Svět hasí krizi na Ukrajině: Pan Ki-mun nabízí roli prostředníka, ozvalo se Japonsko

O své nabídce na zprostředkování informoval šéf OSN novináře v pondělí. V prohlášení uvedl, že v zájmu vyřešení vyhroceného konfliktu na Ukrajině je v kontaktu jak s Ruskem a Ukrajinou, tak s USA a Evropskou unií.

"Jsem připraven sehrát roli (při urovnání krize), bude-li to potřebné," řekl Pan Ki-mun novinářům. "Vyzývám znepřátelené strany k mírové dohodě, násilnostmi na Ukrajině jsem hluboce znepokojen," dodal.

Mírovou cestou a v dialogu s Ruskou federací musí být vyřešena nynější krize na Ukrajině, míní japonský premiér Šinzó Abe. "To neplatí jen pro Evropu nebo Ukrajinu. To platí pro východní Asii, pro celý svět," zdůraznil Abe. S generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem dnes podepsal plán užší partnerské spolupráce aliance a Japonska v oblastech jako je boj s pirátstvím a terorismem či reakce na živelné nebo humanitární katastrofy.

Japonsko je členem skupiny vyspělých ekonomik skupiny G7 a spolu s nimi podle svého premiéra Rusku kvůli ukrajinské krizi "vysílá jasný signál". Skupina zrušila summit s Ruskem, plánovaný do Soči, její členové přijímají vůči Moskvě sankce kvůli její anexi Krymu i postoji k dalšímu vývoji situace na Ukrajině. Podle japonského premiéra je důležité, aby všechny strany ukrajinského sporu, včetně Ruska, uznaly legitimitu blížících se ukrajinských prezidentských voleb.

Psali jsme: "Zamini" varuje české občany: Cestu na Ukrajinu zrušte či odložte Kyjev odmítl referendum o celistvosti země, bojí se samopalů  

Rasmussen zdůraznil, že NATO už posílením své přítomnosti v Pobaltí a Černém moři ukazuje své odhodlání bránit členské země. "Nebudeme váhat učinit další kroky, pokud to bude potřeba," podotkl. 

"Jednou z hlavních příčin problémů, ve kterých se teď nácházíme, je nedostatečné pochopení nákladů, které reformní proces na Ukrajině vyžaduje. Myslím, že Evropská unie si ve skutečnosti nikdy neudělala propočet, aby tyto náklady odhadla. Pokud by to udělali, mohly probíhat rozhovory s Ruskem o možné spolupráci. Nemyslím si, že by se EU dostatečně nesnažila nebo nebyla připravena. Ale nebyla připravena na tak rozsáhlou finanční podporu a nebyla připravena na to, s jakou vůli se bude chtít Moskva ujistit, že Ukrajina se stane součástí Eurasijské unie. My tady ale stále mluvíme tak, jako by byla Ukrajina pasivní obětí mezinárodní politiky. To je ovšem špatně, Ukrajina je hráč na mezinárodní scéně a musí si vybrat svou vlastní správnou cestu," řekl pro EurActiv.cz vedoucí Středo- a východoevropského oddělení Friedrich Ebert Stiftung v Berlíně Reinhard Krumm.

"Ukrajina má nyní úkol uspořádat prezidentské a parlamentní volby a provést ústavní reformu. To bylo obsaženo také v dohodě z 21. února a je to první národní projekt, na kterém se lidé mohou shodnout. Pokud k tomu skutečně dojde, domnívám se, že pak má Ukrajina do budoucna šanci. Ačkoliv poslední vývoj na východní Ukrajině může být s mými nadějemi v rozporu," prohlásil dál Krumm.

A dodáva: "Evropská unie dosud nemá svého ministra zahraničních věcí, a tedy ani žádnou společnou zahraniční politiku. To, co se ale dělo v Kyjevě, bylo jasné vystoupení Výmarského trojúhelníku (Francie, Polska a Německa). Zmínil bych také země Visegrádské skupiny, které mají na Ukrajině silné zájmy. Co by teď měly země EU a Unie udělat, to je formulování jasné východní politiky. A také – což bude obtížné – zahájit v určitém momentu rozhovory s Ruskem o jeho zájmech a o možnostech východní politiky, ve které budou všechny země mezi Ruskem a EU považovány za to, co jsou – za nezávislé státy."