Blinken a Trussová obvinili Rusko z porušování lidských práv na Ukrajině

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes řekla Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), že Rusko se stává globálním vyvrhelem a obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina z porušování lidských práv v masovém měřítku. Trussová zároveň vyzvala země světa, aby Rusko, které minulý týden vpadlo na Ukrajinu, dále izolovaly.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na stejném setkání navrhl vyloučení Ruska z UNHRC a řekl, že ruské porušování humanitárního práva se na Ukrajině stupňuje minutu od minuty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak obvinil z porušování lidských práv Ukrajinu.

Britská šéfka diplomacie ženevskému fóru řekla, že Británie a její spojenci "pracují na tom, aby Putinův režim stále tvrději svírali". "Vyzývám národy, aby odsoudily děsivé kroky Ruska a izolovaly ho na mezinárodní scéně," prohlásila Trussová.

"Pokud se (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi podaří dosáhnout jeho cíle svrhnout demokraticky zvolenou vládu Ukrajiny, humanitární krize a (porušování) lidských práv se bude jen zhoršovat," řekl ve svém vystoupení Blinken. Ruské útoky podle něj míří na nemocnice, školy a obytné domy.

"Musíme vyslat rozhodnou a jednotnou zprávu, že Putin musí s tímto bezpodmínečně přestat," dodal šéf americké diplomacie.

"Můžeme se oprávněně ptát, zda členský stát OSN, který se snaží dobýt další členský stát OSN, přičemž se dopouští hrozivého porušování lidských práv a způsobuje obrovské humanitární utrpění, by měl mít možnost zůstat členem této rady," pokračoval s odkazem na členství Ruska v UNHCR Blinken.

Británie a USA jsou podobně jako Rusko hlasujícím členem 47členné Rady OSN pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto orgánu sice nejsou závazná, ale mohou vysílat vzkazy s politickou váhou a opravňovat k zahájení vyšetřování případů porušování lidských práv. Podle některých členů Rady by se měly prošetřit možné válečné zločiny na Ukrajině. Blinken dnes tento návrh podpořil a řekl, že by se jednalo o "důležitý krok k zaručení dokumentace a zodpovědnosti".

"Společně máme morální povinnost postavit se agresi - zvláště, když přichází přímo od členů této rady," řekla britská ministryně a obrátila se na ruského delegáta.

Formou videokonference předtím na Radě pro lidská práva vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury DPA přečetl dlouhé prohlášení, v němž útok na Ukrajinu ospravedlňoval údajným porušováním lidských práv; Ukrajinu obvinil z mnohaletého terorizování příslušníků ruské menšiny, čemuž prý Západ nejen přihlížel, ale to i podporoval. Vláda v Kyjevě chce podle Lavrova svou zemi proměnit v "Antirusko", aby se "zalíbila Západu".

Západní země jsou podle Lavrova posedlé sankcemi, které jsou ilegální a jsou namířeny na obyčejné lidi. "Západ jednoznačně ztratil kontrolu sám nad sebou, protože si chce vylít vztek na Rusku," cituje DPA šéfa ruské diplomacie.

Před Lavrovovým projevem desítky diplomatů na protest proti ruské agresi opustily sál. "Rada pro lidská práva nesmí být zneužívána jako platforma pro dezinformace," řekla podle DPA německá delegátka Katharina Staschová.

USA se podle agentury Reuters dnešním Blinkenovým projevem oficiálně vrátily do UNHCR, odkud je vyvedl v roce 2018 jejich tehdejší prezident Donald Trump. Ten kritizoval údajně nepoměrně velkou kritiku Izraele v tomto fóru. Vůči té se vymezila i současná americká administrativa, uvedla nicméně, že je podle ní lepší orgán reformovat zevnitř.

UNHRC sídlí v Ženevě a pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však UNHRC začala čelit obdobné kritice, například kvůli členství Venezuely či Saúdské Arábie.

Související

Více souvisejících

Rusko válka na Ukrajině Antony Blinken Liz Trussová (britská politička)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Jozef Síkela

Nikdo si nedovedl představit, že na konci zimy bude situace s plynem tak dobrá, řekl Síkela

Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska.

před 34 minutami

před 49 minutami

ČEZ, ilustrační foto

Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na Donbasu

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

European Sleeper plánuje rozšířit své spojení z Berlína do Prahy.

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů. Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024, napsal server BBC News.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Jevgenij Prigožin

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků.

Aktualizováno včera

Do záchranných prací se zapojili i čeští hasiči.

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc

Počet mrtvých po zemětřesení ze začátku února v Turecku překročil 50.000, oznámily dnes turecké úřady. V Sýrii, jejíž severní část otřesy také silně zasáhly, zemřelo podle odhadů nejméně 6000 lidí. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemětřesení v jeho zemi způsobilo škody za více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), informovala agentura AFP.

včera

Rupert Murdoch

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil

Zakladatel mediálního impéria News Corp Rupert Murdoch se chce v 92 letech popáté ženit. Americký podnikatel australského původu v dnes zveřejněném rozhovoru uvedl, že se o víkendu zasnoubil se 66letou Ann Lesley Smithovou. Svatba je prý plánována na léto.

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. ČTK o tom v tiskovém prohlášení informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Aktualizováno včera

včera

Francie přijala spornou Macronovu důchodovou reformu. Opozice vládu nesvrhla

Penzijní reforma zahrnující zvýšení hranice odchodu do důchodu na 64 let dokončila cestu francouzským parlamentem poté, co opozice neuspěla ani s druhým návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy