Další milník v boji s koronavirem: Británie schválila vakcínu AstraZeneca a Oxfordské univerzity

Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda dnes přijala doporučení britské lékové agentury MHRA, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Podle BBC toto rozhodnutí znamená zásadní obrat v boji s pandemií koronaviru, jenž povede k masivnímu rozšíření imunizační kampaně proti covidu-19 ve Spojeném království. 

Vláda už objednala 100 milionů dávek od společnosti AstraZeneca, což umožní naočkovat 50 milionů lidí. Distribuce vakcín by měla začít dnes nebo ve čtvrtek, pro očkování se začne používat v pondělí 4. ledna. Podle ministra zdravotnictví Matta Hancocka bude v Británii dostatek vakcíny pro očkování celé populace vyjma dětí.

V Británii, která má téměř 67 milionů obyvatel, zdravotníci očkují proti covidu-19 už od začátku prosince látkou od firem Pfizer a BioNTech. Tato látka se nyní distribuuje i v zemích Evropské unie. Vakcínu už v Británii dostalo přes 600.000 lidí.

In 2020, teams across AstraZeneca have risen to the challenges #COVID19 has posed to global health. Today’s advancement is a significant step forward in the fight against this pandemic. #WhatScienceCanDo pic.twitter.com/z8LvuFFMhS

— AstraZeneca (@AstraZeneca) December 30, 2020

Vakcínu od společnosti AstraZeneca dnes schválila pro nouzové použití také Argentina. Její léková agentura potvrdila v obdobném režimu rovněž vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Země začala v úterý očkování zdravotnického personálu za použití ruské vakcíny Sputnik V.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca. Poslední sadu dat EMA dostala od výrobce 21. prosince. Společnost AstraZeneca uvedla, že průběžně poskytuje agentuře všechna data získaná z klinických testů. EMA očekává další data v prvním čtvrtletí příštího roku.

Použití vakcíny od firmy AstraZeneca nebude ve Spojených státech schváleno dříve, než začátkem dubna, uvedl šéf týmu americké vlády pro očkování Monicef Slaoui. Americké úřady podle něj budou čekat na údaje z dalších klinických testů a výrobce musí lépe prokázat účinnost vakcíny u starších osob.

Preparát od společnosti AstraZeneca má stejně jako látka od americké společnosti Moderna, kterou už se očkuje ve Spojených státech, příznivější podmínky pro skladování. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia jako vakcína od firem Pfizer a BioNTech. Díky snadnějšímu skladování a distribuci by vakcínu od společnosti AstraZeneca mohl využívat větší počet zemí než přípravky konkurence, zejména v hůře dostupných oblastech. V její prospěch hraje i nižší cena.

Podle šéfa společnosti AstraZeneca Pascala Soriota se vakcína "ukázala jako účinná, dobře snášená, její podání je snadné a AstraZeneca ji bude dodávat bez zisku," citovala jej agentura AP. Soriot a britský ministr zdravotnictví dnes potvrdili, že vakcína by měla být účinná také na novou mutaci koronaviru.

AstraZeneca uvedla, že bude jednu dávku prodávat za 2,5 dolaru (asi 53 Kč). Do konce příštího roku plánuje vyrobit až tři miliardy dávek. Na výrobě se už dohodla s několika partnery v zahraničí, indický Serum Institute of India má pro firmu vyrobit miliardu dávek, které se nejspíš využijí v chudších zemích, píše AP. Smlouvy na výrobu má AstraZeneca také s výrobci v Brazílii, Jihoafrické republice a v Číně.

Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Části z 24.000 testovaných byla kvůli technické chybě ve výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo ale o příliš malý vzorek, zhruba desetinu testovaných, než aby z něj šlo činit závěry. V USA nyní pokračuje další klinická studie přípravku společnosti AstraZeneca.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) AstraZeneca očkování Velká Británie Univerzita Oxford Matt Hancock (britský politik) Moderna (farmaceutická firma) argentina Evropská agentura pro léčiva (EMA)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev

Ukrajina tvrdí, že ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se v pátek zřítil na jihozápadě Ruska, údajně v noci na pátek provedl útok na ukrajinská města Dnipro a Kryvyj Rih.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy