Proruští separatisté vyhlásili nezávislost, Doněck chce do Ruska

Kyjev/Moskva/Brusel - Proruští radikálové vyhlásili dnes na základě separatistických referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině. Doněcký vůdce Denis Pušilin zároveň vyzval Moskvu, aby zvážila přijetí Doněcka do Ruské federace. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznávají. Kreml dal najevo, že hlasování respektuje, zdržel se ale zatím jejich uznání a nereagoval ani na výzvu k přijetí do Ruské federace. EU po nedělním referendu rozšířila protiruský sankční seznam, v němž už jsou jména více než šedesáti lidí, a Moskvu tím popudila.

Zdroj: YouTube

Podle výsledků, které zveřejnili vůdci separatistů, přišly v Luhanské oblasti k urnám čtyři pětiny voličů a 96 procent z nich se vyslovilo pro státní samostatnost. V sousední Doněcké oblasti prý hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent.Z Doněcka se dopoledne rozneslo, že tamní vedení upustilo od plánu uspořádat referendum o připojeni k Rusku podle scénáře březnové anexe Krymu. Odpoledne se ale ukázalo, že následuje rovnou výzva pro Kreml. Pušilin se po vyhlášení "státní svrchovanosti" Doněcka obrátil na Moskvu, aby zvážila "začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace".Luhanští separatisté své kolegy z Doněcka následovali vyhlášením nezávislosti své "lidové republiky", ale o přijetí do Ruské federace, alespoň prozatím, nepožádali. Místo toho vládu v Kyjevě nabádali, aby hlasování respektovala a rychle zajistila změnu ústavy, která zajistí federalizaci země. Je to podle nich "jediná varianta a poslední šance zachránit Ukrajinu". O novém referendu ohledně připojení k Rusku se nehovořilo, ale zatím vyloučeno není.Radikálnější postup v Doněcku by podle některých médií mohl souviset s možným nedělním převratem ve vedení tamních radikálů. Nasvědčuje tomu dnešní dekret nového "vojenského velitele" Doněcké oblasti Igora Strelkova, který je podle ukrajinského i ruského tisku plukovníkem ruské vojenské rozvědky GRU. Strelkov vyhlásil fakticky válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. Ani na to Moskva zatím nereagovala.Separatistické referendum v Doněcku a Luhansku dosud nikdo neuznal. Kyjev se postavil ostře proti. "Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným, než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů a násilností," řekl úřadující prezident Oleksandr Turčynov.Hlasování odsoudily i západní státy. Bílý dům zopakoval, že ilegální referenda neuzná, a vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko nevyužilo svého vlivu k tomu, aby hlasování předešlo. Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí bylo navíc shromažďování hlasů "velmi podezřelé". Český premiér Bohuslav Sobotka označil referendum za protiprávní a odporující ukrajinské ústavě. Podle prezidenta Miloše Zemana o legitimitě referend v Doněcké a Luhanské oblasti nelze hovořit.Kreml naopak v tiskové zprávě sdělil, že výsledky hlasování respektuje. "Moskva s úctou pohlíží na projev vůle obyvatel Doněcké a Luhanské oblast. Vychází z toho, že praktická realizace výsledků referend proběhne civilizovanou cestou bez jakýchkoli projevů násilí, prostřednictvím dialogu mezi představiteli Kyjeva, Doněcka a Luhanska," píše se v prohlášení úřadu ruského prezidenta.Jen několik hodin po ohlášení výsledků referenda vyhlásila Evropské unie novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu. Unie nyní kvůli Ukrajině uplatňuje sankce vůči více než šedesáti lidem.Nové sankce Moskvu popudily. Ministerstvo zahraničí Bruselu vzkázalo, že by se spíš mělo snažit přimět kyjevskou vládu, aby začala s východní Ukrajinou jednat. Kyjev prý totiž nadále ukazuje "trestuhodný nedostatek ochoty k dialogu s vlastním lidem".Šéf OBSE Didier Burkhalter se podle agentur v telefonickém rozhovoru shodl s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, že by organizace měla udělat víc pro navázání dialogu mezi stranami konfliktu. Ještě tento týden - podle ukrajinských médií zřejmě ve středu - by mohl být v Kyjevě zorganizován vnitroukrajinský kulatý stůl.Gazprom dnes potvrdil, že zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, pokud nedostane za červnové dodávky zaplaceno předem. Plynárenský gigant tvrdí, že mu Ukrajina dluží za dodávky plynu 3,51 miliardy dolarů (69,9 miliardy korun), a varoval, že bude chtít platby předem, nebude-li dluh splacen.Ukrajina má 45,5 milionu obyvatel. V Doněcké oblasti přitom žije 4,4 milionu lidí a v Luhanské 2,2 milionu. Na obě oblasti připadá třetina průmyslové produkce země. Na Krymu, který v březnu anektovalo Rusko, je přibližně dvoumilionová populace.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Denis Pušilin (Doněcký vůdce) Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy