Nejisté příměří na Ukrajině: Západ doufá v klid zbraní, jinak přitvrdí vůči Rusku

Nynější mírový plán prezidenta Petra Porošenka je příležitostí ukončit násilí na východě Ukrajiny, míní český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Před jednáním se svými kolegy ze zemí Evropské unie v Lucembursku novinářům řekl, že unie by měla vyvinout tlak na všechny strany, aby se konflikt podařilo zklidnit ještě tento týden.

Právě summit by totiž mohl rozhodnout o spuštění nové fáze sankcí vůči Ruské federaci, tedy o opatřeních vůči vybraným oblastem ruského hospodářství.

Také podle britského ministra zahraničí Williama Haguea bude ruská odpověď na Porošenkův mírový plán základem pro rozhodování o dalších krocích Evropské unie.

"Prozatím moc pokroku nevidíme. Naším úkolem je maximálně se pokusit využít situace, která vzniká tím, že prezident Porošenko nabídl příměří," poznamenal Zaorálek. Na Ukrajině nedávno byl a je podle něj je klíčové pomoci ukončit násilí, při kterém umírají civilní obyvatelé.

Unie zatím, hlavně kvůli jarní ruské anexi Krymu, zakázala vstup a zmrazila majetek šesti desítkám osob a několika firmám. Dnes by mohla zakázat dovoz zboží z poloostrova. Plošné sankce vůči Rusku unijní úřady v různých variantách pro případ potřeby chystají, lídři v minulosti hovořili o jejich spuštění při dalším zhoršení situace.

Také podle šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové je podpora Porošenkova mírového plánu významná. "Klid a mír jsou zásadní pro budoucnost země," zdůraznila při příchodu na jednání. Unijní ministry dnes s detaily plánu seznámí nový ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.

Zaorálek připomněl kroky EU vůči Rusku, například opět probíhající expertní jednání, které mají rozptýlit obavy Moskvy z dopadů ukrajinského podpisu asociační dohody. Zbývající část dohody by měla Ukrajina s EU podepsat tento pátek právě na unijním summitu."Rusko by nemělo mít pochyby, prezident (Vladimir) Putin by neměl mít pochyby, že v EU jsme připraveni tato opatření přijmout," dodal Brit Hague.

Přestože Moskva Kyjev kritizuje, samotný Porošenkův mírový plán Putin opakovaně podpořil, také v telefonátech se západními lídry.

Česká veřejnost dlouhodobě nejeví o Ukrajinu zájem a ačkoliv tento nezájem ustoupil v souvislosti s krizí do pozadí, pouze 14 % českých občanů souhlasí s aktivním zapojením české diplomacie do řešení konfliktu. Veřejnost vnímá kritičtěji případné zapojení USA (70 % proti) než angažmá Ruska (58 % proti), a většina nepodporuje dokonce ani zapojení Evropské unie (47 % pro), uvedla uvedl Ústav mezinárodních vztahu ve studii "Ukrajinská krize: Dopady a rizika pro Českou republiku".

Ačkoliv jsou potenciální socioekonomické i bezpečnostní dopady na ČR zcela zásadní, není reakce české diplomacie jednotná – od požadavku prezidenta Zemana ohledně intervence NATO na Ukrajině na straně jedné až po velmi zdrženlivý postoj premiéra Sobotky na straně druhé. Řada politiků (zejména ODS, ČSSD) navíc žádá, aby se ČR neodkláněla od prioritizace ekonomické diplomacie.

Z ekonomického hlediska by pro ČR byly podstatnější ekonomické problémy Ruska (2014: pokles o 1,8 %) než pokračující hospodářské potíže Ukrajiny (2014: pokles o 3 %). Přesto se ale například jenom v únoru 2014 český export na Ukrajinu propadl o 28 % a další propad je možno očekávat v nejbližší době.

Další vyostřování konfliktu a zejména uvalení sankcí na Rusko by ale mohlo znamenat ještě prudší pokles prodejů v Rusku. Pokles rublu o takřka 8 % od počátku roku představuje ohrožení pro automobilky (Škoda, Hyundai), ale i celou řadu dalších podniků (např. Hamé – 25 % zahraničních tržeb z Ruska). Již probíhající obchodní válka mezi Ruskem a Ukrajinou naproti tomu nemá přímé důsledky pro českou ekonomiku, ale dále snižuje možnosti českého exportu do obou zemí.