Moskva, Kyjev - Napjatá situace na Krymu se stále vyhrocuje. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) dnes v přímém televizním přenosu jednomyslně schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Putin to zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym. Agentura AP upozornila, že se tak ovšem otevírá možnost vyslat vojáky i kamkoli jinam na ukrajinské území.
Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Šéfka Rady federace, tedy horní komory parlamentu, Valentina Matvijenková nevylučuje vyslání ruského vojenského kontingentu. Informovala o tom agentura Reuters. Putina již dříve o pomoc se zajištěním klidu na autonomním poloostrově požádal proruský krymský premiér Sergej Aksjonov."Výbor dumy schválil výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní komory Sergej Naryškin.Naryškinova kolegyně Matvijenková z horní komory prohlásila, že Rusko by z bezpečnostních důvodů mohlo vyslat na Krym "menší kontingent vojáků". Ruská armáda by podle ní na Krymu zajistila bezpečnost černomořské flotily a ruských občanů.
Žádost Vladimira Putina o využití ruských vojáků na UkrajiněRuský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky na Ukrajině. Přinášíme text žádosti zveřejněný agenturou Interfax: "Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi."
Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace".Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou černomořskou flotilu napsala, že ruští námořníci se s krymskými úřady dohodli na ochraně klíčových objektů na poloostrově. Aksjonov krátce předtím oznámil, že ruské námořnictvo již ostrahu zajišťuje.Podle nejmenovaného činitele ukrajinské armády dnes ruští vojáci obsadili vojenské letiště na východě poloostrova a snaží se ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany na západě Krymu. Moskva přitom doposud odmítala, že by na Ukrajině chtěla kvůli novému politickému vývoji po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče vojensky zasáhnout.Kyjev kvůli dramatickým událostem na Krymu již zvýšil pohotovost ukrajinské armády na autonomním poloostrově. Ukrajinská pobřežní stráž podle Reuters vyhlásila pro svá plavidla v krymské oblasti bojovou pohotovost. Lodě dostaly rozkaz vyplout ze základen, aby se předešlo jejich případnému ovládnutí proruskými ozbrojenci.
Praha je znepokojena stejně jako celý svět
I české ministerstvo zahraničí varovalo v sobotu před vyhrocováním situace. Uvedlo, že je „hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace".Polské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Znepokojení vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Zahraničí reaguje na zprávy o rostoucím napětí na Krymu, kam Rusko údajně přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a kde Kyjev nařídil pohotovost svým silám."Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost."To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje," prohlásila Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku, hodlá Hague navštívit ukrajinskou metropoli. "Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru.Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".
Související
Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?
Další Ukrajinci podlehli zraněním, počet obětí krvavého Majdanu stoupl na 104
Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , Ukrajina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
včera
Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů
včera
Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu
včera
Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích
včera
Trump neví, s kým z Íránu mluvit. Američanům se prý daří extrémně dobře
včera
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
včera
Babiš svolává Bezpečnostní radu státu. Stupeň ohrožení terorismem se může zvýšit
včera
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
včera
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
včera
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
včera
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
včera
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
včera
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
včera
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
včera
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
včera
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
včera
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
včera
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
včera
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
19. března 2026 22:05
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu.
Zdroj: Libor Novák