Kyjev - Na budovách regionálního parlamentu a vlády na ukrajinském Krymu, které dnes ráno obsadily desítky neznámých ozbrojenců, byly podle agentur vztyčeny ruské vlajky. Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov mezitím varoval, že Ukrajina bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek na Krymu mimo černomořskou základnu v Sevastopolu za akt agrese.
Obě krymské parlamentní budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek, oznámil bez dalšího upřesnění ukrajinský prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov. "Provokatéři se dali do pohybu. Je třeba zachovat chladnou hlavu," dodal podle agentury AFP ministr.
Ruská diplomacie krátce poté zdůraznila, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována," citovala agentura Reuters z vyjádření ruského úřadu. Ruské ministerstvo také zdůraznilo, že ho nyní znepokojuje podle něj rozsáhlé porušování lidských práv na Ukrajině.
Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov řekl, že v průběhu noci dorazilo k budovám parlamentu a vlády asi 50 mužů, kteří dnes brání zaměstnancům ve vstupu. Útočníci podle něj mají moderní zbraně. Mogiljov zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.
Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.
"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce místní menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova. Ten dodal, že ozbrojenci doposud nevznesli žádné požadavky.
Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v ukrajinském parlamentu varoval ruské armádní jednotky na Krymu, aby neopouštěly svou tamní sevastopolskou základnu. Ukrajina prý bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek mimo černomořskou základnu za akt agrese.
Psali jsme: VIDEO: Krym se bouří, odpůrci a stoupenci Ruska si jdou po krku Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšenVe středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Při násilnostech, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, zemřeli dva lidé. Jedna žena byla umačkána a jeden muž dostal infarkt. Asi 30 lidí utrpělo zranění, uvedl Rozhlas.cz.
Do Sevastopolu pak přijel poradce ruského prezidenta Putina, který obyvatele ujišťoval, že je Moskva na jejich straně, a vyzýval je k odporu.
Zdroj: YouTubeKrymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu.
V roce 1783, po rusko-turecké válce, ovládla Krym ruská carevna Kateřina Veliká. Slavnou se stala její návštěva, při které se setkala s prvním správcem Krymu, knížetem Potěmkinem, a prohlédla si černomořskou flotilu v Sevastopolu. Potěmkin se snažil, aby vše vypadalo dokonale, ale obrázek prosperující země byl pouze povrchní – odtud pochází okřídlené slovní spojení „Potěmkinova vesnice".
Po 1. světové válce a bolševické revoluci vznikla v roce 1921 autonomní Krymská sovětská republika. Při Stalinových etnických čistkách trpěli silně jak krymští Tataři, tak i zdejší řecká komunita. V letech 1941-44 byl poloostrov okupován hitlerovským Německem, informuje Mundo.cz.
V roce 1944 Stalin deportoval 220 000 krymských Tatarů a 70 000 Řeků do Střední Asie (většinou do Uzbekistánu) pod záminkou, že kolaborovali s Němci. Oficiálně také zrušil Tatary jako národ a Krym přišel o svoji autonomii. Odsunutí lidé či jejich potomci se mohli vrátit až v 90. letech.
Na jaře 1945 se v jaltském paláci Livadia uskutečnila známá Jaltská konference, na níž se sešli budoucí vítězové války: Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill. Při jejich rozhovorech byla mj. nastolena myšlenka vzniku OSN.
V roce 1954 (v rámci oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku) daroval Nikita Chruščov Krym Ukrajině. Sám byl rodem Ukrajinec a nepočítal, že by se Sovětský svaz mohl někdy rozpadnout. V dalších desetiletích byla postavena řada sanatorií a hotelů a začaly sem proudit davy rekreantů z celého Sovětského svazu, ale třeba i z východního Německa.
Související
Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?
Další Ukrajinci podlehli zraněním, počet obětí krvavého Majdanu stoupl na 104
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
před 2 hodinami
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 3 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 4 hodinami
Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných
před 5 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 7 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 8 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 10 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Zdroj: Libor Novák