NATO ve střehu: Rusko přesunulo tisíce vojáků zpět k hranicím Ukrajiny

"Pozorujeme nyní nové shromažďování ruských vojáků kolem ukrajinské hranice. Bylo zde rozmístěno nejméně dalších několik tisíc příslušníků ruské armády," citovala Rasmussena agentura Reuters. "Považuji to za velmi politováníhodný krok zpátky. Zdá se, že Rusko nechává otevřenou možnost další intervence na Ukrajině," dodal.

Kontakt s OBSE navázán

"Navázali jsme kontakt s oběma skupinami, jsou v pořádku, nikdo nebyl zraněn," řekl mluvčí OBSE Michael Bociurkiw telefonicky agentuře DPA z Kyjeva. Bociurkiw dodal, že k únosu členů OBSE se nikdo nepřihlásil. Zároveň odmítl poskytnout další podrobnosti s odvoláním na obavy o bezpečnost zaměstnanců organizace.

Podle dřívějších zpráv první čtveřice pozorovatelů ze Švýcarska, Estonska, Turecka a Dánska zmizela v Doněcké oblasti 26. května, druhý tým působící v Luhanské oblasti je nezvěstný od 29. května.

Premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj dnes potvrdil zprávy, že pohřešovaní pozorovatelé OBSE se nacházejí ve městě Severodoněck. Kvůli bojům v okolí města ale prý není možné o nich získat další informace.

O trvalém rozmístění vojáků USA nebyla řeč

Během nedávné návštěvy prezidenta Baracka Obamy v Polsku americká administrativa oznámila v reakci na ukrajinskou krizi záměr posílit kolektivní obranyschopnost spojenců na východní hranici Aliance. Američané se konečně rozhoupali. Kdyby s podobnou iniciativou přišly Spojené státy před několika lety, po rusko-gruzínské válce a v reakci na dopis představitelů střední Evropy Obamově administrativě, byla by jistě přijata daleko jednoznačněji a vstřícněji.

Závazek ke společné obraně na základě solidarity, společně sdíleného cíle a spravedlivého sdílení nákladů ostatně tvoří pilíř Strategické koncepce (čl.3), která byla schválena na summitu NATO v Lisabonu na podzim roku 2010.

Musela však přijít ruská anexe Krymu a podpora iredenty na východní Ukrajině, aby se tento závazek začal naplňovat konkrétními kroky. Dnešní balíček "ujišťujících opatření" - který musí být ještě schválen Kongresem Spojených států amerických - umožní lépe koordinovat obranné plánování a konat společná cvičení rozsahu a zaměření, které posílí věrohodnost společné obrany na celém území Aliance.

"Přestože se v něm nenavrhuje trvalé rozmístění amerických vojáků ani zřízení nových amerických základen na území "nových" členských států NATO, cítil předseda české vlády potřebu vůči němu vyjádřit odstup. Považuji to za přinejmenším krátkozraké a obávám se, že to podkopává důvěru naší zemi coby spolehlivého spojence. Navíc zcela zbytečně. Vždyť ve skutečnosti v posledních letech systematicky upevňujeme věrohodnost našich závazků," uvedl pro Natoaktual.cz Jiří Schneider, který je spolupracovníkem Prague Security Studies Institute (PSSI) a v letech 2010-2014 byl prvním náměstkem MZV ČR.