Putin posílá ruské vojáky na Krym, Moskva nasazení schválila

Moskva, Kyjev - Napjatá situace na Krymu se stále vyhrocuje. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) dnes v přímém televizním přenosu jednomyslně schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Putin to zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym. Agentura AP upozornila, že se tak ovšem otevírá možnost vyslat vojáky i kamkoli jinam na ukrajinské území.

Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Šéfka Rady federace, tedy horní komory parlamentu, Valentina Matvijenková nevylučuje vyslání ruského vojenského kontingentu. Informovala o tom agentura Reuters. Putina již dříve o pomoc se zajištěním klidu na autonomním poloostrově požádal proruský krymský premiér Sergej Aksjonov."Výbor dumy schválil výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní komory Sergej Naryškin.Naryškinova kolegyně Matvijenková z horní komory prohlásila, že Rusko by z bezpečnostních důvodů mohlo vyslat na Krym "menší kontingent vojáků". Ruská armáda by podle ní na Krymu zajistila bezpečnost černomořské flotily a ruských občanů.

Žádost Vladimira Putina o využití ruských vojáků na UkrajiněRuský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky na Ukrajině. Přinášíme text žádosti zveřejněný agenturou Interfax:    "Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi."

Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace".Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou černomořskou flotilu napsala, že ruští námořníci se s krymskými úřady dohodli na ochraně klíčových objektů na poloostrově. Aksjonov krátce předtím oznámil, že ruské námořnictvo již ostrahu zajišťuje.Podle nejmenovaného činitele ukrajinské armády dnes ruští vojáci obsadili vojenské letiště na východě poloostrova a snaží se ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany na západě Krymu. Moskva přitom doposud odmítala, že by na Ukrajině chtěla kvůli novému politickému vývoji po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče vojensky zasáhnout.Kyjev kvůli dramatickým událostem na Krymu již zvýšil pohotovost ukrajinské armády na autonomním poloostrově. Ukrajinská pobřežní stráž podle Reuters vyhlásila pro svá plavidla v krymské oblasti bojovou pohotovost. Lodě dostaly rozkaz vyplout ze základen, aby se předešlo jejich případnému ovládnutí proruskými ozbrojenci.

Praha je znepokojena stejně jako celý svět

I české ministerstvo zahraničí varovalo v sobotu před vyhrocováním situace. Uvedlo, že je „hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace".Polské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Znepokojení vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Zahraničí reaguje na zprávy o rostoucím napětí na Krymu, kam Rusko údajně přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a kde Kyjev nařídil pohotovost svým silám."Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost."To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje," prohlásila Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku, hodlá Hague navštívit ukrajinskou metropoli. "Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru.Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".

Související

Saakašvili, Michail

Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?

Kyjev - Bývalý gruzínský prezident a současný ukrajinský politik Michail Saakašvili byl zatčen na základě zprávy generálního prokurátora Ukrajiny Jurije Lucenka. Podle něj měl Saakašvili přijmout na svůj účet půl milionů dolarů od proruského oligarchy Serhije Kurčenka, který před časem utekl do Ruska. Generální prokuratura považuje přijetí peněz za vlastizradu. Jak na tuto zprávu reagovala média na Ukrajině?

Více souvisejících

Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno před 40 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

před 3 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

před 9 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

před 11 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

před 11 hodinami

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

před 12 hodinami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 13 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 15 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) uzavřela vyšetřování případu RP Invest a navrhla obžalobu jedné osoby pro podezření z podvodu. Dotyčný měl jiné lidi připravit o více než 700 milionů korun. Naletěly mu údajné osobnosti z politiky či sportu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy