Běloruský nejvyšší soud zakázal nezávislé odbory

Běloruský nejvyšší soud zakázal nezávislé odbory, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na generální prokuraturu, na jejíž návrh soud tento krok podnikl. Režim autoritářského vůdce bývalé sovětské republiky Alexandra Lukašenka tak podle nezávislých médií pokračuje v potlačování opozice.

Zákaz nezávislých odborů podle velvyslanectví Spojených států svědčí o tom, že si režim uvědomuje riziko, že obtížná situace běloruské ekonomiky, zasažené západními sankcemi, může vést ke značné nespokojenosti mezi pracujícími.

"Na žádost generálního prokurátora soud rozhodl o ukončení činnosti Svobodného odborového svazu Běloruska, Svobodného odborového svazu hutníků, Běloruského nezávislého odborového svazu horníků, chemiků, pracovníků v petrochemii, energetiků, pracovníků v dopravě, ve stavebnictví a dalších pracovníků, Běloruského odborového svazu pracovníků elektronického průmyslu a také sdružení odborových svazů Běloruský kongres demokratických odborů," citovala agentura TASS z komuniké generální prokuratury.

Soud podle prokuratury dospěl k závěru, že odbory nepředcházely nezákonným stávkám a eskalaci napětí ve společnosti. Místo aby se účastnili ochrany práv pracujících, vedení odborů a někteří odboráři se aktivně podíleli na "destruktivní činnosti", na "masových akcích narušujících veřejný pořádek" a na "šíření informací s extremistickým obsahem". V těchto případech jsou odboráři trestně stíháni a úřady také přijaly opatření v rámci správního řízení, uvedla státní tisková agentura BelTA.

Americké velvyslanectví v Minsku podle agentury Interfax označilo likvidaci nezávislých odborů za "další útok na svobodu Bělorusů, pokus potlačit občanskou společnost a ubránit režim vystrašený silou občanů".

Rozpuštění nezávislých odborů připraví asi 10.000 pracovníků o jakoukoli možnost obrany před kroky úřadů, citovala agentura Interfax z vyjádření amerických diplomatů. Tento postup podle nich posiluje systém, ve kterém se zákony cynicky používají pro obranu moci několika lidí, místo aby sloužily obraně práv celého běloruského národa. Americká diplomacie rovněž připomíná, že v posledních dvou desetiletích OSN a mezinárodní organizace práce často označovaly Bělorusko za jednoho z nejhorších porušovatelů práv pracujících na světě.

Bělorusové v létě 2020 hromadně vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé demonstrace provázené i stávkami v řadě podniků. Policie protesty brutálně potlačila, desetitisíce lidí zatkla a opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů uprchlo ze země.

Lukašenko je u moci od července 1994, kdy byl hlavou státu zvolen poprvé. O dva roky později prosadil novou ústavu a díky tomu prezidentský mandát prodloužil do roku 2001. Prezidentské volby v tomto roce opět vyhrál a referendem v roce 2004 zrušil omezení, které mu znemožňovalo vykonávat úřad prezidenta více než dvě funkční období. Lukašenko poté podle ústřední volební komise vyhrál i další volby v letech 2006, 2010, 2015 a 2020. Hlasování ovšem provázela kritika ze strany opozice i Západu.

Související

Více souvisejících

Bělorusko Odbory

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy