Ukrajina drží smutek, sílí volání po vyhlášení výjimečného stavu

Na Ukrajině byl dnes vyhlášen státní smutek za oběti sobotního sestřelení armádního letadla na luhanském letišti. Tragédie si vyžádala 49 obětí. Prezident Petro Porošenko pohrozil útočníkům tvrdou odvetou, podle některých ukrajinských médií v kyjevském parlamentu sílí volání po vyhlášení výjimečného stavu ve východních regionech.

V poledne Ukrajinci uctili památku mrtvých minutou ticha. Vlajky na státních budovách byly spuštěny na půl žerdi, televizní kanály zrušily vysílání zábavných pořadů.

Letadlo se zřítilo krátce po půlnoci v okamžiku, kdy se blížilo k luhanskému letišti. "Teroristé cynicky a zákeřně zahájili palbu kulometem velké ráže a zasáhli letoun Il-76 ukrajinského letectva, který přepravoval vojáky a připravoval se na přistání na letišti v Luhansku," sdělilo ministerstvo obrany.

Proruští radikálové dnes rozšířili informaci, že dopravní letoun Il-76 si v sobotu mohla na luhanském letišti sestřelit ukrajinská armáda sama. "Na letišti trvají přestřelky už týden, bojují mezi sebou vojáci ze Lvova a Dněpropetrovska," uvedla podle agentury ITAR-TASS tisková služba povstalců. "V sestřeleném letadle letěli dněpropetrovští výsadkáři. Vojáci ze Lvova možná chtěli změnit poměr sil," tvrdí tisková služba.

Psali jsme: Rusko zase lže, tvrdí NATO a předložilo důkaz  

Ukrajina prochází od získání samostatnosti v roce 1991 složitým vývojem. Rozpad Sovětského svazu těžce zasáhl ukrajinské hospodářství a veřejnou správu. Politické elity se věnovaly především svým ekonomickým zájmům. Vznikl tak oligarchický systém, kdy spřátelení podnikatelé velmi výhodně privatizovali nejcennější podniky a na oplátku podporovali zkorumpované představitele státu, uvedl Člověk v tísni.

Člověk v tísni pracuje na Ukrajině od roku 2003. Jeho projekty se zaměřují na podporu občanské společnosti zejména na jihu a východě země. Během své desetileté působnosti na Ukrajině pomáhal Člověk v tísni vzdělávat novináře, místní samosprávu či nevládní organizace. Od roku 2008 pak soustavně působí na Krymu, kde založil občansko-právní poradny pro veřejnost a místní nevládní organizace. Spolupracovníkům z poraden bude i nadále poskytovat svou podporu, i přes komplikovanou situaci na Krymu a východě země.

Po návštěvě pracovníků na východě Ukrajiny a pečlivém zhodnocení situace se Člověk v tísni rozhodl zaměřit svoji podporu také na nezávislé novináře a média. Na východě Ukrajiny je velmi silný vliv ruských státních televizních kanálů, které často záměrně pokrucují skutečnost a vyvolávají strach mezi tamními obyvateli. Chybí zde pluralita názorů a místní novináři, kteří zde chtějí působit, nejenže mají velmi špatné podmínky pro svou práci, ale stále častěji jsou i terčem napadení a útoků.

Vzhledem ke snaze ukrajinské vlády obnovit transformační proces, hodlá Člověk v tísni podpořit místní organizace a úřady nabízením zkušeností, ať už pozitivních nebo negativních, získaných během reforem v České republice. Česko je pro Ukrajince vzor úspěšné transformace a zároveň země, kde mohou najít pochopení pro svou vlastní realitu. Zajímají se například o zkušenosti s lustracemi, decentralizací a o sociální či zdravotnické reformy.