Lukašenko v Bělorusku utahuje šrouby. Zadržená Češka mluví o únosu

„V pátek večer jsem byla doslova unesena na ulici v Minsku. Používám slovo únos, protože zadržení má i v Bělorusku zákonem daná pravidla. Unesli mě čtyři muži v civilním oblečení, když jsme šly s kamarádkami z italské restaurace přes jednu z hlavních ulic Minsku,“ citoval server idnes.cz post, který dotyčná napsala v neděli na sociální sítě.

„Bez vysvětlení mě silou zatáhli do černé dodávky bez SPZ. Na opakované dotazy, co jsem udělala a na základě čeho mě chytli, mlčeli. Umožnili mi ale zavolat manželovi. V dodávce seděli příslušníci OMON (těžkooděnci),“ líčila Kiruščanko. 

Obětí tohoto incidentu je třicetiletá lektorka češtiny, která se provdala za běloruského občana a do jeho rodné země přicestovala za účelem účasti na pohřbu jeho babičky, který se uskutečnil minulý týden ve čtvrtek. Den na to došlo k jejímu zatčení, přičemž místem, kam jí dotyční odvezli, nebyla služebna policie, nýbrž pobočka resortu vnitra.

Kiruščanka zároveň také řekla, že jí nikdo z ničeho neobvinil, a ani jí nepředal protokol o zadržení. Nejprve hodinu stála spolu s dalšími cca dvaceti zadrženými venku u zdi budovy. Ruce měla za zády, zatímco jiní byli dokonce spoutaní. „Předpokládala jsem, že čekáme na výslech,“ řekla.

Ten se ale nakonec neuskutečnil, ačkoliv pak v budově strávila další dvě hodiny. Prostřednictvím překladatelky ale odpověděla na několik otázek týkajících se její a manželovy práce, včetně příjezdu do Minsku. „Ptali se, jestli nejsem novinářka, přičemž se žádná otázka nevztahovala na okolností únosu ani motivů toho, co jsem dělala v centru,“ překvapilo jí.

České občance nebylo ani umožněno spojit se svým právním zástupcem nebo alespoň českým velvyslanectvím. Policisté se navíc chovali arogantně. Nutili je například vypnout telefony a jeden z nich jí při tom dokonce vykroutil ruku. Celková atmosféra v budově se nesla v duchu zmatků. 

„Z vedlejší místnosti jsem slyšela, jak zoufalí příbuzní volají a hledají ty, které taky unesli. Milice jim odpovídala, ať hledají dál, že u nich nejsou. Mému manželovi se mezitím podařilo spojit s českým velvyslanectvím v Minsku. Prý se snažili dovolat na ministerstvo vnitra, ale nikdo to tam nebral,“ dodala.

Posléze byla Kiruščanka propuštěná, přičemž jí bylo řečeno, aby si vzala věci, zavolala taxi a jela rovnou domů. „Řekli mi, ať si vezmu věci a ať si ihned zavolám taxi a jedu rovnou domů. Před východem z ministerstva na mě čekali kamarádi, manžel a pár lidí, kteří tak jako oni čekali na své blízké. Objali jsme se a jeli domů. Ještě jsem zavolala konzulovi, že mě propustili. Poděkoval za informaci,“ dodala. 

„Ve chvíli, kdy jsme to začali řešit, byla propuštěna. Nevíme, jestli to bylo díky našemu zásahu, nebo jestli by ji propustili i tak. Každopádně nadále doporučujeme do Běloruska nejezdit vzhledem k pandemii, ke které se teď navíc přidaly sociální nepokoje,“ upozornila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Jako v roce 1989. Bělorusové se probudili z letargie

Ze skupiny kamarádek byla paradoxně zadržená pouze Kiruščanka, která stále neví, zda se jednalo o pouhopouhou náhodu, či nikoliv. „Držela jsem v rukou chrpy, které jsem dostala od kamarádky. Vůbec mě nenapadlo, že by to snad mohl někdo brát jako provokaci... Možná i to mohl být ten důvod. Chrpy jsou totiž běloruskými národními květinami, znakem svobody,“ říká si. 

Podle jejího názoru nelze vyloučit, že by její zadržení mohlo zapadat do kontextu současného dění, jelikož se v Bělorusku budou v srpnu konat prezidentské volby. Běloruský prezident Alexandro Lukašenko, který vládne zemi železnou rukou od roku 1994, sice avizoval, že hodlá znovu kandidovat, ale u lidí už ztrácí na oblibě. 

Nezávislé průzkumy mu připisují zhruba šestiprocentní podporu. V ulicích se demonstruje a síla opozice roste. Prezidentovy reakce se nesou v duchu represí a zatýkání. Kiruščanka sice tvrdí, že se nestala účastníkem žádné demonstrace a že ani v její bezprostřední blízkosti k ničemu takovému nedošlo, běloruská vláda je nicméně schopná považovat za demonstraci i to, když se sejde skupina více než dvou lidí.

Ve vězení se už stihli ocitnout i opoziční politici a novináři. Došlo například k zatčení Lukašenkova protivníka a bývalého šéfa běloruské pobočky ruské banky Gazprombank Viktara Babaryka. Ten se v Bělorusku těší vysoké popularitě. Národ dokonce na jeho podporu dvakrát za sebou vytvořil lidský řetěz. 

Lukašenko tento krok hájil s tím, že se jedná o zkorumpovaného "ničemu". Kromě toho také konstatoval, že se dotyčnému opozičníkovi nepodaří udělat za sebe oběť politického pronásledování nebo vězně svědomí. Babyryk se ale i nadále označuje za oběť politického vyšetřování.

Další prezidentova rivalka Svjatlana Cichanouská zase informovala, že jí je vyhrožováno odebráním dětí, nerozhodne-li se vzdát kandidatury na běloruskou prezidentku. K té se odhodlala poté, co byla tato možnost odepřená jejímu manželovi, který je opozičním bloggerem, jehož zatkli, přičemž mu hrozí tři roky vězení. 

„Mám si vybrat mezi dětmi a pokračováním v boji,“ postěžovala si. Její muž si například získal oblibu popularizující sloganu "Zastavme švába", kdy přirovnal Lukašenka k postavě z dětské pohádky. Prezident si mimo jiné také stojí za tím, že se v Bělorusku chystá revoluce podobná té, k níž došlo na Ukrajině v roce 2014, a že je potřeba jí zamezit. Organizovaná by měla být zvenčí. 

„Bělorusové se probudili z letargie. I do nedávna apolitičtí lidé teď řeší politiku, jsou naštvaní a unavení z Lukašenkova režimu,“ potvrdila Kiruščanka výraznou změnu politických nálad v zemi svého muže.

„Sice jsem se narodila až v listopadu 1989, ale ta situace a atmosféra mi připomíná právě tu dobu. Lidem teď vadí už úplně všechno. Od diktatury, korupce, byrokracie, nefungující ekonomiky, příklonu k Rusku, malým platům, nemožnosti najít normální práci... Často slyším, že v Bělorusku není pro mladé žádná budoucnost,“ dodala.

Zatčená Češka je nyní stále v Minsku, přičemž se do vlasti plánuje vrátit co nejrychleji. Obavy ale nemá. Je jenom naštvaná. "Jestli tohle mělo někoho vystrašit, tak se jim to očividně nepovedlo a jen všechny okolo ještě víc naštvali,“ ukončila Kiruščanka svůj příběh.