Co stojí za bleskovým vývojem vakcín? Profesor odmítá čirou soutěživost

NÁZOR - Britský premiér Boris Johnson údajně připisuje úspěch vakcín proti covidu-19 chamtivosti, poukazuje profesor David Whyte v komentáři pro server The Conversation. Sociolog z Liverpoolské univerzity s Johnsonem nesouhlasí a myšlenku, že vakcíny přinesla soukromá ctižádostivost a čirá soutěživost, označuje za naprostou fantasii.

Před příchodem covidu-19 byl trh s vakcínami značně strnulý a trvalo zpravidla 5-15 let, než vygeneroval nadějný preparát, připomíná sociolog. Dodává, že z tohoto důvodu se stávající úsilí jeví jako mimořádné.

Pobídky pro farmakologické firmy byly slabé, deklaruje Whyte. Odkazuje na zprávu investiční společnosti Goldman Sachs z roku 2018, že vakcína na jednu konkrétní nemoc nikdy nemůže být udržitelný obchodní model.

"Je tomu tak proto, jak Johnson správně naznačuje, že farmaceutické společnosti sledují zisk," pokračuje profesor. Upozorňuje, že v roce 2019 měl trh s vakcínami celkový objem 47 miliard dolarů, což se rovnalo ceně za prodej pouhých čtyř léků - preparátu Humira na revma a onkologických léčiv Keytruda, Revlimid a Imbruvica.

Na předchozí koronavirová onemocnění SARS a MERS vyvinuta vakcína nebyla, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že sice existovaly nadějné přípravky testované na zvířatech, ale nikdy nepřešly do fáze zkoušek na lidech. Vakcína proti ebole byla schválena až v roce 2019, tedy celých 16 let od prvního patentování a celých 6 let po vypuknutí epidemie nemoci v západní Africe, podotýká sociolog.

Whyte nepochybuje o tom, že soutěživý kapitalismus a globální ekonomika formují naši odpověď na virus SARS-CoV-2. "Předchozí viry neohrožovaly v takové míře ekonomiku vyspělých zemí," pokračuje odborník. Konstatuje, že ebola stála západoafrické země okolo 50 miliard dolarů, SARS zasáhl především asijskou ekonomiku, kterou připravil o 0,5-2 % HDP, zatímco škody napáchané nemocí MERS se rovnaly zhruba objemu jihokorejské ekonomiky.

Proti tomu v současné pandemie ztratily vyspělé ekonomiky nejméně 4,5 % HDP, tudíž ke své záchraně potřebovaly vakcínu, uvádí akademik. Pokládá otázku, zda se toto dá skutečně přičíst chamtivosti a kapitalismu.

Vítězství za veřejné peníze

Důvod, proč se vakcíny proti covidu-19 objevily doslova nadsvětelnou rychlostí, spočívá v tom, že rizikový model se změnil prakticky přes noc a běžná rizika spojená s vývojem vakcín investoři začali téměř zcela ignorovat, vysvětluje Whyte. Zdůrazňuje, že před touto pandemií naopak kapitalismus ve vývoji očkování proti infekčním nemocem příliš úspěšný nebyl.    

"Během této pandemie byly výzkum a vývoj v kombinaci s přímými dotacemi mobilizovány v obrovském rozsahu," pokračuje autor komentáře. Nastiňuje, že státy především využily veřejné peníze k obřím zálohovým platbám za vakcíny, což odstranilo veškeré tržní riziko ohledně jejich budoucího prodeje.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto dva faktory vedly k bezprecedentním investici do sektoru s jasným účelem, vyzdvihuje sociolog. Dodává, že tato investice pochopitelně sklidí bezprecedentní zisk.

Vývoj vakcín proti covidu-19 je tak součástí rozsáhlého systému veřejných dotací, které dokážou u lidí navodit falešný pocit, že před koronavirem nás zachraňuje soukromý kapitál, který vede k inovacím, deklaruje profesor. Upozorňuje, že skryty zůstávají i další dotace pro soukromé společnosti, kterými jsou univerzity.

Univerzity totiž poskytují vzdělané vědce a základní znalosti, které se formují dlouhá staletí, vysvětluje Whyte. Poukazuje, že právě na univerzitách vznikly pravidla pro klinický vývoj a výzkum a právě univerzitní pracovníci publikující výsledky v odborných časopisech poskytují základní poznatky.

Univerzity mají také velký společenský přínos při ověřování a šíření vědeckých objevů a jejich znalosti jsou volně sdíleny, zdůrazňuje autor komentáře. Dodává, že v ekonomické terminologii by se dala tato "produkce znalostí" označil za externalitu v obchodním plánu, tedy neviditelnou dotaci, která se nikdy neobjeví ve firemní účetní knize, protože firma za ni neplatí.  

"Infrastruktura, která vytvořila vakcíny proti covidu-19, vyrostla na veřejně financovaných univerzitách, ve veřejných ústavech a v silně dotovaných soukromých laboratořích," píše Whyte. Deklaruje, že proces, který je zdánlivě hnán soukromou ctižádostí a otevřenou soutěží, ve skutečnosti pohání vědecká znalost, která je součástí "veřejného", tudíž by z ní měl těžit každý obyvatel planety.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boris Johnson kapitalismus věda

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

před 1 hodinou

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

před 2 hodinami

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

před 3 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

před 4 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

před 7 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 13 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině

Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy