Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda dnes přijala doporučení britské lékové agentury MHRA, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Podle BBC toto rozhodnutí znamená zásadní obrat v boji s pandemií koronaviru, jenž povede k masivnímu rozšíření imunizační kampaně proti covidu-19 ve Spojeném království.
Vláda už objednala 100 milionů dávek od společnosti AstraZeneca, což umožní naočkovat 50 milionů lidí. Distribuce vakcín by měla začít dnes nebo ve čtvrtek, pro očkování se začne používat v pondělí 4. ledna. Podle ministra zdravotnictví Matta Hancocka bude v Británii dostatek vakcíny pro očkování celé populace vyjma dětí.
V Británii, která má téměř 67 milionů obyvatel, zdravotníci očkují proti covidu-19 už od začátku prosince látkou od firem Pfizer a BioNTech. Tato látka se nyní distribuuje i v zemích Evropské unie. Vakcínu už v Británii dostalo přes 600.000 lidí.
In 2020, teams across AstraZeneca have risen to the challenges #COVID19 has posed to global health. Today’s advancement is a significant step forward in the fight against this pandemic. #WhatScienceCanDo pic.twitter.com/z8LvuFFMhS
— AstraZeneca (@AstraZeneca) December 30, 2020
Vakcínu od společnosti AstraZeneca dnes schválila pro nouzové použití také Argentina. Její léková agentura potvrdila v obdobném režimu rovněž vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Země začala v úterý očkování zdravotnického personálu za použití ruské vakcíny Sputnik V.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca. Poslední sadu dat EMA dostala od výrobce 21. prosince. Společnost AstraZeneca uvedla, že průběžně poskytuje agentuře všechna data získaná z klinických testů. EMA očekává další data v prvním čtvrtletí příštího roku.
Použití vakcíny od firmy AstraZeneca nebude ve Spojených státech schváleno dříve, než začátkem dubna, uvedl šéf týmu americké vlády pro očkování Monicef Slaoui. Americké úřady podle něj budou čekat na údaje z dalších klinických testů a výrobce musí lépe prokázat účinnost vakcíny u starších osob.
Preparát od společnosti AstraZeneca má stejně jako látka od americké společnosti Moderna, kterou už se očkuje ve Spojených státech, příznivější podmínky pro skladování. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia jako vakcína od firem Pfizer a BioNTech. Díky snadnějšímu skladování a distribuci by vakcínu od společnosti AstraZeneca mohl využívat větší počet zemí než přípravky konkurence, zejména v hůře dostupných oblastech. V její prospěch hraje i nižší cena.
Podle šéfa společnosti AstraZeneca Pascala Soriota se vakcína "ukázala jako účinná, dobře snášená, její podání je snadné a AstraZeneca ji bude dodávat bez zisku," citovala jej agentura AP. Soriot a britský ministr zdravotnictví dnes potvrdili, že vakcína by měla být účinná také na novou mutaci koronaviru.
AstraZeneca uvedla, že bude jednu dávku prodávat za 2,5 dolaru (asi 53 Kč). Do konce příštího roku plánuje vyrobit až tři miliardy dávek. Na výrobě se už dohodla s několika partnery v zahraničí, indický Serum Institute of India má pro firmu vyrobit miliardu dávek, které se nejspíš využijí v chudších zemích, píše AP. Smlouvy na výrobu má AstraZeneca také s výrobci v Brazílii, Jihoafrické republice a v Číně.
Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Části z 24.000 testovaných byla kvůli technické chybě ve výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo ale o příliš malý vzorek, zhruba desetinu testovaných, než aby z něj šlo činit závěry. V USA nyní pokračuje další klinická studie přípravku společnosti AstraZeneca.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , AstraZeneca , očkování , Velká Británie , Univerzita Oxford , Matt Hancock (britský politik) , Moderna (farmaceutická firma) , argentina , Evropská agentura pro léčiva (EMA)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 3 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě