Co stojí za bleskovým vývojem vakcín? Profesor odmítá čirou soutěživost

NÁZOR - Britský premiér Boris Johnson údajně připisuje úspěch vakcín proti covidu-19 chamtivosti, poukazuje profesor David Whyte v komentáři pro server The Conversation. Sociolog z Liverpoolské univerzity s Johnsonem nesouhlasí a myšlenku, že vakcíny přinesla soukromá ctižádostivost a čirá soutěživost, označuje za naprostou fantasii.

Před příchodem covidu-19 byl trh s vakcínami značně strnulý a trvalo zpravidla 5-15 let, než vygeneroval nadějný preparát, připomíná sociolog. Dodává, že z tohoto důvodu se stávající úsilí jeví jako mimořádné.

Pobídky pro farmakologické firmy byly slabé, deklaruje Whyte. Odkazuje na zprávu investiční společnosti Goldman Sachs z roku 2018, že vakcína na jednu konkrétní nemoc nikdy nemůže být udržitelný obchodní model.

"Je tomu tak proto, jak Johnson správně naznačuje, že farmaceutické společnosti sledují zisk," pokračuje profesor. Upozorňuje, že v roce 2019 měl trh s vakcínami celkový objem 47 miliard dolarů, což se rovnalo ceně za prodej pouhých čtyř léků - preparátu Humira na revma a onkologických léčiv Keytruda, Revlimid a Imbruvica.

Na předchozí koronavirová onemocnění SARS a MERS vyvinuta vakcína nebyla, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že sice existovaly nadějné přípravky testované na zvířatech, ale nikdy nepřešly do fáze zkoušek na lidech. Vakcína proti ebole byla schválena až v roce 2019, tedy celých 16 let od prvního patentování a celých 6 let po vypuknutí epidemie nemoci v západní Africe, podotýká sociolog.

Whyte nepochybuje o tom, že soutěživý kapitalismus a globální ekonomika formují naši odpověď na virus SARS-CoV-2. "Předchozí viry neohrožovaly v takové míře ekonomiku vyspělých zemí," pokračuje odborník. Konstatuje, že ebola stála západoafrické země okolo 50 miliard dolarů, SARS zasáhl především asijskou ekonomiku, kterou připravil o 0,5-2 % HDP, zatímco škody napáchané nemocí MERS se rovnaly zhruba objemu jihokorejské ekonomiky.

Proti tomu v současné pandemie ztratily vyspělé ekonomiky nejméně 4,5 % HDP, tudíž ke své záchraně potřebovaly vakcínu, uvádí akademik. Pokládá otázku, zda se toto dá skutečně přičíst chamtivosti a kapitalismu.

Vítězství za veřejné peníze

Důvod, proč se vakcíny proti covidu-19 objevily doslova nadsvětelnou rychlostí, spočívá v tom, že rizikový model se změnil prakticky přes noc a běžná rizika spojená s vývojem vakcín investoři začali téměř zcela ignorovat, vysvětluje Whyte. Zdůrazňuje, že před touto pandemií naopak kapitalismus ve vývoji očkování proti infekčním nemocem příliš úspěšný nebyl.    

"Během této pandemie byly výzkum a vývoj v kombinaci s přímými dotacemi mobilizovány v obrovském rozsahu," pokračuje autor komentáře. Nastiňuje, že státy především využily veřejné peníze k obřím zálohovým platbám za vakcíny, což odstranilo veškeré tržní riziko ohledně jejich budoucího prodeje.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto dva faktory vedly k bezprecedentním investici do sektoru s jasným účelem, vyzdvihuje sociolog. Dodává, že tato investice pochopitelně sklidí bezprecedentní zisk.

Vývoj vakcín proti covidu-19 je tak součástí rozsáhlého systému veřejných dotací, které dokážou u lidí navodit falešný pocit, že před koronavirem nás zachraňuje soukromý kapitál, který vede k inovacím, deklaruje profesor. Upozorňuje, že skryty zůstávají i další dotace pro soukromé společnosti, kterými jsou univerzity.

Univerzity totiž poskytují vzdělané vědce a základní znalosti, které se formují dlouhá staletí, vysvětluje Whyte. Poukazuje, že právě na univerzitách vznikly pravidla pro klinický vývoj a výzkum a právě univerzitní pracovníci publikující výsledky v odborných časopisech poskytují základní poznatky.

Univerzity mají také velký společenský přínos při ověřování a šíření vědeckých objevů a jejich znalosti jsou volně sdíleny, zdůrazňuje autor komentáře. Dodává, že v ekonomické terminologii by se dala tato "produkce znalostí" označil za externalitu v obchodním plánu, tedy neviditelnou dotaci, která se nikdy neobjeví ve firemní účetní knize, protože firma za ni neplatí.  

"Infrastruktura, která vytvořila vakcíny proti covidu-19, vyrostla na veřejně financovaných univerzitách, ve veřejných ústavech a v silně dotovaných soukromých laboratořích," píše Whyte. Deklaruje, že proces, který je zdánlivě hnán soukromou ctižádostí a otevřenou soutěží, ve skutečnosti pohání vědecká znalost, která je součástí "veřejného", tudíž by z ní měl těžit každý obyvatel planety.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boris Johnson kapitalismus věda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 6 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 9 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 10 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 10 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 12 hodinami

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy