Putin zastrašuje: Ruské stíhačky a lodě mají bojovou pohotovost

"Naše bojové letouny provádějí neustálé vzdušné hlídky v příhraničních regionech," citoval Interfax ministerstvo.

Putin už ve středu nařídil provést prověrku bojové pohotovosti vojsk. Ukázka ruské bojeschopnosti následovala poté, co Moskva opakovaně vyjádřila nelibost nad pádem režimu Viktora Janukovyče v Kyjevě, kde se k moci dostali stoupenci sblížení země s Evropskou unií.

Ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se zapojilo dohromady 150.000 vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček a 80 lodí. Cílem manévrů je prověřit akceschopnost jednotek v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země, potvrdil podle ruských tiskových agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Podle agentury Interfax vyplulo v rámci vojenských manévrů zhruba 80 ruských válečných lodí na Baltské a Barentsovo moře. Jde prý v první řadě o nácvik obrany před vzdušnými a ponorkovými útoky. Rusko popírá souvislost vojenských manévrů se situací na Ukrajině, ale podle agentury AP má masivní demonstrace síly zřejmě ukázat jak nové ukrajinské vládě, tak i Západu, že Kreml je připraven použít veškeré prostředky na ochranu svých zájmů.

V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské ASSR (Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později), po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku. Krymský parlament schválil v květnu 1992 "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.

Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a Janukovyč se pak v dubnu 2012 dohodli na tom, že ruská černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.

Psali jsme: Krym vře: Regionální parlament obsadili ozbrojenci +VIDEO Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen  

V Krasnojarsku (na řece Jenisej v západní části Sibiře) vzniká dobrovolnický pluk s oficiálním cílem bránit zájmy Rusů na Ukrajině. Oznámili to na tiskové konferenci místní pobočky nacionalistické "levicové" antisemitské a rasistické strany Rodina (Vlast). Sibiřané reagují na výzvu Ruské občiny Sevastopolu adresovanou ruskému vedení, aby chránilo ruské obyvatelstvo Sevastopolu a Krymu, uvedly Britské listy.

Na výzvu reagovalo zhruba třicet organizací, které jsou součástí mezinárodního hnutí "Slovanská antifašistická fronta". "Nemůžeme dopustit šíření fašismu ve slovanských zemích", sdělil listu Nězavisimaja gazeta předseda regionální pobočky strany Rodina Vjačeslav Alexandrov.

Strana Rodina v lednu 2005 spolu s komunisty iniciovala ve Státní dumě petici požadující zákaz působení židovských organizací v Ruské federaci. Vznikající pluk je pojmenován po Alexandru Peresvětovi - pravoslavném mnichovi, který v bitvě na Kulikově poli (1380) svedl souboj s Tatarem Temirem-murzou.

"Znovuzrozená strana Rodina se v minulém roce prohlásila za "prezidentovu jednotku zvláštního určení"," připomíná politolog Dmitrij Zolotuchin. Ten se ovšem domnívá, že v Krasnojarsku snaha založit dobrovolnický pluk nenajde dostatečnou odezvu. Podle něj jde o iniciativu národovecké mládeže a penzionovaných důstojníků, napsal server blisty.cz.