Británie vyslala vojenský letoun nad Lamanšský průliv, pátrá po migrantech

Británie vyslala vojenské letadlo, aby monitorovalo pohyb uprchlíků mířících po moři z Francie k britským břehům. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, které reagovalo na zvýšené počty člunů s migranty v Lamanšském průlivu. Minulý týden registroval Londýn rekordní nápor stovek běženců a vláda kvůli tomu slibuje další opatření.

Letoun Atlas byl podle ministerstva vyslán, aby "podpořil operace pohraničních jednotek v průlivu". Během dneška zatím podle agentury AP pobřežní stráž dopravila do přístavu v Doveru jedno gumové plavidlo s dvěma desítkami lidí. Další migranty v záchranných vestách přivezla jiná britská loď.

Od začátku srpna již doplulo k britským břehům téměř 700 běženců, což je výrazný nárůst proti minulým měsícům. Rekord zaznamenaly britské úřady minulý čtvrtek, kdy spočítaly celkem 235 lidí.

"Jde o aktivitu krutých zločineckých gangů, které riskují životy těch lidí," prohlásil podle Reuters premiér Johnson. "Chceme to zastavit, ve spolupráci s Francií," dodal.

Border Force and other law enforcement agencies are working around the clock to strengthen UK border security, and intercept and prevent criminal activity. pic.twitter.com/Jl6UEEgd3C

— Home Office (@ukhomeoffice) August 9, 2020

Migranti se dlouhodobě snaží dostat ze severní Francie do Británie většinou schovaní v kamionech využívajících trajekty či tunel pod Lamanšským průlivem. V době koronavirových omezení postihujících kamionovou dopravu však začali více využívat cestu po moři. Jelikož nejkratší možná vzdálenost z Francie na britské ostrovy měří jen 32 kilometrů, berou často za vděk jakýmkoliv plavidlem - od malých motorových člunů přes nafukovací rafty až po kajaky.

Ministryně vnitra Priti Patelová prohlásila, že by vláda mohla nasadit lodě vojenského námořnictva, které by bránily malým plavidlům dostat se do britských vod. Někteří politici však před tímto krokem varovali, neboť podle nich může ohrozit posádky mnohdy nestabilních lodí, pokud budou nuceny se vracet k francouzským břehům.

Britská vláda opakovaně vyzývá Francii, aby se aktivněji snažila migrantům v cestě do Spojeného království zabránit. Paříž tvrdí, že na zastavení migrantů vyčlenila nové finance i síly.

Ve Francii minulý rok podle údajů Eurostatu požádalo o azyl přes 144 tisíc lidí, což je více než trojnásobek britského potu. Někteří francouzští politici i proto tvrdí, že britská snaha uplatnit vůči lodím s migranty tvrdý přístup není na místě.

Podobně se vyjadřují i nevládní organizace věnující se ochraně práv uprchlíků. Šéf organizace Refugee Action Stephen Hale řekl, že několik tisíc lidí, kteří letos dorazili do Británie, jsou v mezinárodním měřítku nízkým počtem.

V červenci se ministři vnitra Británie a Francie dohodli na vytvoření společného britsko-francouzského týmu, který má shromažďovat informace vedoucí k rozbití převaděčských gangů. Obě strany chystají v úterý další společné jednání.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Velká Británie Lamanšský průliv Francie Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Odvolací soud v USA obnovil Trumpova cla

Federální odvolací soud ve čtvrtek večer dočasně zablokoval rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států (USCIT), které ve středu zrušilo celní opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tím byla částečně obnovena Trumpova pravomoc uvalovat cla v rámci výjimečných pravomocí, které vyhlásil začátkem letošního roku.

před 1 hodinou

včera

Zaur Gurtsiev

V Rusku vyletěl do vzduchu armádní důstojník, ikona dobývání Mariupolu

V ruském městě Stavropol došlo k explozi, při které ve čtvrtek zahynul Zaur Alexandrovich Gurtsijev – místní místostarosta a známý veterán ruské války na Ukrajině. Podle ruských státních médií bylo Gurtsijevovi 34 let. Při výbuchu zemřel také další muž, jehož totožnost zatím nebyla oficiálně potvrzena.

včera

Mark Rutte

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

včera

Pavel Blažek

Blažkovo ministerstvo přijalo bitcoin za miliardu od provozovatele drogového tržiště

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že přijal dar v kryptoměně bitcoin v hodnotě jedné miliardy korun – peníze však podle zjištění Seznam Zpráv pocházejí přímo z peněženky, kterou experti spojují s bývalým nelegálním online tržištěm Nucleus, kde se obchodovalo se zbraněmi, drogami či kradenými identitami. Blažek se brání s tím, že původ bitcoinu nezkoumal a neviděl důvod se po něm pídit.

včera

Vražda, ilustrační foto

Evropa v číslech: Kde je nejbezpečněji a kde nejvíc hrozí, že vás zastřelí?

Evropa je dnes považována za jeden z nejbezpečnějších regionů světa — a to i navzdory občasným zprávám o tragických útocích a násilnostech. Statistiky ale mluví jasně: míra vražd na tomto kontinentu dlouhodobě klesá a mnohé evropské státy, včetně České republiky, se mohou pochlubit extrémně nízkou kriminalitou v oblasti násilných úmrtí. 

včera

včera

Harvardova univerzita

Trump chystá další kroky proti Harvardu. Soud je dopředu zablokuje

Administrativa Donalda Trumpa naznačila, že zřejmě ustoupí od okamžitého odebrání certifikace Harvardově univerzitě, která jí umožňuje přijímat zahraniční studenty. Místo toho by se mohla uchýlit k delšímu administrativnímu procesu, a to kvůli obavám mimo jiné z údajného selhání školy v boji proti antisemitismu.

včera

včera

Zdrogovaný řidič kamionu sestřelil v Ústí nad Labem autobus

Zdrogovaný řidič kamionu sestřelil v Ústí nad Labem autobus plný lidí a ujel. Zraněných jsou desítky

Ve čtvrtek odpoledne došlo v ústecké čtvrti Předlice k vážné dopravní nehodě, při níž kamion narazil do malého autobusu a z místa kolize ujel. Incident si vyžádal 25 zraněných, z toho tři lidé utrpěli středně těžká poranění. Řidiče kamionu se policii podařilo krátce poté vypátrat a zadržet. Test na alkohol byl negativní, ale zkouška na přítomnost drog vyšla pozitivně.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Ukrajina dostane od Německa miliardy eur. Rakety Taurus ale ne

Německý kancléř Friedrich Merz během televizního vystoupení na stanici ZDF uvedl, že dodávky střel dlouhého doletu Taurus Ukrajině „jsou ve hře“. Dodal však, že by jejich nasazení vyžadovalo několikaměsíční výcvik ukrajinských vojáků. Vyjádření přišlo jen den po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně.

včera

včera

včera

včera

Euro, ilustrační fotografie.

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

včera

včera

včera

včera

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii

Evropská unie představila ve středu novou strategii pro oblast Černého moře, jejímž cílem je výrazně posílit schopnost regionu přepravovat těžkou vojenskou techniku v kontextu narůstající hrozby ze strany Ruska. Klíčovou součástí plánu je investice do infrastruktury, která by mohla urychlit pohyb evropských jednotek v případě krize.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy