Jaceňuk obrátil: Připojení k NATO není na pořadu dne, bude se odzbrojovat

Kyjev - Nové ukrajinské vedení nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Prohlásil to dnes v televizním projevu úřadující předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk. "Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," zdůraznil. Oznámil rovněž, že vláda se zasadí o odzbrojení všech militantních skupin "bez ohledu na jejich cíle".

Za vlády bývalého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajina členství v NATO oficiálně odmítala, přestože řady aliančních vojenských programů se aktivně účastnila. Po převratu se v ukrajinském parlamentu začaly ozývat hlasy pro členství v NATO a skupina poslanců už příslušný návrh zaregistrovala k projednání ve sněmovně.

Rusko se proti sbližování Kyjeva s NATO ostře staví a vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu aliance do postsovětského prostoru. 

Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsaženém v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Podle agentury Reuters může Jaceňukův záměr odzbrojit radikály platit i na skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku.

Jaceňuk v projevu rovněž oznámil, že ve vládě zřídil post vicepremiéra pro decentralizaci, který by měl dohlížet na reformu státní správy. Ukrajinské oblasti a města by měly podle premiéra dostat "ty nejširší pravomoci a finanční zdroje pro svůj rozvoj". Změny budou součástí příští ukrajinské ústavy.

Ukrajinský premiér zdůraznil, že rámcem pro decentralizaci státní správy musí být "jednotná a unitární Ukrajina". Odmítl tak návrhy na federalizaci země, které prosazuje Rusko.

Jaceňuk se rovněž zmínil o legislativě regulující užívání státního jazyka ukrajinštiny. Potvrdil, že zrušení zákona o regionálních jazycích nevstoupilo v platnost, protože návrh schválený v únoru v parlamentu úřadující prezident Oleksandr Turčynov nepodepsal.

Kreml láká ukrajinské vojáky

Ukrajinští vojáci dostali od ruské černomořské flotily ultimátum do pátku. Mají se rozhodnost, zda opustí své základny a odjedou z Krymu, nebo se stanou zaměstnanci ruské armády. Buď v ní mohou působit jako civilní zaměstnanci, nebo složit slib věrnosti Rusku a stát se jeho vojáky. Moskva jim nabízí na místní poměry vysoký plat 800 dolarů, píše Rozhlas.cz.

Ukrajina povel ke stažení svým vojákům vydat nechce, protože neuznává nezávislost Krymu. Stažení vojáků by znamenalo uznání jeho příslušnosti k Rusku. „Krym je ukrajinský a zůstane ukrajinský. Stejně jako na Krymu zůstane ukrajinská armáda," uvedl v pondělí ukrajinský ministr obrany Igor Teňuch.

Český evropský komisař Štefan Füle řekl, že v souvislosti se situací na Ukrajině by EU měla řešit otázku rozšíření. "Jestli chceme opravdu změnit tuto část východní Evropy, kterou postihly nynější události, musíme použít nejsilnější politický nástroj, který EU má - rozšíření. To totiž má bezprecedentně účinnou a stabilizující sílu," řekl Füle německým médiím.

Západní sankce vůči Rusku za odtržení Krymu od Ukrajiny jsou zatím namířeny jen proti několika jednotlivcům. "Slabé sankce vyvolaly u investorů vlnu optimismu," řekl analytik Oleg Šagov ze společnosti Promsvjazbank. Upozornil však, že pravděpodobně přijdou sankce tvrdší, pokud bude Rusko pokračovat v plánech na anexi Krymu.

Ruský rubl dnes po pondělním silném růstu oslabil. Kolem 8:45 SEČ vykazoval vůči dolaru pokles o 0,4 procenta na 36,47 RUB. "V pondělí rubl hodně zpevnil a dnes o část zisků přichází," řekl pro iHned.cz analytik Maxim Korovin z finanční společnosti VTB Capital.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Arsenij Jaceňuk

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy