Lukašenko v Bělorusku utahuje šrouby. Zadržená Češka mluví o únosu

V Bělorusku to vzhledem k blížícím se volbám a pandemii covid-19 vře. Češka Veronika Kiruščanka má za sebou nezapomenutelný zážitek, a to policejní "únos". V hlavním městě Minsku jí totiž zadržely běloruské úřady, aniž by jí objasnily důvod svého počínání. Není ale jediná. Případy zatýkání opozičních politiků, novinářů a účastníků demonstrací jsou běžné.

„V pátek večer jsem byla doslova unesena na ulici v Minsku. Používám slovo únos, protože zadržení má i v Bělorusku zákonem daná pravidla. Unesli mě čtyři muži v civilním oblečení, když jsme šly s kamarádkami z italské restaurace přes jednu z hlavních ulic Minsku,“ citoval server idnes.cz post, který dotyčná napsala v neděli na sociální sítě.

„Bez vysvětlení mě silou zatáhli do černé dodávky bez SPZ. Na opakované dotazy, co jsem udělala a na základě čeho mě chytli, mlčeli. Umožnili mi ale zavolat manželovi. V dodávce seděli příslušníci OMON (těžkooděnci),“ líčila Kiruščanko. 

Obětí tohoto incidentu je třicetiletá lektorka češtiny, která se provdala za běloruského občana a do jeho rodné země přicestovala za účelem účasti na pohřbu jeho babičky, který se uskutečnil minulý týden ve čtvrtek. Den na to došlo k jejímu zatčení, přičemž místem, kam jí dotyční odvezli, nebyla služebna policie, nýbrž pobočka resortu vnitra.

Kiruščanka zároveň také řekla, že jí nikdo z ničeho neobvinil, a ani jí nepředal protokol o zadržení. Nejprve hodinu stála spolu s dalšími cca dvaceti zadrženými venku u zdi budovy. Ruce měla za zády, zatímco jiní byli dokonce spoutaní. „Předpokládala jsem, že čekáme na výslech,“ řekla.

Ten se ale nakonec neuskutečnil, ačkoliv pak v budově strávila další dvě hodiny. Prostřednictvím překladatelky ale odpověděla na několik otázek týkajících se její a manželovy práce, včetně příjezdu do Minsku. „Ptali se, jestli nejsem novinářka, přičemž se žádná otázka nevztahovala na okolností únosu ani motivů toho, co jsem dělala v centru,“ překvapilo jí.

České občance nebylo ani umožněno spojit se svým právním zástupcem nebo alespoň českým velvyslanectvím. Policisté se navíc chovali arogantně. Nutili je například vypnout telefony a jeden z nich jí při tom dokonce vykroutil ruku. Celková atmosféra v budově se nesla v duchu zmatků. 

„Z vedlejší místnosti jsem slyšela, jak zoufalí příbuzní volají a hledají ty, které taky unesli. Milice jim odpovídala, ať hledají dál, že u nich nejsou. Mému manželovi se mezitím podařilo spojit s českým velvyslanectvím v Minsku. Prý se snažili dovolat na ministerstvo vnitra, ale nikdo to tam nebral,“ dodala.

Posléze byla Kiruščanka propuštěná, přičemž jí bylo řečeno, aby si vzala věci, zavolala taxi a jela rovnou domů. „Řekli mi, ať si vezmu věci a ať si ihned zavolám taxi a jedu rovnou domů. Před východem z ministerstva na mě čekali kamarádi, manžel a pár lidí, kteří tak jako oni čekali na své blízké. Objali jsme se a jeli domů. Ještě jsem zavolala konzulovi, že mě propustili. Poděkoval za informaci,“ dodala. 

„Ve chvíli, kdy jsme to začali řešit, byla propuštěna. Nevíme, jestli to bylo díky našemu zásahu, nebo jestli by ji propustili i tak. Každopádně nadále doporučujeme do Běloruska nejezdit vzhledem k pandemii, ke které se teď navíc přidaly sociální nepokoje,“ upozornila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Jako v roce 1989. Bělorusové se probudili z letargie

Ze skupiny kamarádek byla paradoxně zadržená pouze Kiruščanka, která stále neví, zda se jednalo o pouhopouhou náhodu, či nikoliv. „Držela jsem v rukou chrpy, které jsem dostala od kamarádky. Vůbec mě nenapadlo, že by to snad mohl někdo brát jako provokaci... Možná i to mohl být ten důvod. Chrpy jsou totiž běloruskými národními květinami, znakem svobody,“ říká si. 

Podle jejího názoru nelze vyloučit, že by její zadržení mohlo zapadat do kontextu současného dění, jelikož se v Bělorusku budou v srpnu konat prezidentské volby. Běloruský prezident Alexandro Lukašenko, který vládne zemi železnou rukou od roku 1994, sice avizoval, že hodlá znovu kandidovat, ale u lidí už ztrácí na oblibě. 

Nezávislé průzkumy mu připisují zhruba šestiprocentní podporu. V ulicích se demonstruje a síla opozice roste. Prezidentovy reakce se nesou v duchu represí a zatýkání. Kiruščanka sice tvrdí, že se nestala účastníkem žádné demonstrace a že ani v její bezprostřední blízkosti k ničemu takovému nedošlo, běloruská vláda je nicméně schopná považovat za demonstraci i to, když se sejde skupina více než dvou lidí.

Ve vězení se už stihli ocitnout i opoziční politici a novináři. Došlo například k zatčení Lukašenkova protivníka a bývalého šéfa běloruské pobočky ruské banky Gazprombank Viktara Babaryka. Ten se v Bělorusku těší vysoké popularitě. Národ dokonce na jeho podporu dvakrát za sebou vytvořil lidský řetěz. 

Lukašenko tento krok hájil s tím, že se jedná o zkorumpovaného "ničemu". Kromě toho také konstatoval, že se dotyčnému opozičníkovi nepodaří udělat za sebe oběť politického pronásledování nebo vězně svědomí. Babyryk se ale i nadále označuje za oběť politického vyšetřování.

Další prezidentova rivalka Svjatlana Cichanouská zase informovala, že jí je vyhrožováno odebráním dětí, nerozhodne-li se vzdát kandidatury na běloruskou prezidentku. K té se odhodlala poté, co byla tato možnost odepřená jejímu manželovi, který je opozičním bloggerem, jehož zatkli, přičemž mu hrozí tři roky vězení. 

„Mám si vybrat mezi dětmi a pokračováním v boji,“ postěžovala si. Její muž si například získal oblibu popularizující sloganu "Zastavme švába", kdy přirovnal Lukašenka k postavě z dětské pohádky. Prezident si mimo jiné také stojí za tím, že se v Bělorusku chystá revoluce podobná té, k níž došlo na Ukrajině v roce 2014, a že je potřeba jí zamezit. Organizovaná by měla být zvenčí. 

„Bělorusové se probudili z letargie. I do nedávna apolitičtí lidé teď řeší politiku, jsou naštvaní a unavení z Lukašenkova režimu,“ potvrdila Kiruščanka výraznou změnu politických nálad v zemi svého muže.

„Sice jsem se narodila až v listopadu 1989, ale ta situace a atmosféra mi připomíná právě tu dobu. Lidem teď vadí už úplně všechno. Od diktatury, korupce, byrokracie, nefungující ekonomiky, příklonu k Rusku, malým platům, nemožnosti najít normální práci... Často slyším, že v Bělorusku není pro mladé žádná budoucnost,“ dodala.

Zatčená Češka je nyní stále v Minsku, přičemž se do vlasti plánuje vrátit co nejrychleji. Obavy ale nemá. Je jenom naštvaná. "Jestli tohle mělo někoho vystrašit, tak se jim to očividně nepovedlo a jen všechny okolo ještě víc naštvali,“ ukončila Kiruščanka svůj příběh.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 4 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 7 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy