Kyjev/Praha - Všichni se dohadují, kdo sestřelil malajsijský boeing nad Ukrajinou. Byli to proruští separatisté? Byla to ukrajinská armáda? Byli to Rusové? Byli to Ukrajinci, ale ve skutečnosti chtěli sestřelit letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina? Nebo se ukáže, že vše byla jen technická závada?
298 mrtvých. To je počet obětí, který zahynul na palubě malajsijského letadla mířícího z Amsterodamu do Koala Lumpuru. Zatím stále není jasné, co se před zřícením stroje stalo. Vzhledem k napjaté situaci na východě Ukrajiny se obě strany sporu, proruští separatisté a ukrajinská vláda, navzájem obviňují z jeho sestřelení. Teorií, jak k tragédii došlo, je ale víc.
1. Letadlo bylo sestřeleno jiným letadlem
Ihned po pádu letadla se objevily informace, že v blízkosti boeingu letěla jedno nebo dvě letadla. Dokonce se tvrdilo, že smrtonosnou raketu vypálilo Su-25 proruských povstalců. Tato teorie je hodně postavená na vodě, protože tento bitevník do takové výšky nevystoupá.
O údajném doprovodu ukrajinských stíhaček se zase zmínil jakýsi španělský dispečer, který prý pracuje na letišti Borispol v Kyjevě a malajsijský boeing i navigoval. "Letadlo B 777 letělo v doprovodu dvou ukrajinských stíhaček, do okamžiku než zmizelo z radarů," psal údajně na svém twitterovém účtu. Ten už však samozřejmě neexistuje. A konspirátoři tvrdí, že byl smazán a Carlos už je možná i po smrti či minimálně ve vězení.
Zda ale vůbec nějaký španělský dispečer Carlos existuje, není jasné. Jeho existenci uvádějí pouze ruské a konspirační weby. Na věrohodnosti existence Carlose ani nepřidává fakt, že není příliš reálné, aby při navigaci letadel stihl ještě tweetovat.
2. Letadlo sestřelila ukrajinská armáda ze země
Jedna z konspiračních teorií hovoří, že za vším stojí ukrajinská armáda. Sestřelením civilního letadla s téměř 300 cestujícími na palubě chtěla získat masivní podporu od svých spojenců k velké ofenzivě vůči proruským separatistům na východě Ukrajiny. Měla vše promyšlené tak, aby vina padla na povstalce. Vše se samozřejmě dělo v režii USA, vždyť americký prezident Barack Obama už jen pár hodin po pádu letadla věděl zcela přesně, že rakety byly odpáleny z území kontrolovaného povstalci.
3. Ukrajinci chtěli sestřelit Putina
Další údajná možnost, proč k sestřelení malajsijského boeingu došlo, je, že Ukrajinci chtěli sestřelit speciál ruského prezidenta Vladimira Putina. Údajně opět o tom mluví dispečer Carlos, když jen tři minuty před havárií tweetuje, že okolo letadla se pohybují stíhačky.
Konspirátoři mají jasno o tom, že na smrti Putina mají zájem Ukrajinci. Z globálního hlediska by jim to ale příliš nepřineslo. Spojenci by od nich dali ruce pryč. A je dost pravděpodobné, že kdyby se tato verze potvrdila, vystavila by se nebezpečí trestné výpravy ze strany ruské armády. O tom, kdo by v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem měl navrch, není pochyb.
4. Boeing sestřelili proruští separatisté
Zatím nejpravděpodobnější, konspirátory však nejvíce odmítanou teorií, je to, že boeing Malaysia Airlines byl sestřelen proruskými povstalci. Odpůrci této verze tvrdí, že nikdo neprokázal, že by separatisté vlastnili raketové zařízení, natož aby je uměli ovládat. V posledních týdnech se na profilech povstalců na sociálních sítích hned několikrát objevilo, že se jim tyto systémy podařilo sehnat. Ukrajinská vláda k tomu tvrdí, že má jasné důkazy o tom, že povstalci tyto zbraně mají a dokonce, že zachytili pohyb těchto zařízení těsně po útoku a jedna raketa chybí.
Proti proruských separatistům hraje i fakt, že jeden z jejich předáků Igor Girkin alias Igor Strelkov se jen pár minut po sestřelení boeingu radoval, že se jim podařilo sestřelit další ukrajinský antonov! Rusko, které separatisty podporuje, ovšem označila tento profil Strelkova za falešný.
Je ale opravdu možné, že boeing sice sestřelili proruští separatisté, ale vše byla nešťastná náhoda. Podle některých informací se pilot radikálně odchýlil od plánované trasy, protože se "cítil nejistý přeletem přes Ukrajinu". Dostal se tak přímo do středu neklidné oblasti.
Na druhou stranu je však nutno vzít v potaz, že vojenská letadla létají v daleko menší výšce. Navíc podle mezinárodních dohod by měl být vzdušný prostor nad 10 tisíc metrů bezpečný. Malajsijský boeing letěl ve výšce 10 700 metrů.
5. Letadlo mělo technickou závadu
Poslední z teorií, která hovoří o tom, jak k tragédii mohlo dojít, je ta, že malajsijský boeing měl technickou závadu a obě strany sporu na východě Ukrajiny se z toho snaží vytěžit, co nejvíc v informační válce. Technickou závadu by ale měly odhalit černé skříňky. Ukrajinci je chtějí předat mezinárodním vyšetřovatelům, ačkoliv při leteckých haváriích v této oblasti jsou analyzovány v Moskvě. Nicméně to se spousty lidem nelíbí, protože se bojí, že by ruští vyšetřovatelé na nátlak Kremlu, který je spojencem separatistů, mohli analýzu zmanipulovat.
Více či méně věrohodných teorií o sestřelení malajsijského boeingu je tedy hned několik. Ať se to stalo tak, či onak, jeden fakt zůstává. Na palubě stroje zemřelo 298 nevinných lidí.
Související
Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli
Rusové v Haagu konspirují, tvrdí Kyjev. Pokračuje líčení u ICJ v kauze sestřeleného letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Ukrajinská krize , Boeing 777
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 57 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák