Přibližně sto arménských kulturních, politických a náboženských organizací z celé Evropy dnes v otevřeném dopise vyzvalo k zahájení nových jednání o podmínkách příměří v Náhorním Karabachu, které začátkem týdne podepsali zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska. Apelují na Francii a Spojené státy, aby se zapojily do řešení konfliktu.
Podle agentury TASS o tom dnes informovali představitelé arménské církve v Rakousku.
"Vyzýváme členy Minské skupiny OBSE, aby znovu zahájili proces urovnání konfliktu a revidovali současnou dohodu, která byla podepsána bez účasti dvou spolupředsedajících zemí Minské skupiny OBSE - USA a Francie," uvedli s tím, že uzavřená dohoda nezaručuje bezpečí Arménů v Náhorním Karabachu a vytváří podmínky pro eskalaci konfliktu v budoucnosti. Takzvaná Minská skupina byla za účasti Ruska, USA a Francie vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu.
Dohoda z 9. listopadu znamenala pro Ázerbájdžán významné územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikola Pašinjana k odstoupení.
Představitelé arménské církve v Rakousku ve vlastním prohlášení uvedli, že mnozí Arméni zapalují v Náhorním Karabachu své domy, opouští své okresy a více než 100.000 lidí je momentálně na útěku. Upozorňují také, že není jasné, jaký stihne osud arménské kulturní památky na územích, které dostal Ázerbájdžán pod svou kontrolu.
Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Související
Rusko varuje Arménii před vztahy se Západem. Hrozí jí prý stejný scénář jako Ukrajině
Další země oficiálně uznala Palestinu jako stát
arménie , Náhorní Karabach , OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) , ázerbájdžán
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek