Spojené státy, které pomohly dojednat Daytonskou dohodu z roku 1995 o ukončení konfliktu v Bosně a Hercegovině, varují, že mohou uvalit sankce proti těm, kdo tuto smlouvu podrývají nebo se snaží destabilizovat centrální instituce státu. V úterý to podle agentury Reuters řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Bosna zažívá nejhlubší politickou krizi od skončení války z let 1992 až 1995. Kvůli chování bosenských Srbů ožívají obavy z možného vzniku nového konfliktu poté, co koncem července Srbové zablokovali práci ústřední vlády a jejich vůdce Milorad Dodik oznámil kroky vedoucí k rozkladu klíčových státních institucí, včetně armády.
Blinken v dopisu předsednictvu Bosny a Hercegoviny napsal, že "kroky vedoucí k jednostrannému odchodu z celostátních institucí nebo jiné destabilizaci Daytonské mírové smlouvy budou mít za následek přiměřenou reakci, včetně úvah o sankcích". Předsednictvo je nejvyšším správním orgánem země a má tři členy - Srba, Chorvata a Bosňáka.
Daytonská mírová dohoda z roku 1995 upravuje vnitřní rozdělení bývalé jugoslávské republiky Bosny a Hercegoviny na Republiku srbskou a chorvatsko-bosňáckou Federaci Bosny a Hercegoviny. Tyto entity spojuje slabá ústřední vláda. Dodik, který je jedním z členů předsednictva, opakovaně tvrdí, že Republika srbská odejde ze struktur bosenské armády, bosenského vrchního justičního orgánu i daňové správy.
Blinken ve svém dopisu také připomínal, že kroky vedoucí k destabilizaci ústředních institucí zhoršují šance na budoucnost Bosny v rámci Evropské unie, její hospodářskou obnovu a zahraniční investice.
Související
Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla
Američané jsou v přímém kontaktu se syrskými rebely, přiznal Blinken
Antony Blinken , bosna a hercegovina , sankce
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková