Moskva, Kyjev - Napjatá situace na Krymu se stále vyhrocuje. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) dnes v přímém televizním přenosu jednomyslně schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Putin to zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym. Agentura AP upozornila, že se tak ovšem otevírá možnost vyslat vojáky i kamkoli jinam na ukrajinské území.
Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Šéfka Rady federace, tedy horní komory parlamentu, Valentina Matvijenková nevylučuje vyslání ruského vojenského kontingentu. Informovala o tom agentura Reuters. Putina již dříve o pomoc se zajištěním klidu na autonomním poloostrově požádal proruský krymský premiér Sergej Aksjonov."Výbor dumy schválil výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní komory Sergej Naryškin.Naryškinova kolegyně Matvijenková z horní komory prohlásila, že Rusko by z bezpečnostních důvodů mohlo vyslat na Krym "menší kontingent vojáků". Ruská armáda by podle ní na Krymu zajistila bezpečnost černomořské flotily a ruských občanů.
Žádost Vladimira Putina o využití ruských vojáků na UkrajiněRuský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky na Ukrajině. Přinášíme text žádosti zveřejněný agenturou Interfax: "Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi."
Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace".Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou černomořskou flotilu napsala, že ruští námořníci se s krymskými úřady dohodli na ochraně klíčových objektů na poloostrově. Aksjonov krátce předtím oznámil, že ruské námořnictvo již ostrahu zajišťuje.Podle nejmenovaného činitele ukrajinské armády dnes ruští vojáci obsadili vojenské letiště na východě poloostrova a snaží se ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany na západě Krymu. Moskva přitom doposud odmítala, že by na Ukrajině chtěla kvůli novému politickému vývoji po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče vojensky zasáhnout.Kyjev kvůli dramatickým událostem na Krymu již zvýšil pohotovost ukrajinské armády na autonomním poloostrově. Ukrajinská pobřežní stráž podle Reuters vyhlásila pro svá plavidla v krymské oblasti bojovou pohotovost. Lodě dostaly rozkaz vyplout ze základen, aby se předešlo jejich případnému ovládnutí proruskými ozbrojenci.
Praha je znepokojena stejně jako celý svět
I české ministerstvo zahraničí varovalo v sobotu před vyhrocováním situace. Uvedlo, že je „hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace".Polské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Znepokojení vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Zahraničí reaguje na zprávy o rostoucím napětí na Krymu, kam Rusko údajně přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a kde Kyjev nařídil pohotovost svým silám."Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost."To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje," prohlásila Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku, hodlá Hague navštívit ukrajinskou metropoli. "Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru.Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".
Související
Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?
Další Ukrajinci podlehli zraněním, počet obětí krvavého Majdanu stoupl na 104
Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , Ukrajina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 35 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák