Běloruský nejvyšší soud zakázal nezávislé odbory, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na generální prokuraturu, na jejíž návrh soud tento krok podnikl. Režim autoritářského vůdce bývalé sovětské republiky Alexandra Lukašenka tak podle nezávislých médií pokračuje v potlačování opozice.
Zákaz nezávislých odborů podle velvyslanectví Spojených států svědčí o tom, že si režim uvědomuje riziko, že obtížná situace běloruské ekonomiky, zasažené západními sankcemi, může vést ke značné nespokojenosti mezi pracujícími.
"Na žádost generálního prokurátora soud rozhodl o ukončení činnosti Svobodného odborového svazu Běloruska, Svobodného odborového svazu hutníků, Běloruského nezávislého odborového svazu horníků, chemiků, pracovníků v petrochemii, energetiků, pracovníků v dopravě, ve stavebnictví a dalších pracovníků, Běloruského odborového svazu pracovníků elektronického průmyslu a také sdružení odborových svazů Běloruský kongres demokratických odborů," citovala agentura TASS z komuniké generální prokuratury.
Soud podle prokuratury dospěl k závěru, že odbory nepředcházely nezákonným stávkám a eskalaci napětí ve společnosti. Místo aby se účastnili ochrany práv pracujících, vedení odborů a někteří odboráři se aktivně podíleli na "destruktivní činnosti", na "masových akcích narušujících veřejný pořádek" a na "šíření informací s extremistickým obsahem". V těchto případech jsou odboráři trestně stíháni a úřady také přijaly opatření v rámci správního řízení, uvedla státní tisková agentura BelTA.
Americké velvyslanectví v Minsku podle agentury Interfax označilo likvidaci nezávislých odborů za "další útok na svobodu Bělorusů, pokus potlačit občanskou společnost a ubránit režim vystrašený silou občanů".
Rozpuštění nezávislých odborů připraví asi 10.000 pracovníků o jakoukoli možnost obrany před kroky úřadů, citovala agentura Interfax z vyjádření amerických diplomatů. Tento postup podle nich posiluje systém, ve kterém se zákony cynicky používají pro obranu moci několika lidí, místo aby sloužily obraně práv celého běloruského národa. Americká diplomacie rovněž připomíná, že v posledních dvou desetiletích OSN a mezinárodní organizace práce často označovaly Bělorusko za jednoho z nejhorších porušovatelů práv pracujících na světě.
Bělorusové v létě 2020 hromadně vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé demonstrace provázené i stávkami v řadě podniků. Policie protesty brutálně potlačila, desetitisíce lidí zatkla a opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů uprchlo ze země.
Lukašenko je u moci od července 1994, kdy byl hlavou státu zvolen poprvé. O dva roky později prosadil novou ústavu a díky tomu prezidentský mandát prodloužil do roku 2001. Prezidentské volby v tomto roce opět vyhrál a referendem v roce 2004 zrušil omezení, které mu znemožňovalo vykonávat úřad prezidenta více než dvě funkční období. Lukašenko poté podle ústřední volební komise vyhrál i další volby v letech 2006, 2010, 2015 a 2020. Hlasování ovšem provázela kritika ze strany opozice i Západu.
Související

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby

Putinovi slouhové v Evropě: Jména se sama nabízejí. Kdo ale stojí Moskvě nejblíž?
Aktuálně se děje
před 8 minutami

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA
před 45 minutami

Brusel na nohou: Úředníci přišli o víkend, scházejí se diplomaté. Kvůli Trumpovi
před 1 hodinou

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině
před 2 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami
včera

Nevídaná nehoda na Bruntálsku má vážné následky. Na auto spadl obráběcí stroj
včera

Slovenský filmař ovládl karlovarský festival. Skarsgård má Křišťálový glóbus
včera

Trump oznámil uvalení cla na zboží z EU. Známe první reakce českých politiků
včera

Dvacítku už nikdo neoblékne. Liverpool vyřadí číslo tragicky zesnulého Dioga Joty
včera

Dálnice D8 je obousměrně uzavřená. V tunelu se stala nehoda
včera

Sobotní počasí je ve znamení teplotních rozdílů. Neděle přinese změnu
včera

Von der Leyenová reaguje na Trumpa. S Američany chce ještě vyjednávat
včera

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu
včera

Šerpa poprvé popsal poslední výstup horolezkyně Kolouchové
včera

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna
včera

Slovensko si klade podmínky. Fico řekl, co požaduje za podporu dalších sankcí
včera

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci
včera

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
včera

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
včera
Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.
Zdroj: Jakub Jurek