Běloruská policie prohledala domovy zaměstnanců tiskové agentury BelaPAN

Běloruská policie dnes ráno provedla domovní prohlídky u zaměstnanců nezávislé tiskové agentury BelaPAN včetně její šéfredaktorky. Informoval o tom web agentury Naviny.by.

O prohlídkách server informovali někteří ze spolupracovníků agentury. Její šéfredaktorka Iryna Leušynová nebyla ráno k zastižení. Policie podle svědků z místa ale dorazila i k ní. "Dveře nejsou vylomené. (Leušynová) je v bytě, jsou tam slyšet hlasy dalších lidí. U vchodu stojí mikrobus s tmavými skly," popsali svědci. Později Naviny.by informovaly, že policie veze Leušynovou na prohlídku do kanceláří agentury a že později šéfredaktorku čeká výslech.

Také v lednu provedly běloruské úřady v sídle agentury prohlídku. Podnětem pro razii bylo trestní stíhání Andreje Aljaksandrava, jednoho z novinářů. Ten čelil obvinění z porušení článku zákoníku, který pojednává o organizaci akcí hrubě narušujících veřejný pořádek nebo aktivní účasti na těchto akcích. V červnu byl pak novinář obviněn z vlastizrady.

Běloruské úřady v poslední době podnikají tvrdé kroky proti opozičním médiím, která poskytovala zpravodajství o hromadných protivládních protestech z minulého roku nebo represích režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. V květnu byl například zablokován významný nezávislý server Tut.by, který byl nucen přesunout své zpravodajství na sociální síť Telegram. V červenci běloruské úřady zablokovaly na běloruském území webové stránky zpravodajského portálu Naša Niva, který patří k nejstarším médiím v zemi. Web tohoto média je z Česka nyní znovu dostupný na nové adrese. Několik novinářů obou jmenovaných médií bylo zadrženo.

S problémy se potýká například také polská stanice Belsat, která se zaměřuje na Bělorusko. V červenci ji běloruský soud označil za extremistickou a úřady posléze oznámily, že zablokovaly její webové stránky a všechny její účty na sociálních sítích v Bělorusku. Dvě novinářky stanice byly dříve kvůli živému přenosu z jednoho z protivládního protestů odsouzeny na dva roky do vězení.

Proti lidem, kteří vyšli do ulic na protest proti falšování výsledků při loňských prezidentských volbách, tvrdě zasáhla policie. Desetitisíce lidí byly zatčeny. Ochránci lidských práv hovoří také o zastrašování a mučení protestujících. Vůdčí osobnosti opozice skončily buď ve vězení, nebo ze země uprchly do exilu.

Související

Běloruská policie

V Bělorusku se před výročím protestů policie zatýká a zastrašuje, píše tisk

Po celém Bělorusku se před prvním výročím propuknutí protestů proti režimu odehrávají zatýkání a preventivní pohovory, napsal dnes na svém webu opoziční list Naša Niva s odvoláním na informace od svých čtenářů. Bezprecedentní protesty následovaly poté, co úřady opět vyhlásily vítězem dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Běloruská policie

Běloruská policie provedla zátah na domovy ochránců práv a novinářů

Běloruští policisté od dnešního rána vykonávali domovní prohlídky u členů vedení nezávislého sdružení novinářů, ochránců lidských práv a žurnalistů v různých městech po celé zemi. Uvedl to nezávislý server Tut.by. Podle vyšetřovatelů je cílem prohlídek zjistit okolnosti financování protestů, které se od loňského léta snaží přimět autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka k odstoupení.

Více souvisejících

policie Bělorusko Bělorusko novináři

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy