Proruští separatisté vyhlásili nezávislost, Doněck chce do Ruska

Kyjev/Moskva/Brusel - Proruští radikálové vyhlásili dnes na základě separatistických referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině. Doněcký vůdce Denis Pušilin zároveň vyzval Moskvu, aby zvážila přijetí Doněcka do Ruské federace. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznávají. Kreml dal najevo, že hlasování respektuje, zdržel se ale zatím jejich uznání a nereagoval ani na výzvu k přijetí do Ruské federace. EU po nedělním referendu rozšířila protiruský sankční seznam, v němž už jsou jména více než šedesáti lidí, a Moskvu tím popudila.

Zdroj: YouTube

Podle výsledků, které zveřejnili vůdci separatistů, přišly v Luhanské oblasti k urnám čtyři pětiny voličů a 96 procent z nich se vyslovilo pro státní samostatnost. V sousední Doněcké oblasti prý hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent.Z Doněcka se dopoledne rozneslo, že tamní vedení upustilo od plánu uspořádat referendum o připojeni k Rusku podle scénáře březnové anexe Krymu. Odpoledne se ale ukázalo, že následuje rovnou výzva pro Kreml. Pušilin se po vyhlášení "státní svrchovanosti" Doněcka obrátil na Moskvu, aby zvážila "začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace".Luhanští separatisté své kolegy z Doněcka následovali vyhlášením nezávislosti své "lidové republiky", ale o přijetí do Ruské federace, alespoň prozatím, nepožádali. Místo toho vládu v Kyjevě nabádali, aby hlasování respektovala a rychle zajistila změnu ústavy, která zajistí federalizaci země. Je to podle nich "jediná varianta a poslední šance zachránit Ukrajinu". O novém referendu ohledně připojení k Rusku se nehovořilo, ale zatím vyloučeno není.Radikálnější postup v Doněcku by podle některých médií mohl souviset s možným nedělním převratem ve vedení tamních radikálů. Nasvědčuje tomu dnešní dekret nového "vojenského velitele" Doněcké oblasti Igora Strelkova, který je podle ukrajinského i ruského tisku plukovníkem ruské vojenské rozvědky GRU. Strelkov vyhlásil fakticky válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. Ani na to Moskva zatím nereagovala.Separatistické referendum v Doněcku a Luhansku dosud nikdo neuznal. Kyjev se postavil ostře proti. "Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným, než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů a násilností," řekl úřadující prezident Oleksandr Turčynov.Hlasování odsoudily i západní státy. Bílý dům zopakoval, že ilegální referenda neuzná, a vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko nevyužilo svého vlivu k tomu, aby hlasování předešlo. Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí bylo navíc shromažďování hlasů "velmi podezřelé". Český premiér Bohuslav Sobotka označil referendum za protiprávní a odporující ukrajinské ústavě. Podle prezidenta Miloše Zemana o legitimitě referend v Doněcké a Luhanské oblasti nelze hovořit.Kreml naopak v tiskové zprávě sdělil, že výsledky hlasování respektuje. "Moskva s úctou pohlíží na projev vůle obyvatel Doněcké a Luhanské oblast. Vychází z toho, že praktická realizace výsledků referend proběhne civilizovanou cestou bez jakýchkoli projevů násilí, prostřednictvím dialogu mezi představiteli Kyjeva, Doněcka a Luhanska," píše se v prohlášení úřadu ruského prezidenta.Jen několik hodin po ohlášení výsledků referenda vyhlásila Evropské unie novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu. Unie nyní kvůli Ukrajině uplatňuje sankce vůči více než šedesáti lidem.Nové sankce Moskvu popudily. Ministerstvo zahraničí Bruselu vzkázalo, že by se spíš mělo snažit přimět kyjevskou vládu, aby začala s východní Ukrajinou jednat. Kyjev prý totiž nadále ukazuje "trestuhodný nedostatek ochoty k dialogu s vlastním lidem".Šéf OBSE Didier Burkhalter se podle agentur v telefonickém rozhovoru shodl s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, že by organizace měla udělat víc pro navázání dialogu mezi stranami konfliktu. Ještě tento týden - podle ukrajinských médií zřejmě ve středu - by mohl být v Kyjevě zorganizován vnitroukrajinský kulatý stůl.Gazprom dnes potvrdil, že zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, pokud nedostane za červnové dodávky zaplaceno předem. Plynárenský gigant tvrdí, že mu Ukrajina dluží za dodávky plynu 3,51 miliardy dolarů (69,9 miliardy korun), a varoval, že bude chtít platby předem, nebude-li dluh splacen.Ukrajina má 45,5 milionu obyvatel. V Doněcké oblasti přitom žije 4,4 milionu lidí a v Luhanské 2,2 milionu. Na obě oblasti připadá třetina průmyslové produkce země. Na Krymu, který v březnu anektovalo Rusko, je přibližně dvoumilionová populace.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Denis Pušilin (Doněcký vůdce) Rusko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy