Arméni v Evropě vyzývají k novému jednání o příměří v Karabachu

Podle agentury TASS o tom dnes informovali představitelé arménské církve v Rakousku.

"Vyzýváme členy Minské skupiny OBSE, aby znovu zahájili proces urovnání konfliktu a revidovali současnou dohodu, která byla podepsána bez účasti dvou spolupředsedajících zemí Minské skupiny OBSE - USA a Francie," uvedli s tím, že uzavřená dohoda nezaručuje bezpečí Arménů v Náhorním Karabachu a vytváří podmínky pro eskalaci konfliktu v budoucnosti. Takzvaná Minská skupina byla za účasti Ruska, USA a Francie vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu.

Dohoda z 9. listopadu znamenala pro Ázerbájdžán významné územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikola Pašinjana k odstoupení.

Představitelé arménské církve v Rakousku ve vlastním prohlášení uvedli, že mnozí Arméni zapalují v Náhorním Karabachu své domy, opouští své okresy a více než 100.000 lidí je momentálně na útěku. Upozorňují také, že není jasné, jaký stihne osud arménské kulturní památky na územích, které dostal Ázerbájdžán pod svou kontrolu.

Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.