Před 100 lety začala první světová válka

První světová válka, která skončila 11. listopadu 1918 podpisem příměří u francouzského Compiegne, zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka také přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly USA a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.Porážka Rakouska-Uherska umožnila vznik samostatného státu Čechů a Slováků. K jeho vzniku přispěla činnost politiků v rámci zahraničního odboje i úspěchy dobrovolnických vojenských jednotek - legií, které se formovaly v Rusku, Itálii a Francii a které bojovaly proti Německu a Rakousko-Uhersku, ale i s ruskými bolševiky. V rakousko-uherské armádě zahynulo zhruba 150.000 odvedenců z českých zemí. V legiích sloužilo asi 100.000 mužů, z nichž padlo přes 5000.Válečný konflikt vyvolaly takzvané centrální mocnosti, Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody - Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a osmanská říše, k Dohodě řada zemí včetně USA.

Důsledky první světové války

První světová válka vytvořila dejinný zlom v oblasti geopolitické i vojenské, také však v oblasti dějin kažodennosti, pokud jde o celospolečenskou atmosféru, tradiční morální hodnoty nebo kulturní zvyklosti a společenské návyky. Válka z let 1914–1918 tak představuje jeden ze zásadních zlomů moderních dějin lidstva, jehož důsledky pociťujeme dodnes.

První světová válka přinesla světu značné množství změn:

Vojenské novinky – První světová válka byla první průmyslově vedenou válkou. Do bojů byly ve velkém měřítku nasazovány nové typy zbraní s nebývalou ničivou silou (tank, bojová letadla, chemické zbraně, ponorky, strojové pušky aj.Politické změny – Rozpad předválečné struktury států a vznik států národních. Důsledkem světové války byl zánik Rakouska-Uherska, carského Ruska, Německého císařství a Osmanské říše a vznik nástupnických států. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na Československo, Rakousko a Maďarsko. Vytvořeny byly nové státy, Polsko a Jugoslávie. Zbylé území Rakousko-Uherska připadlo Rumunsku a Itálii. Ruská Besarábie byla připojena k Rumunsku. V roce 1919 byla připojena Podkarpatská Rus k Československu. Francie získala zpět Alsasko a Lotrinsko. Spojené státy americké získaly vedoucí postavení ve světě a staly se hlavní mocností. Ve střední Evropě vznikly národní státy které měly podporu jen části jejich obyvatelstva a které byly příliš malé a slabé na to, aby mohly vzdorovat agresivnímu nacismu vznikajícímu v Německu. Po válce se také vzedmula vlna sociálního i nacionálního radikalismu a hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo – v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).Politický pacifismus – Jako reakce na válku v následujících letech rozmohl pacifismus odmítající válku. Vznikla Společnost národů (1919), což byla světová mezinárodní organizace států, se sídlem v Ženevě. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v Haagu.Sociální změny – Vlivem úmrtí značného množství mužů došlo k deformaci věkové a pohlavní struktury obyvatelstva mnoha zemí. Ženy se začaly domáhat práv, které byly tradiční výsadou mužů (např. volebního práva).Kulturně-morální změny – Nadšení z konce války kombinované s otrlostí, kterou si společnost vypěstovala během válečných let, vedly k rozmachu zábavy, která byla často na hranici nebo i za hranicí předválečného vkusu a tradiční morálky.Náboženské změny – Pro mnoho vojáků a jejich rodin válka znamenala velký odklon od organizovaného náboženství. Velké státní církve na obou stranách fronty se během války aktivně zapojovaly pro štvavé válečné propagandy. Mnoho věřících proto po válce z církví vystoupilo nebo přestali být nábožensky aktivní.

Konečná mírová jednání byla zahájena 18. ledna 1919 na zámku Versailles u Paříže. Stejně jako však žádný z původních sporů nevyřešila první světová válka, také poválečný versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým, ale i vítězům a předpokládal dominanci Francie a Británie.