Co stojí za bleskovým vývojem vakcín? Profesor odmítá čirou soutěživost

NÁZOR - Britský premiér Boris Johnson údajně připisuje úspěch vakcín proti covidu-19 chamtivosti, poukazuje profesor David Whyte v komentáři pro server The Conversation. Sociolog z Liverpoolské univerzity s Johnsonem nesouhlasí a myšlenku, že vakcíny přinesla soukromá ctižádostivost a čirá soutěživost, označuje za naprostou fantasii.

Před příchodem covidu-19 byl trh s vakcínami značně strnulý a trvalo zpravidla 5-15 let, než vygeneroval nadějný preparát, připomíná sociolog. Dodává, že z tohoto důvodu se stávající úsilí jeví jako mimořádné.

Pobídky pro farmakologické firmy byly slabé, deklaruje Whyte. Odkazuje na zprávu investiční společnosti Goldman Sachs z roku 2018, že vakcína na jednu konkrétní nemoc nikdy nemůže být udržitelný obchodní model.

"Je tomu tak proto, jak Johnson správně naznačuje, že farmaceutické společnosti sledují zisk," pokračuje profesor. Upozorňuje, že v roce 2019 měl trh s vakcínami celkový objem 47 miliard dolarů, což se rovnalo ceně za prodej pouhých čtyř léků - preparátu Humira na revma a onkologických léčiv Keytruda, Revlimid a Imbruvica.

Na předchozí koronavirová onemocnění SARS a MERS vyvinuta vakcína nebyla, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že sice existovaly nadějné přípravky testované na zvířatech, ale nikdy nepřešly do fáze zkoušek na lidech. Vakcína proti ebole byla schválena až v roce 2019, tedy celých 16 let od prvního patentování a celých 6 let po vypuknutí epidemie nemoci v západní Africe, podotýká sociolog.

Whyte nepochybuje o tom, že soutěživý kapitalismus a globální ekonomika formují naši odpověď na virus SARS-CoV-2. "Předchozí viry neohrožovaly v takové míře ekonomiku vyspělých zemí," pokračuje odborník. Konstatuje, že ebola stála západoafrické země okolo 50 miliard dolarů, SARS zasáhl především asijskou ekonomiku, kterou připravil o 0,5-2 % HDP, zatímco škody napáchané nemocí MERS se rovnaly zhruba objemu jihokorejské ekonomiky.

Proti tomu v současné pandemie ztratily vyspělé ekonomiky nejméně 4,5 % HDP, tudíž ke své záchraně potřebovaly vakcínu, uvádí akademik. Pokládá otázku, zda se toto dá skutečně přičíst chamtivosti a kapitalismu.

Vítězství za veřejné peníze

Důvod, proč se vakcíny proti covidu-19 objevily doslova nadsvětelnou rychlostí, spočívá v tom, že rizikový model se změnil prakticky přes noc a běžná rizika spojená s vývojem vakcín investoři začali téměř zcela ignorovat, vysvětluje Whyte. Zdůrazňuje, že před touto pandemií naopak kapitalismus ve vývoji očkování proti infekčním nemocem příliš úspěšný nebyl.    

"Během této pandemie byly výzkum a vývoj v kombinaci s přímými dotacemi mobilizovány v obrovském rozsahu," pokračuje autor komentáře. Nastiňuje, že státy především využily veřejné peníze k obřím zálohovým platbám za vakcíny, což odstranilo veškeré tržní riziko ohledně jejich budoucího prodeje.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto dva faktory vedly k bezprecedentním investici do sektoru s jasným účelem, vyzdvihuje sociolog. Dodává, že tato investice pochopitelně sklidí bezprecedentní zisk.

Vývoj vakcín proti covidu-19 je tak součástí rozsáhlého systému veřejných dotací, které dokážou u lidí navodit falešný pocit, že před koronavirem nás zachraňuje soukromý kapitál, který vede k inovacím, deklaruje profesor. Upozorňuje, že skryty zůstávají i další dotace pro soukromé společnosti, kterými jsou univerzity.

Univerzity totiž poskytují vzdělané vědce a základní znalosti, které se formují dlouhá staletí, vysvětluje Whyte. Poukazuje, že právě na univerzitách vznikly pravidla pro klinický vývoj a výzkum a právě univerzitní pracovníci publikující výsledky v odborných časopisech poskytují základní poznatky.

Univerzity mají také velký společenský přínos při ověřování a šíření vědeckých objevů a jejich znalosti jsou volně sdíleny, zdůrazňuje autor komentáře. Dodává, že v ekonomické terminologii by se dala tato "produkce znalostí" označil za externalitu v obchodním plánu, tedy neviditelnou dotaci, která se nikdy neobjeví ve firemní účetní knize, protože firma za ni neplatí.  

"Infrastruktura, která vytvořila vakcíny proti covidu-19, vyrostla na veřejně financovaných univerzitách, ve veřejných ústavech a v silně dotovaných soukromých laboratořích," píše Whyte. Deklaruje, že proces, který je zdánlivě hnán soukromou ctižádostí a otevřenou soutěží, ve skutečnosti pohání vědecká znalost, která je součástí "veřejného", tudíž by z ní měl těžit každý obyvatel planety.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boris Johnson kapitalismus věda

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy