Proč se zřítil malajsijský boeing? Přehled děsivých teorií

Kyjev/Praha - Všichni se dohadují, kdo sestřelil malajsijský boeing nad Ukrajinou. Byli to proruští separatisté? Byla to ukrajinská armáda? Byli to Rusové? Byli to Ukrajinci, ale ve skutečnosti chtěli sestřelit letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina? Nebo se ukáže, že vše byla jen technická závada?

298 mrtvých. To je počet obětí, který zahynul na palubě malajsijského letadla mířícího z Amsterodamu do Koala Lumpuru. Zatím stále není jasné, co se před zřícením stroje stalo. Vzhledem k napjaté situaci na východě Ukrajiny se obě strany sporu, proruští separatisté a ukrajinská vláda, navzájem obviňují z jeho sestřelení. Teorií, jak k tragédii došlo, je ale víc.

1. Letadlo bylo sestřeleno jiným letadlem

Ihned po pádu letadla se objevily informace, že v blízkosti boeingu letěla jedno nebo dvě letadla. Dokonce se tvrdilo, že smrtonosnou raketu vypálilo Su-25 proruských povstalců. Tato teorie je hodně postavená na vodě, protože tento bitevník do takové výšky nevystoupá.

O údajném doprovodu ukrajinských stíhaček se zase zmínil jakýsi španělský dispečer, který prý pracuje na letišti Borispol v Kyjevě a malajsijský boeing i navigoval. "Letadlo B 777 letělo v doprovodu dvou ukrajinských stíhaček, do okamžiku než zmizelo z radarů," psal údajně na svém twitterovém účtu. Ten už však samozřejmě neexistuje. A konspirátoři tvrdí, že byl smazán a Carlos už je možná i po smrti či minimálně ve vězení.

Zda ale vůbec nějaký španělský dispečer Carlos existuje, není jasné. Jeho existenci uvádějí pouze ruské a konspirační weby. Na věrohodnosti existence Carlose ani nepřidává fakt, že není příliš reálné, aby při navigaci letadel stihl ještě tweetovat.

2. Letadlo sestřelila ukrajinská armáda ze země

Jedna z konspiračních teorií hovoří, že za vším stojí ukrajinská armáda. Sestřelením civilního letadla s téměř 300 cestujícími na palubě chtěla získat masivní podporu od svých spojenců k velké ofenzivě vůči proruským separatistům na východě Ukrajiny. Měla vše promyšlené tak, aby vina padla na povstalce. Vše se samozřejmě dělo v režii USA, vždyť americký prezident Barack Obama už jen pár hodin po pádu letadla věděl zcela přesně, že rakety byly odpáleny z území kontrolovaného povstalci.

3. Ukrajinci chtěli sestřelit Putina

Další údajná možnost, proč k sestřelení malajsijského boeingu došlo, je, že Ukrajinci chtěli sestřelit speciál ruského prezidenta Vladimira Putina. Údajně opět o tom mluví dispečer Carlos, když jen tři minuty před havárií tweetuje, že okolo letadla se pohybují stíhačky.

Konspirátoři mají jasno o tom, že na smrti Putina mají zájem Ukrajinci. Z globálního hlediska by jim to ale příliš nepřineslo. Spojenci by od nich dali ruce pryč. A je dost pravděpodobné, že kdyby se tato verze potvrdila, vystavila by se nebezpečí trestné výpravy ze strany ruské armády. O tom, kdo by v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem měl navrch, není pochyb.

4. Boeing sestřelili proruští separatisté

Zatím nejpravděpodobnější, konspirátory však nejvíce odmítanou teorií, je to, že boeing Malaysia Airlines byl sestřelen proruskými povstalci. Odpůrci této verze tvrdí, že nikdo neprokázal, že by separatisté vlastnili raketové zařízení, natož aby je uměli ovládat. V posledních týdnech se na profilech povstalců na sociálních sítích hned několikrát objevilo, že se jim tyto systémy podařilo sehnat. Ukrajinská vláda k tomu tvrdí, že má jasné důkazy o tom, že povstalci tyto zbraně mají a dokonce, že zachytili pohyb těchto zařízení těsně po útoku a jedna raketa chybí.

Proti proruských separatistům hraje i fakt, že jeden z jejich předáků Igor Girkin alias Igor Strelkov se jen pár minut po sestřelení boeingu radoval, že se jim podařilo sestřelit další ukrajinský antonov! Rusko, které separatisty podporuje, ovšem označila tento profil Strelkova za falešný.

Je ale opravdu možné, že boeing sice sestřelili proruští separatisté, ale vše byla nešťastná náhoda. Podle některých informací se pilot radikálně odchýlil od plánované trasy, protože se "cítil nejistý přeletem přes Ukrajinu". Dostal se tak přímo do středu neklidné oblasti. 

Na druhou stranu je však nutno vzít v potaz, že vojenská letadla létají v daleko menší výšce. Navíc podle mezinárodních dohod by měl být vzdušný prostor nad 10 tisíc metrů bezpečný. Malajsijský boeing letěl ve výšce 10 700 metrů.

5. Letadlo mělo technickou závadu

Poslední z teorií, která hovoří o tom, jak k tragédii mohlo dojít, je ta, že malajsijský boeing měl technickou závadu a obě strany sporu na východě Ukrajiny se z toho snaží vytěžit, co nejvíc v informační válce. Technickou závadu by ale měly odhalit černé skříňky. Ukrajinci je chtějí předat mezinárodním vyšetřovatelům, ačkoliv při leteckých haváriích v této oblasti jsou analyzovány v Moskvě. Nicméně to se spousty lidem nelíbí, protože se bojí, že by ruští vyšetřovatelé na nátlak Kremlu, který je spojencem separatistů, mohli analýzu zmanipulovat.

Více či méně věrohodných teorií o sestřelení malajsijského boeingu je tedy hned několik. Ať se to stalo tak, či onak, jeden fakt zůstává. Na palubě stroje zemřelo 298 nevinných lidí.

Související

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Ukrajinská krize Boeing 777

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 1 hodinou

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 3 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 3 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

včera

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

včera

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy