Bandity ze Západu tady nechceme, bouří se Krym. Jaké má Putin plány?

"Letiště nefunguje. Na vnějším obvodu jsou kontrolní stanoviště zřízená ukrajinským ministerstvem vnitra. Nedochází k žádným střetům," prohlásil Avakov o situaci v Belbeku s tím, že chce záležitost vyřešit diplomatickou cestou. Mezinárodní letiště Belbek využívá i ukrajinská armáda.

"Snažíme se zjistit, co ti lidé chtějí, jaké jsou jejich cíle, mluvit s nimi. Zatím jsme nedostali žádnou odpověď. Chceme situaci vyřešit mírovou cestou," prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja.

Prvotní zprávy o zablokování letiště Belbek byly protichůdné, neboť nebylo jasné, kdo za akcí stojí. Avakov naznačil, že by za operací neznámých ozbrojenců mohly být jednotky ruského námořnictva. Ruská černomořská flotila, která má základnu v Sevastopolu pronajatou, ale tyto spekulace odmítla.

"Žádná z jednotek černomořské flotily nebyla rozmístěna v oblasti Belbeku a ani se nezúčastnila blokády," citoval Interfax z prohlášení flotily. Ta nicméně upozornila, že kvůli "nestabilní situaci" provedla opatření v rámci svých "protiteroristických jednotek", aby tyto síly mohly chránit části flotily rozmístěné na Krymu a rezidenční čtvrti, kde žije personál s rodinami.

Mezinárodní letiště v Simferopolu ozbrojenci po čase vyklidili a v současnosti v okolí letiště hlídkuje několik desítek lidí v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi v rukou.

"Všichni jsme dobrovolníci a jsme tu, abychom nedovolili přistát fašistům a radikálům ze západní Ukrajiny," řekl agentuře AFP mluvčí této skupiny, bývalý policista. "Jestli dorazí nacionalističtí bandité, budeme se s nimi bít," prohlásil. Provoz na letišti jejich akce podle tiskových agentur ale nijak nenarušila.

Krymský parlament ve čtvrtek vyhlásil referendum "o posílení autonomie" Krymu, sesadil dosavadní krymskou vládu a schválil nový kabinet v čele s proruským aktivistou, který odmítá nový režim v Kyjevě a nadále uznává za ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, sesazeného parlamentem. Janukovyč podle moskevského rozhlasu již přiletěl do Rostova na Donu, kde má uspořádat tiskovou konferenci.

Zdroj: YouTube

Rusko prý bude jednat s novou ukrajinskou vládou a zahraničními partnery, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o hospodářské pomoci Ukrajině. Úřadům to nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Ruská vláda by podle něj měla zvážit i humanitární pomoc obyvatelstvu na Krymu, uvedl Rozhlas.cz.

Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval v telefonickém rozhovoru svůj ruský protějšek Sergeje Lavrova, aby Moskva respektovala územní celistvost Ukrajiny.

Tamní nepokoje už trvají tři měsíce. Lidé začali proti vládě demonstrovat kvůli tomu, že zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Násilí vyvrcholilo před týdnem, kdy v ulicích Kyjeva přišly při protestech o život desítky lidí.

Majdan vznikal živelně, nejprve na něj přišli mladí lidé, kteří viděli Ukrajinu jako součást Evropy, pak se přidali třeba afghánští veteráni, kteří přišli chránit "své děti" poté, co protestující studenty koncem listopadu zbila pořádková policie. Dnes už je to ale podle pozorovatelů víc než dav. Demonstranti se začali organizovat do skupin, které mají svého vůdce. "Vůdci se schází, diskutují spolu, vystupují na tribuně. Jednotný názor Majdanu vzniká diskusí," popsala Petra Procházková, zpravodajka Lidových novin v Kyjevě. A dodala: "Majdan už je dnes křehká struktura, se kterou lze komunikovat. Je už nyní určitou politickou silou, kterou politici respektují."

Podle politologa Josefa Mlejnka se Majdan změnil v rozhodovací strukturu, po jaké volají zastánci přímé demokracie. S něčím podobným má své zkušenosti také Česko. Podobný proces totiž zažilo během Sametové revoluce v roce 1989, kdy davy na náměstích postupně vynesly někdejšího disidenta Václava Havla až do prezidentského křesla, napsal web CT24.