Armády nesmí stát stranou boje proti změnám klimatu, uvedl Stoltenberg

Armády zemí světa nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu. Měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat obrovské množství emisí skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší. Na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow to dnes podle agentury Reuters uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Existuje jen málo spolehlivých údajů o emisích vytvářených vojenskou činností, není však pochyb o tom, že jejich množství je velké, podotýká Reuters. Poukazuje přitom na zprávu z roku 2019, která dospěla k závěru, že americká armáda by byla 47. největším světovým producentem skleníkových plynů, kdyby byla státem.

"Neexistuje způsob, jak dosáhnout čisté nuly, aniž bychom zahrnuli také emise způsobené armádami," řekl Stoltenberg na klimatické konferenci COP26 s odkazem na předsevzetí mnoha zemí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality - tedy vypouštět jen takové množství emisí, jaké lze přirozenou cestou spotřebovat.

Bývalý zvláštní vyslanec OSN pro klimatické změny Stoltenberg dále sdělil, že v rámci Severoatlantické aliance se již začalo pracovat na metodice pro měření emisí produkovaných ozbrojenými silami. Dokončena by podle jeho představ měla být do konce roku 2022. "To je cíl, ale samozřejmě jsem závislý na dohodě třiceti spojenců," řekl.

Stoltenberg uznal, že světové armády zanechávají značnou uhlíkovou stopu. Podle něj však již existují snahy nalézt řešení: například armáda Spojených států používá solární panely na svých objektech, britští vojáci hledají alternativní paliva a Španělsko sází na armádních pozemcích stromy, aby vstřebávaly oxid uhličitý.

"V civilním sektoru probíhá energetická revoluce (...) a jde o to udržet krok, být součástí této transformace," řekl generální tajemník aliance.

Stoltenberg začal prosazovat společné kroky NATO zaměřené na ochranu klimatu již dříve, připomíná Reuters. Podle aliančních diplomatů však tyto snahy narážely na odmítavý postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Současné výzvy v energetice šéf NATO připodobnil k rozhodnutí Winstona Churchilla, které před první světovou válkou naftou nahradilo uhlí, jež do té doby převládalo jako palivo na lodích britského námořnictva. Krok měl podle Stoltenberga jak ekologický, tak strategický přínos.

"Musíme najít způsob, jak sladit potřebu mít ozbrojené síly přátelské vůči životnímu prostředí a současně je mít silné a účinné," dodal.

Související

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v exkluzivním rozhovoru pro CNN.

Erdogan začíná třetí mandát, jmenuje vládu. NATO bojuje o čas, aby předešlo velké ostudě

Dnes v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájí své třetí prezidentské období. Na této inauguraci se očekává účast mnoha hlav států a dalších významných zahraničních politiků. Mezi přítomnými bude například generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který plánuje jednat s Erdoganem o možném vstupu Švédska do NATO. Kromě inaugurace plánuje Erdogan také večer jmenovat novou tureckou vládu, čímž zahájí další kapitolu politického vývoje v zemi.

Více souvisejících

Jens Stoltenberg COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 26 minutami

Aktualizováno před 47 minutami

Petr Fiala

Bankrot si vymýšlíte, řekl Babiš Fialovi. Úsporný balíček schválíme tak, jak je, tvrdí premiér

Vláda si za konsolidačním balíčkem stojí a nebude ustupovat tlakům zájmových skupin. Schválí ho v takové podobě, v jakém byl navržen, řekl premiér Petr Fiala na CNN Prima News. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si myslí, že si vláda bankrot vymýšlí a lidem bere peníze. Uvedl, že když už, tak by vláda měla usilovat o rušení dotací v celé Evropské unii, nejen v Česku.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Boje u Bachmutu pokračují, Rusko utrpělo značné ztráty, tvrdí Kyjev

Navzdory nedávnému zmírnění bojů v Bachmutu pokračují střety mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Moskva v nich utrpěla značné ztráty, uvedly v neděli kyjevské ozbrojené síly podle Reuters. Město přitom nemá žádný strategický význam, přesto v něm podle západních odhadů bylo zraněno nebo zabito na 60 tisíc ruských vojáků.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Heydrichův Mercedes těžce poškozený výbuchem bomby Jana Kubiše na místě atentátu

Před 81 lety zemřel po úspěšném atentátu Reinhard Heydrich

Před 81. lety došlo k úmrtí jedné z nejkontroverznějších postav druhé světové války - Reinharda Heydricha. Heydrich, známý také jako "Architekt konečného řešení židovské otázky" a jeden z nejmocnějších nacistických představitelů, zemřel po atentátu spáchaném československými parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem 4. června 1942 v Praze. Jeho smrt zanechala významný otisk v historii a stala se symbolem odporu proti nacistickému režimu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Dovolená, ilustrační foto

Kam letos na dovolenou, aby se vyplatila kvůli kurzu koruny a inflaci? Budete překvapeni

Před blížícími se prázdninami se Češi nacházejí ve fázi rozhodování, kam letos vyrazit na dovolenou. Při výběru z oblíbených dovolenkových destinací se musí zaměřit na dva klíčové faktory: kurz české koruny vůči měně dané destinace a meziroční inflaci této destinace. Cílem je nalézt destinaci, kde se koruna po zohlednění inflace vůči tamní měně nejvíce posílila a letos je tak nejvýhodnější z hlediska nákladů.

včera

včera

Aktualizováno včera

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan složil přísahu. Potřetí se stal tureckým prezidentem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan složil přísahu a stal se hlavou státu na další období. Do Ankary kvůli inauguraci přijely přes desítky lídrů států a vlád včetně šéfa NATO Jense Stoltenberga. Erdogan zemi vládne už dvacet let a dne oznámí i složení své nové vlády. Uvedl to server Washington Post.

včera

včera

Alkohol, drogy, znásilnění. Počet žen, které tvrdí, že je frontman kapely Rammstein Till Lindenmann zneužil, roste

V Německu rostou počty žen, které tvrdí, že se staly terčem obtěžování ze strany zpěváka kapely Rammstein Tilla Lindemanna. Sérii obvinění rozpoutala irská fanynka, která se zúčastnila koncertu v litevském Vilniusu a poté tvrdila, že ji kapela úmyslně zdrogovala.
 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy