Boje o Náhorní Karabach: Počet mrtvých roste, na útěku jsou desítky tisíc lidí

V konfliktu proti sobě stojí ázerbájdžánská armáda a jednotky etnických Arménů.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes podle Reuters uvedl, že Francie, Rusko a USA budou jednat ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě a pokusí se přesvědčit znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach k zahájení příměří.

Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70.000 až 75.000 lidí. Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. "Z domovů odešlo 70.000 až 75.000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území," sdělil zdroj AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin, který je ve stálém kontaktu s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, dnes o situaci telefonicky jednal také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Alijev v rozhovoru s ruskou státní televizí Pervyj kanal uvedl, že je po skončení akutní fáze vojenských operací v Náhorním Karabachu ochotný započít s Arménií jednání, informuje agentura TASS. Arménský premiér Pašinjan ale listu Time dříve řekl, že Arménie bude souhlasit s příměřím jen v případě, že se v regionu přestane angažovat Turecko a z oblasti se stáhnou žoldáci.

Alijev dnes také ve stejném rozhovoru obvinil Arménii z toho, že se do konfliktu snaží zapojit evropské země a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Alijev zdůraznil, že spor by podle něj neměl překračovat hranice Arménie a Ázerbájdžánu.

Pašinjan ale konstatoval, že konflikt již regionální rámec překročil, protože se ho "účastní radikálové a mezinárodní teroristé, což představuje nebezpečí pro všechny země regionu a ohnisko bezpečností hrozby pro celý svět". Pašinjan také zdůraznil, že situaci silně ovlivňuje zapojení Turecka, a uvedl, že jedním z důvodů, proč se Turecko po 100 letech vrátilo na jižní Kavkaz, je, aby "pokračovalo v politice genocidy Arménů", citovala arménského premiéra agentura TASS.

Mezinárodní společenství republiku Náhorní Karabach neboli Arcach neuznává. Žije tam něco přes 140.000 lidí a z nich 99 procent jsou etničtí Arméni. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

V současném boji se obě strany obviňují z ohrožování civilistů, a to zejména ve středisku území Stěpanakertu, který je domovem 50.000 lidí.

Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Íránský prezident Hasan Rúhání dnes prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko.

Řecko dnes odvolalo svého velvyslance z Ázerbájdžánu kvůli údajným "nepodloženým a urážlivým" vyjádřením ázerbájdžánské vlády. Podle ní Řecko toleruje na svém území cizí bojovníky. Atény dnes svého velvyslance odvolaly ke konzultacím.