Putin posílá ruské vojáky na Krym, Moskva nasazení schválila

Moskva, Kyjev - Napjatá situace na Krymu se stále vyhrocuje. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) dnes v přímém televizním přenosu jednomyslně schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Putin to zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym. Agentura AP upozornila, že se tak ovšem otevírá možnost vyslat vojáky i kamkoli jinam na ukrajinské území.

Deník Shopaholičky

Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Šéfka Rady federace, tedy horní komory parlamentu, Valentina Matvijenková nevylučuje vyslání ruského vojenského kontingentu. Informovala o tom agentura Reuters. Putina již dříve o pomoc se zajištěním klidu na autonomním poloostrově požádal proruský krymský premiér Sergej Aksjonov."Výbor dumy schválil výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní komory Sergej Naryškin.Naryškinova kolegyně Matvijenková z horní komory prohlásila, že Rusko by z bezpečnostních důvodů mohlo vyslat na Krym "menší kontingent vojáků". Ruská armáda by podle ní na Krymu zajistila bezpečnost černomořské flotily a ruských občanů.

Žádost Vladimira Putina o využití ruských vojáků na UkrajiněRuský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky na Ukrajině. Přinášíme text žádosti zveřejněný agenturou Interfax:    "Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi."

Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace".Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou černomořskou flotilu napsala, že ruští námořníci se s krymskými úřady dohodli na ochraně klíčových objektů na poloostrově. Aksjonov krátce předtím oznámil, že ruské námořnictvo již ostrahu zajišťuje.Podle nejmenovaného činitele ukrajinské armády dnes ruští vojáci obsadili vojenské letiště na východě poloostrova a snaží se ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany na západě Krymu. Moskva přitom doposud odmítala, že by na Ukrajině chtěla kvůli novému politickému vývoji po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče vojensky zasáhnout.Kyjev kvůli dramatickým událostem na Krymu již zvýšil pohotovost ukrajinské armády na autonomním poloostrově. Ukrajinská pobřežní stráž podle Reuters vyhlásila pro svá plavidla v krymské oblasti bojovou pohotovost. Lodě dostaly rozkaz vyplout ze základen, aby se předešlo jejich případnému ovládnutí proruskými ozbrojenci.

Praha je znepokojena stejně jako celý svět

I české ministerstvo zahraničí varovalo v sobotu před vyhrocováním situace. Uvedlo, že je „hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace".Polské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Znepokojení vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Zahraničí reaguje na zprávy o rostoucím napětí na Krymu, kam Rusko údajně přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a kde Kyjev nařídil pohotovost svým silám."Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost."To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje," prohlásila Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku, hodlá Hague navštívit ukrajinskou metropoli. "Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru.Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".

Deník Shopaholičky

Související

Saakašvili, Michail

Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?

Kyjev - Bývalý gruzínský prezident a současný ukrajinský politik Michail Saakašvili byl zatčen na základě zprávy generálního prokurátora Ukrajiny Jurije Lucenka. Podle něj měl Saakašvili přijmout na svůj účet půl milionů dolarů od proruského oligarchy Serhije Kurčenka, který před časem utekl do Ruska. Generální prokuratura považuje přijetí peněz za vlastizradu. Jak na tuto zprávu reagovala média na Ukrajině?

Více souvisejících

Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy