fungovat i pro ukrajinštinu a naopak. Snadný způsob, jak rozlišit ruské a ukrajinské písmo je např. u písmene „i". Mezi další odlišnosti patří:

V písmu se využívá též apostrof (‚), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině. Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V: він = on. Na rozdíl od ruštiny se nepřízvučné O nemění na A.