Praha - Expert hnutí Úsvit na zahraniční politiku a člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Milan Šarapatka se ve svém komentáři zaměřil na vliv havárie malajsijského Boeingu na vývoj ukrajinského konfliktu. Domnívá se například, že USA na tom nejsou dnes ekonomicky nejlépe a ve své snaze potlačit Rusko nemají problém obětovat Evropu.
Ať byla havárie malajsijského Boeingu nad východní Ukrajinou způsobena čímkoli a kýmkoli, jedná se o velkou tragédii. Tragédii, která může mít na budoucí vývoj konfliktu mezi Kyjevem a východoukrajinskými separatisty zásadní vliv. Nechci spekulovat o tom, jakým způsobem k havárii došlo, případně, kdo za ní stojí.
V tisku se již objevila celá řada teorií, tvrzení i obvinění, ve kterých strany konfliktu obviňují jeden druhého, přičemž důkazy vesměs chybí. Co na druhé straně považuji za zcela pravděpodobné je to, že jak USA, tak i Rusko již touto dobou, díky svým satelitům, přesně vědí, jak k havárii došlo. Zda omylem či zlým úmyslem, i to, kdo ji způsobil. Otázkou je, zda a případně kdy se to dozvíme i my ostatní.
Samotný ukrajinský konflikt se, bez ohledu na havárii civilního letadla, v posledních týdnech posunul do další fáze. Ukrajinská „protiteroristická operace" vedená armádou a Národní gardou, za pomoci těžké vojenské techniky, separatisty neporazila. Naopak oni obklíčili několik tisíc špatně vyzbrojených a nezkušených ukrajinských vojáků a ukazují zuby. Dokonce i jasně prokyjevský kvazi novinář Luboš Palata chtě nechtě musel přiznat, že městská bitva v Doněcku a Luhansku může trvat velmi dlouho. Proruští pozorovatelé se dokonce těší, že až separatisté „přežijí" zimu, zvítězí.
Podporuje nicméně, jak se spekuluje, separatisty opravdu Rusko v tom, aby mohli své pozice udržet? Nebo dokonce vybudovat vlastní „stát" po vzoru Abcházie? Nechápu v takovém případě ruskou motivaci. Nevidím zisk, který by mohl plynout z toho, že mezi Ruskem a Ukrajinou vznikne nová republika. Z ruského hlediska je přece daleko lepší oslabená, ale celistvá Ukrajina, se kterou se dá snáze vyjednávat.
Objevují se naopak úvahy o tom, že je to kyjevská vláda, která může mít zaděláno na problém. Na Majdanu se mezi radikální skupiny dostaly spousty zbraní a v případě, že se bude dále zhoršovat ekonomická situace v zemi, jen těžko je budou chtít vrátit, spíše naopak.... A Kyjev má strach z toho, komu to vlastně zbraně rozdal.
Polovojenské skupiny, které mají pár desítek ale i desítek tisíc členů, jsou dnes zásadním problémem Ukrajiny. Už první dohoda mezi EU a Ruskem o deeskalaci mluvila o tom, že budou odzbrojeny „všechny skupiny". Kyjev si ale na nácky z Pravého sektoru netroufl, a naopak sám ještě inicioval vznik soukromých a dobrovolnických „bataliónů" placených bůhvíkým.
Tak například Dněpropetrovský gubernátor a oligarcha Ihor Kolomojský má vlastní soukromou armádu, Prapor Azov. Rozsáhlé oblasti Ukrajiny jsou fakticky ovládány ozbrojenými skupinami, ať už nacionalistickými, žoldáckými nebo zločineckými, u nichž není jasné, komu jsou podřízeny ani čí zájmy prosazují, a, s trochou nadsázky, rozdíl od Somálska je jen v tom, že tomuto chaosu Spojené státy fandí ve snaze dostat Rusko na kolena.
Kyjev od vyhlášení nezávislosti dostal už třikrát miliardy od Mezinárodního měnového fondu, a pokaždé peníze zmizely. Dnes není jisté, zda někdo v Bruselu nebo ve Washingtonu ví, co si vlastně s Ukrajinou počít. Odhaduje se, že bude třeba 10 let a přímé investice ve výši 170 až 180 miliard EUR, aby byly vytvořeny podmínky pro adaptaci Ukrajiny na asociační smlouvu s EU. Máme na to vůbec?
Spojené státy jsou nespokojeny s tím, že se evropským zemím nechce přijmout vůči Rusku další sankce, které by zasáhly výrazněji ruské hospodářství. Staví se proti tomu hned několik zemí včetně těch nejsilnějších. Jistě, není to dosud otevřený rozkol. Ale přesto, válka na Ukrajině již nyní mnohem více zasahuje Evropu než USA. Amerika z válek, které se odehrávaly daleko od jejího území, vždy tyla, zatímco Evropa jimi trpěla.
USA na tom nejsou dnes ekonomicky nejlépe a ve své snaze potlačit Rusko nemají problém obětovat Evropu. Měli bychom nad tím začít přemýšlet. Hodně rychle a hodně intenzivně. Zvláštní je už to, že EU chce přimět Kyjev k dialogu s rebely, ale ukrajinský prezident Petro Porošenko dál vede válku se separatisty a o míru se stále nejedná. Oficiálně za to podle Kyjeva mohou rebelové, ale kdo ví.
Havárie Boeingu bude mít na průběh ukrajinské krize v každém případě značný vliv. Buď se prokáže (což by nemělo být těžké), že za tragédií je zlý úmysl jedné nebo druhé strany, ve snaze shodit havárii na protivníka a obrátit proti němu světové společenství. Nasvědčují tomu některá prohlášení znepřátelených stran.
Výsledkem může pak být eskalace konfliktu a další oběti na obou stranách, včetně civilních obyvatel. Anebo si znepřátelené strany i další aktéři ukrajinské krize uvědomí, že se pádem civilního letadla z lokálního konfliktu stal konflikt s mezinárodním dosahem a že, aby se zabránilo jeho rozšíření, je konečně třeba si sednout za jednací stůl.
Napadla mne v této souvislosti věta, kterou jsem kdesi četl:" I špatný mír je lepší než dobrá válka!" píše expert hnutí Úsvit na zahraniční politiku a člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Milan Šarapatka.
Související
Českého poslance nevpustili na Ukrajinu. Jsem rád, že jeho Úsvit zanikne, dodal k tomu Janda
Trump se od Clintonové neliší, český poslanec a jeho dřívější stoupenec je naštvaný
Milan Šarapatka (Úsvit) , Ukrajinská krize , Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014)
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák