Bohatí na koronaviru vydělají. Pro ostatní má ekonom špatnou zprávu

Jedni kupí dluhy, druzí majetek

Stevensonovi tehdy bylo 24 let a zúčastnil se prezentace jednoho z předních ekonomu společnosti Citibank, který vysvětloval, že vládní dluhy velkých světových ekonomik narostly na nebezpečnou úroveň a nadále rostou, přičemž varoval, že trhy přestanou některým z uvedených států půjčovat, čímž vyvolají drtivou vlnu úsporných opatření v již tak se potácejících ekonomikách.

"Tyto vlády byly stejně jako většina jejich občanů závislé na půjčkách, aby vyžily," pokračuje Stevenson. Položil si otázku, kdo všechny jejich dluhopisy vlastnil a odpověď byla nasnadě.

Milionáři na půdě Citibank hladově hleděli na zelená a červená čísla na šestici obrazovek, nakupovali akcie a půjčovali peníze vládám a bankám, vzpomíná ekonom. Dodává, že právě podobným lidem a lidem, kterým tito milionáři spravovali peníze, uvedené dluhy patřily.

"Jak vlády a pracující kupí dluhy, tito lidé kumulují majetek, akcie, dluhopisy a zlato," píše Stevenson. Upozorňuje, že tyto peníze se nevracejí zpět do systému, aby tlačily mzdy vzhůru, ale místo toho pouze vyhánějí ceny uvedených cenin.

Jelikož vlády neučinily nic pro to, aby zastavily tento kruh rostoucí nerovnosti, problém pokračoval a pouze se zhoršoval, deklaruje bývalý finančník. Sám tehdy vsadil na budoucnost globální ekonomiky a na to, že během tří let nebudou centrální banky po celém světě schopné normalizovat úrokové sazby z mimořádných úrovní, protože ekonomiky bude neustále oslabovat rostoucí nerovnost, která takovou normalizaci neumožní.

Do konce roku 2011 se díky tomu Stevenson stal nejúspěšnějším finančníkem skupiny Citibank a milionářem. V roce 2012 učinil stejnou sázku a o dva roky později mohl odejít do důchodu.

"Od roku 2008 centrální banky a ekonomové každoročně nesprávně předvídají růst úrokových sazeb," konstatuje Stevenson. Podotýká, že neustále nedokážou pochopit, že kupící se dluhy a rostoucí nerovnost je novou normou, ze které se ekonomika nedostane.

Vlastní bydlení minulostí

Vše podle bývalého finančníka naznačuje, že koronavirus tyto nerovnosti dále prohloubí, protože pokud vláda navyšuje zadlužení, aby mohla dotovat mzdy zaměstnanců a živnostníků, kteří nemohou kvůli karanténě pracovat, a firmy si půjčují, aby přežily, platí tím ve skutečnosti účty a rentu těm, kdo dluhy vlastní.

Nyní není možné říct, které vlády se znovu uchýlí k úsporám, aby se pokusily tyto dluhy splatit, ale je jisté, že bohatí vydělají opět ohromné peníze, deklaruje ekonom. Vysvětluje, že budou nakupovat další akcie, dluhopisy, zlato, pozemky a budovy, stejně jako činili v krizových letech 2008-2011, kdy se objevilo velké množství nově vytisknutých peněz.

"Vím to, protože to dělám také," přiznává Stevenson. Uvádí, že letos 18. března začal nakupovat zlato, jehož cena v dolarech za tu dobu stoupla o 14 %, stejně jako americké akcie, které mezitím posílily o 27 %, přičemž index FTSE 100 od uvedeného data posílil o 18 %.

Je rovněž pravděpodobné, že dojde k růstu cen bydlení, domnívá se ekonom. Podotýká, že pokud se bude opakovat rok 2008, po kterém se ceny nemovitostí v Londýně zdvojnásobily, koupit si bydlení za vlastní mzdu bude věcí minulosti.

Není správné, že nejbohatší lidé ve společnosti profitují z aktuální krize, zatímco miliony se propadají do zoufalé chudoby, konstatuje Stevenson. Apeluje na rychlé přijetí spravedlivějšího daňového systému, který by přiměl bohaté - jeho nevyjímaje - podílet se na řešení krize a znemožnil jim z ní profitovat.

Bývalý finančník odkazuje na práci ekonomů Gabriela Zucmana a Emmanuela Saeze věnující se tomuto problému, která doporučuje zavést daň z majetku, která by cílila na ty vůbec nejbohatší a mohla pomoci zmírnit kruh rostoucí nerovnosti spravedlivým způsobem. "V době krize, kdy ti nejbohatší budou profitovat, zatímco tolik ostatních paběrkovat, tato potřeba nebyla nikdy zřetelnější," uzavírá Stevenson.