Boje o Náhorní Karabach: Počet mrtvých roste, na útěku jsou desítky tisíc lidí

Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ohlásilo dalších 40 padlých vojáků v současných bojích o tuto oblast ovládanou arménskými separatisty. Podle agentury Interfax tak stoupl počet obětí na straně Arménie od začátku bojů, tedy od 27. září, na 280 mrtvých, agentura Reuters udává 320 mrtvých.

V konfliktu proti sobě stojí ázerbájdžánská armáda a jednotky etnických Arménů.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes podle Reuters uvedl, že Francie, Rusko a USA budou jednat ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě a pokusí se přesvědčit znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach k zahájení příměří.

Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70.000 až 75.000 lidí. Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. "Z domovů odešlo 70.000 až 75.000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území," sdělil zdroj AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin, který je ve stálém kontaktu s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, dnes o situaci telefonicky jednal také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Alijev v rozhovoru s ruskou státní televizí Pervyj kanal uvedl, že je po skončení akutní fáze vojenských operací v Náhorním Karabachu ochotný započít s Arménií jednání, informuje agentura TASS. Arménský premiér Pašinjan ale listu Time dříve řekl, že Arménie bude souhlasit s příměřím jen v případě, že se v regionu přestane angažovat Turecko a z oblasti se stáhnou žoldáci.

Alijev dnes také ve stejném rozhovoru obvinil Arménii z toho, že se do konfliktu snaží zapojit evropské země a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Alijev zdůraznil, že spor by podle něj neměl překračovat hranice Arménie a Ázerbájdžánu.

Pašinjan ale konstatoval, že konflikt již regionální rámec překročil, protože se ho "účastní radikálové a mezinárodní teroristé, což představuje nebezpečí pro všechny země regionu a ohnisko bezpečností hrozby pro celý svět". Pašinjan také zdůraznil, že situaci silně ovlivňuje zapojení Turecka, a uvedl, že jedním z důvodů, proč se Turecko po 100 letech vrátilo na jižní Kavkaz, je, aby "pokračovalo v politice genocidy Arménů", citovala arménského premiéra agentura TASS.

Mezinárodní společenství republiku Náhorní Karabach neboli Arcach neuznává. Žije tam něco přes 140.000 lidí a z nich 99 procent jsou etničtí Arméni. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

V současném boji se obě strany obviňují z ohrožování civilistů, a to zejména ve středisku území Stěpanakertu, který je domovem 50.000 lidí.

Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Íránský prezident Hasan Rúhání dnes prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko.

Řecko dnes odvolalo svého velvyslance z Ázerbájdžánu kvůli údajným "nepodloženým a urážlivým" vyjádřením ázerbájdžánské vlády. Podle ní Řecko toleruje na svém území cizí bojovníky. Atény dnes svého velvyslance odvolaly ke konzultacím.

Související

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán Vladimír Putin Ilham Alijev Rusko Nikol Pašinjan

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

včera

Arménie, ilustrační foto

Arménský parlament schválil přistoupení k ICC, navzdory ruskému odporu

Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj už vidí Ukrajinu v EU. Je to jen otázka času

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl národu,  že členství jeho země v Evropské unii je už jen otázkou času. Uvedl to ve svém pravidelném večerním videoproslovu po návštěvě vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella v Kyjevě.

včera

pohonné hmoty

Orlen vrátil ceny benzinu v pohraničí na obvyklou úroveň. Češi opět "těží z předvolebního dárku"

Na čerpacích stanicích společnosti Orlen došlo ještě v pondělí k navrácení cen benzinu a nafty na přibližně původní úroveň po nedělním výrazném zlevnění. V neděli byl litr benzinu i nafty prodáván za cenu kolem 33 korun za litr, zatímco později se vrátil na obvyklou cenu. Orlen provedl podobnou cenovou úpravu i na čerpacích stanicích u hranic s Polskem.

včera

včera

Nezaměstnaní lidé

Nezaměstnanost v Evropské unii klesá, nejlépe je na tom Česko

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 % z červencových 6 %, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice míra nezaměstnanosti poklesla na 2,5 % z červencových 2,7 %, což ji činí nejnižší v celé EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu.

včera

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy