Oldenzaal - Nizozemský cyklista Maarten de Jonge je mužem štěstěny. Už podruhé totiž na poslední chvíli stornoval "let smrti" malajsijských aerolinií. V březnu si přerezervoval místo z letu MH370, teď si přeobjednal místo z letu MH17. Tedy z dvou malajsijských "letadel smrti".
Už podruhé si mohl pořádně oddechnout. Nizozemský profesionální cyklista Maarten de Jonge totiž znovu nenastoupil do "letadla smrti". Na poslední chvíli si totiž změnil den odletu do Kuala Lumpuru. Místo čtvrtečního letu MH17, který byl sestřelen nad Ukrajinou, by měl letět dnes (v neděli).
"Je strašné, co se stalo. Je to hrozná věc. Tolik obětí," uvedl De Jonge v prohlášení na svém webu. Zároveň ale dodal, že na jeho příběhu není nic zajímavého. "Nemyslím si, že je vhodné vyprávět svůj příběh. Pozornost by neměla být věnována mně, ale obětem a pozůstalým. Všem, kteří byli ovlivněny touto katastrofou, přeji hodně síly," prohlásil.
Smrti se de Jonge vyhnul už podruhé. Něco podobného se mu totiž stalo už v březnu. Tehdy měl být v letu Malajsijských aerolinií MH370, který se bez jakýchkoliv stop ztratil. Ačkoliv se už objevilo spousty konspiračních teorií, že letadlo přistálo na nějakém ostrově a všichni lidé z letu jsou v pořádku, není to příliš pravděpodobné a všichni už jsou nejspíš po smrti.
De Jonge závodí za malajsijský Terengganu Cycling Team, proto Malajsijskými aerolinkami létá tak často. I po těchto dvou událostech nemá strach a s aerolinkami bude létat dál. "Měl jsem štěstí dvakrát, potřetí to bude stejně," říká.
Při letu MH17 v letadle, které bylo sestřeleno nad východní Ukrajinou, zemřelo 298 lidí na palubě. V letu MH370, který za nejasných okolností zmizel nad Indickým oceánem, bylo 239 lidí na palubě.
Související
Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli
Rusové v Haagu konspirují, tvrdí Kyjev. Pokračuje líčení u ICJ v kauze sestřeleného letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Boeing 777 , Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 7 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 8 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 10 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák