Proč se zřítil malajsijský boeing? Přehled děsivých teorií

Kyjev/Praha - Všichni se dohadují, kdo sestřelil malajsijský boeing nad Ukrajinou. Byli to proruští separatisté? Byla to ukrajinská armáda? Byli to Rusové? Byli to Ukrajinci, ale ve skutečnosti chtěli sestřelit letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina? Nebo se ukáže, že vše byla jen technická závada?

298 mrtvých. To je počet obětí, který zahynul na palubě malajsijského letadla mířícího z Amsterodamu do Koala Lumpuru. Zatím stále není jasné, co se před zřícením stroje stalo. Vzhledem k napjaté situaci na východě Ukrajiny se obě strany sporu, proruští separatisté a ukrajinská vláda, navzájem obviňují z jeho sestřelení. Teorií, jak k tragédii došlo, je ale víc.

1. Letadlo bylo sestřeleno jiným letadlem

Ihned po pádu letadla se objevily informace, že v blízkosti boeingu letěla jedno nebo dvě letadla. Dokonce se tvrdilo, že smrtonosnou raketu vypálilo Su-25 proruských povstalců. Tato teorie je hodně postavená na vodě, protože tento bitevník do takové výšky nevystoupá.

O údajném doprovodu ukrajinských stíhaček se zase zmínil jakýsi španělský dispečer, který prý pracuje na letišti Borispol v Kyjevě a malajsijský boeing i navigoval. "Letadlo B 777 letělo v doprovodu dvou ukrajinských stíhaček, do okamžiku než zmizelo z radarů," psal údajně na svém twitterovém účtu. Ten už však samozřejmě neexistuje. A konspirátoři tvrdí, že byl smazán a Carlos už je možná i po smrti či minimálně ve vězení.

Zda ale vůbec nějaký španělský dispečer Carlos existuje, není jasné. Jeho existenci uvádějí pouze ruské a konspirační weby. Na věrohodnosti existence Carlose ani nepřidává fakt, že není příliš reálné, aby při navigaci letadel stihl ještě tweetovat.

2. Letadlo sestřelila ukrajinská armáda ze země

Jedna z konspiračních teorií hovoří, že za vším stojí ukrajinská armáda. Sestřelením civilního letadla s téměř 300 cestujícími na palubě chtěla získat masivní podporu od svých spojenců k velké ofenzivě vůči proruským separatistům na východě Ukrajiny. Měla vše promyšlené tak, aby vina padla na povstalce. Vše se samozřejmě dělo v režii USA, vždyť americký prezident Barack Obama už jen pár hodin po pádu letadla věděl zcela přesně, že rakety byly odpáleny z území kontrolovaného povstalci.

3. Ukrajinci chtěli sestřelit Putina

Další údajná možnost, proč k sestřelení malajsijského boeingu došlo, je, že Ukrajinci chtěli sestřelit speciál ruského prezidenta Vladimira Putina. Údajně opět o tom mluví dispečer Carlos, když jen tři minuty před havárií tweetuje, že okolo letadla se pohybují stíhačky.

Konspirátoři mají jasno o tom, že na smrti Putina mají zájem Ukrajinci. Z globálního hlediska by jim to ale příliš nepřineslo. Spojenci by od nich dali ruce pryč. A je dost pravděpodobné, že kdyby se tato verze potvrdila, vystavila by se nebezpečí trestné výpravy ze strany ruské armády. O tom, kdo by v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem měl navrch, není pochyb.

4. Boeing sestřelili proruští separatisté

Zatím nejpravděpodobnější, konspirátory však nejvíce odmítanou teorií, je to, že boeing Malaysia Airlines byl sestřelen proruskými povstalci. Odpůrci této verze tvrdí, že nikdo neprokázal, že by separatisté vlastnili raketové zařízení, natož aby je uměli ovládat. V posledních týdnech se na profilech povstalců na sociálních sítích hned několikrát objevilo, že se jim tyto systémy podařilo sehnat. Ukrajinská vláda k tomu tvrdí, že má jasné důkazy o tom, že povstalci tyto zbraně mají a dokonce, že zachytili pohyb těchto zařízení těsně po útoku a jedna raketa chybí.

Proti proruských separatistům hraje i fakt, že jeden z jejich předáků Igor Girkin alias Igor Strelkov se jen pár minut po sestřelení boeingu radoval, že se jim podařilo sestřelit další ukrajinský antonov! Rusko, které separatisty podporuje, ovšem označila tento profil Strelkova za falešný.

Je ale opravdu možné, že boeing sice sestřelili proruští separatisté, ale vše byla nešťastná náhoda. Podle některých informací se pilot radikálně odchýlil od plánované trasy, protože se "cítil nejistý přeletem přes Ukrajinu". Dostal se tak přímo do středu neklidné oblasti. 

Na druhou stranu je však nutno vzít v potaz, že vojenská letadla létají v daleko menší výšce. Navíc podle mezinárodních dohod by měl být vzdušný prostor nad 10 tisíc metrů bezpečný. Malajsijský boeing letěl ve výšce 10 700 metrů.

5. Letadlo mělo technickou závadu

Poslední z teorií, která hovoří o tom, jak k tragédii mohlo dojít, je ta, že malajsijský boeing měl technickou závadu a obě strany sporu na východě Ukrajiny se z toho snaží vytěžit, co nejvíc v informační válce. Technickou závadu by ale měly odhalit černé skříňky. Ukrajinci je chtějí předat mezinárodním vyšetřovatelům, ačkoliv při leteckých haváriích v této oblasti jsou analyzovány v Moskvě. Nicméně to se spousty lidem nelíbí, protože se bojí, že by ruští vyšetřovatelé na nátlak Kremlu, který je spojencem separatistů, mohli analýzu zmanipulovat.

Více či méně věrohodných teorií o sestřelení malajsijského boeingu je tedy hned několik. Ať se to stalo tak, či onak, jeden fakt zůstává. Na palubě stroje zemřelo 298 nevinných lidí.

Související

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.

Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli

Dnes, 17. července 2023, si svět připomíná deváté výročí tragického sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 známého pod číslem MH17 nad východním Ukrajinou. Tato událost si vyžádala životy všech 298 osob na palubě a zanechala trvalou bolest a smutek v srdcích jejich rodin a blízkých. Sestřelení MH17 se stalo jedním z nejhorších incidentů v dějinách civilního letectví a i když za něj soudy vynesly přísné tresty, je nepravděpodobné, že by si je odsouzení někdy odpykali.

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Ukrajinská krize Boeing 777

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

před 57 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 8 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy