Arménie v politické krizi. Premiér Pašinjan nevylučuje rezignaci a předčasné volby

"Jsem připraven opustit funkci premiéra z rozhodnutí národa. Přitom jen z jeho rozhodnutí ji mohu opustit. Pokud se mi naopak podaří znovu získat jeho důvěru, jsem v tyto nelehké dny připraven i nadále Arménii vést. Existuje pouze jeden způsob, jak získat odpověď na všechny tyto otázky - zorganizovat mimořádné parlamentní volby," citoval Pašinjana zpravodajský portál Nastojaščeje vremja.

Pašinjanova popularita v zemi výrazně klesla poté, co v noci na 10. listopadu podepsal spolu s ruským a s ázerbájdžánským prezidentem prohlášení o úplném ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Od podpisu dohody v Jerevanu neutichají demonstrace, jejichž účastníci požadují premiérův odchod. Pašinjanovu rezignaci si přeje 16 politických stran, které se zformovaly do Hnutí za záchranu vlasti.

Podle dohody o ukončení bojů Arménie musela Ázerbájdžánu předat tři okresy, které dobyla v předchozí válce v 90. letech a které dosud tvořily okolo Náhorního Karabachu ochranný val. Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, které se obává odvety. Pašinjan se brání tím, že podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša.

K uspořádání předčasných parlamentních voleb vyzval v listopadu také arménský prezident Armen Sarkisjan. Několik ministrů Pašinjanovy vlády včetně ministra zahraničí Zohraba Mnacakaniana už od uzavření dohody o ukončení bojů odstoupilo.