Putin posílá ruské vojáky na Krym, Moskva nasazení schválila

Moskva, Kyjev - Napjatá situace na Krymu se stále vyhrocuje. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) dnes v přímém televizním přenosu jednomyslně schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Putin to zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym. Agentura AP upozornila, že se tak ovšem otevírá možnost vyslat vojáky i kamkoli jinam na ukrajinské území.

Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Šéfka Rady federace, tedy horní komory parlamentu, Valentina Matvijenková nevylučuje vyslání ruského vojenského kontingentu. Informovala o tom agentura Reuters. Putina již dříve o pomoc se zajištěním klidu na autonomním poloostrově požádal proruský krymský premiér Sergej Aksjonov."Výbor dumy schválil výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní komory Sergej Naryškin.Naryškinova kolegyně Matvijenková z horní komory prohlásila, že Rusko by z bezpečnostních důvodů mohlo vyslat na Krym "menší kontingent vojáků". Ruská armáda by podle ní na Krymu zajistila bezpečnost černomořské flotily a ruských občanů.

Žádost Vladimira Putina o využití ruských vojáků na UkrajiněRuský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky na Ukrajině. Přinášíme text žádosti zveřejněný agenturou Interfax:    "Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi."

Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace".Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou černomořskou flotilu napsala, že ruští námořníci se s krymskými úřady dohodli na ochraně klíčových objektů na poloostrově. Aksjonov krátce předtím oznámil, že ruské námořnictvo již ostrahu zajišťuje.Podle nejmenovaného činitele ukrajinské armády dnes ruští vojáci obsadili vojenské letiště na východě poloostrova a snaží se ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany na západě Krymu. Moskva přitom doposud odmítala, že by na Ukrajině chtěla kvůli novému politickému vývoji po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče vojensky zasáhnout.Kyjev kvůli dramatickým událostem na Krymu již zvýšil pohotovost ukrajinské armády na autonomním poloostrově. Ukrajinská pobřežní stráž podle Reuters vyhlásila pro svá plavidla v krymské oblasti bojovou pohotovost. Lodě dostaly rozkaz vyplout ze základen, aby se předešlo jejich případnému ovládnutí proruskými ozbrojenci.

Praha je znepokojena stejně jako celý svět

I české ministerstvo zahraničí varovalo v sobotu před vyhrocováním situace. Uvedlo, že je „hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace".Polské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Znepokojení vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Zahraničí reaguje na zprávy o rostoucím napětí na Krymu, kam Rusko údajně přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a kde Kyjev nařídil pohotovost svým silám."Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost."To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje," prohlásila Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku, hodlá Hague navštívit ukrajinskou metropoli. "Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru.Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".

Související

Saakašvili, Michail

Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?

Kyjev - Bývalý gruzínský prezident a současný ukrajinský politik Michail Saakašvili byl zatčen na základě zprávy generálního prokurátora Ukrajiny Jurije Lucenka. Podle něj měl Saakašvili přijmout na svůj účet půl milionů dolarů od proruského oligarchy Serhije Kurčenka, který před časem utekl do Ruska. Generální prokuratura považuje přijetí peněz za vlastizradu. Jak na tuto zprávu reagovala média na Ukrajině?

Více souvisejících

Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy