Co stojí za bleskovým vývojem vakcín? Profesor odmítá čirou soutěživost

NÁZOR - Britský premiér Boris Johnson údajně připisuje úspěch vakcín proti covidu-19 chamtivosti, poukazuje profesor David Whyte v komentáři pro server The Conversation. Sociolog z Liverpoolské univerzity s Johnsonem nesouhlasí a myšlenku, že vakcíny přinesla soukromá ctižádostivost a čirá soutěživost, označuje za naprostou fantasii.

Před příchodem covidu-19 byl trh s vakcínami značně strnulý a trvalo zpravidla 5-15 let, než vygeneroval nadějný preparát, připomíná sociolog. Dodává, že z tohoto důvodu se stávající úsilí jeví jako mimořádné.

Pobídky pro farmakologické firmy byly slabé, deklaruje Whyte. Odkazuje na zprávu investiční společnosti Goldman Sachs z roku 2018, že vakcína na jednu konkrétní nemoc nikdy nemůže být udržitelný obchodní model.

"Je tomu tak proto, jak Johnson správně naznačuje, že farmaceutické společnosti sledují zisk," pokračuje profesor. Upozorňuje, že v roce 2019 měl trh s vakcínami celkový objem 47 miliard dolarů, což se rovnalo ceně za prodej pouhých čtyř léků - preparátu Humira na revma a onkologických léčiv Keytruda, Revlimid a Imbruvica.

Na předchozí koronavirová onemocnění SARS a MERS vyvinuta vakcína nebyla, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že sice existovaly nadějné přípravky testované na zvířatech, ale nikdy nepřešly do fáze zkoušek na lidech. Vakcína proti ebole byla schválena až v roce 2019, tedy celých 16 let od prvního patentování a celých 6 let po vypuknutí epidemie nemoci v západní Africe, podotýká sociolog.

Whyte nepochybuje o tom, že soutěživý kapitalismus a globální ekonomika formují naši odpověď na virus SARS-CoV-2. "Předchozí viry neohrožovaly v takové míře ekonomiku vyspělých zemí," pokračuje odborník. Konstatuje, že ebola stála západoafrické země okolo 50 miliard dolarů, SARS zasáhl především asijskou ekonomiku, kterou připravil o 0,5-2 % HDP, zatímco škody napáchané nemocí MERS se rovnaly zhruba objemu jihokorejské ekonomiky.

Proti tomu v současné pandemie ztratily vyspělé ekonomiky nejméně 4,5 % HDP, tudíž ke své záchraně potřebovaly vakcínu, uvádí akademik. Pokládá otázku, zda se toto dá skutečně přičíst chamtivosti a kapitalismu.

Vítězství za veřejné peníze

Důvod, proč se vakcíny proti covidu-19 objevily doslova nadsvětelnou rychlostí, spočívá v tom, že rizikový model se změnil prakticky přes noc a běžná rizika spojená s vývojem vakcín investoři začali téměř zcela ignorovat, vysvětluje Whyte. Zdůrazňuje, že před touto pandemií naopak kapitalismus ve vývoji očkování proti infekčním nemocem příliš úspěšný nebyl.    

"Během této pandemie byly výzkum a vývoj v kombinaci s přímými dotacemi mobilizovány v obrovském rozsahu," pokračuje autor komentáře. Nastiňuje, že státy především využily veřejné peníze k obřím zálohovým platbám za vakcíny, což odstranilo veškeré tržní riziko ohledně jejich budoucího prodeje.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto dva faktory vedly k bezprecedentním investici do sektoru s jasným účelem, vyzdvihuje sociolog. Dodává, že tato investice pochopitelně sklidí bezprecedentní zisk.

Vývoj vakcín proti covidu-19 je tak součástí rozsáhlého systému veřejných dotací, které dokážou u lidí navodit falešný pocit, že před koronavirem nás zachraňuje soukromý kapitál, který vede k inovacím, deklaruje profesor. Upozorňuje, že skryty zůstávají i další dotace pro soukromé společnosti, kterými jsou univerzity.

Univerzity totiž poskytují vzdělané vědce a základní znalosti, které se formují dlouhá staletí, vysvětluje Whyte. Poukazuje, že právě na univerzitách vznikly pravidla pro klinický vývoj a výzkum a právě univerzitní pracovníci publikující výsledky v odborných časopisech poskytují základní poznatky.

Univerzity mají také velký společenský přínos při ověřování a šíření vědeckých objevů a jejich znalosti jsou volně sdíleny, zdůrazňuje autor komentáře. Dodává, že v ekonomické terminologii by se dala tato "produkce znalostí" označil za externalitu v obchodním plánu, tedy neviditelnou dotaci, která se nikdy neobjeví ve firemní účetní knize, protože firma za ni neplatí.  

"Infrastruktura, která vytvořila vakcíny proti covidu-19, vyrostla na veřejně financovaných univerzitách, ve veřejných ústavech a v silně dotovaných soukromých laboratořích," píše Whyte. Deklaruje, že proces, který je zdánlivě hnán soukromou ctižádostí a otevřenou soutěží, ve skutečnosti pohání vědecká znalost, která je součástí "veřejného", tudíž by z ní měl těžit každý obyvatel planety.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boris Johnson kapitalismus věda

Aktuálně se děje

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

včera

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy