Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda dnes přijala doporučení britské lékové agentury MHRA, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Podle BBC toto rozhodnutí znamená zásadní obrat v boji s pandemií koronaviru, jenž povede k masivnímu rozšíření imunizační kampaně proti covidu-19 ve Spojeném království.
Vláda už objednala 100 milionů dávek od společnosti AstraZeneca, což umožní naočkovat 50 milionů lidí. Distribuce vakcín by měla začít dnes nebo ve čtvrtek, pro očkování se začne používat v pondělí 4. ledna. Podle ministra zdravotnictví Matta Hancocka bude v Británii dostatek vakcíny pro očkování celé populace vyjma dětí.
V Británii, která má téměř 67 milionů obyvatel, zdravotníci očkují proti covidu-19 už od začátku prosince látkou od firem Pfizer a BioNTech. Tato látka se nyní distribuuje i v zemích Evropské unie. Vakcínu už v Británii dostalo přes 600.000 lidí.
In 2020, teams across AstraZeneca have risen to the challenges #COVID19 has posed to global health. Today’s advancement is a significant step forward in the fight against this pandemic. #WhatScienceCanDo pic.twitter.com/z8LvuFFMhS
— AstraZeneca (@AstraZeneca) December 30, 2020
Vakcínu od společnosti AstraZeneca dnes schválila pro nouzové použití také Argentina. Její léková agentura potvrdila v obdobném režimu rovněž vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Země začala v úterý očkování zdravotnického personálu za použití ruské vakcíny Sputnik V.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca. Poslední sadu dat EMA dostala od výrobce 21. prosince. Společnost AstraZeneca uvedla, že průběžně poskytuje agentuře všechna data získaná z klinických testů. EMA očekává další data v prvním čtvrtletí příštího roku.
Použití vakcíny od firmy AstraZeneca nebude ve Spojených státech schváleno dříve, než začátkem dubna, uvedl šéf týmu americké vlády pro očkování Monicef Slaoui. Americké úřady podle něj budou čekat na údaje z dalších klinických testů a výrobce musí lépe prokázat účinnost vakcíny u starších osob.
Preparát od společnosti AstraZeneca má stejně jako látka od americké společnosti Moderna, kterou už se očkuje ve Spojených státech, příznivější podmínky pro skladování. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia jako vakcína od firem Pfizer a BioNTech. Díky snadnějšímu skladování a distribuci by vakcínu od společnosti AstraZeneca mohl využívat větší počet zemí než přípravky konkurence, zejména v hůře dostupných oblastech. V její prospěch hraje i nižší cena.
Podle šéfa společnosti AstraZeneca Pascala Soriota se vakcína "ukázala jako účinná, dobře snášená, její podání je snadné a AstraZeneca ji bude dodávat bez zisku," citovala jej agentura AP. Soriot a britský ministr zdravotnictví dnes potvrdili, že vakcína by měla být účinná také na novou mutaci koronaviru.
AstraZeneca uvedla, že bude jednu dávku prodávat za 2,5 dolaru (asi 53 Kč). Do konce příštího roku plánuje vyrobit až tři miliardy dávek. Na výrobě se už dohodla s několika partnery v zahraničí, indický Serum Institute of India má pro firmu vyrobit miliardu dávek, které se nejspíš využijí v chudších zemích, píše AP. Smlouvy na výrobu má AstraZeneca také s výrobci v Brazílii, Jihoafrické republice a v Číně.
Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Části z 24.000 testovaných byla kvůli technické chybě ve výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo ale o příliš malý vzorek, zhruba desetinu testovaných, než aby z něj šlo činit závěry. V USA nyní pokračuje další klinická studie přípravku společnosti AstraZeneca.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , AstraZeneca , očkování , Velká Británie , Univerzita Oxford , Matt Hancock (britský politik) , Moderna (farmaceutická firma) , argentina , Evropská agentura pro léčiva (EMA)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
před 2 hodinami
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
před 3 hodinami
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
před 4 hodinami
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
před 5 hodinami
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
před 6 hodinami
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
před 7 hodinami
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
před 8 hodinami
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
před 9 hodinami
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
před 10 hodinami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 11 hodinami
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 12 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 12 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 12 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 12 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 13 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 15 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.
Zdroj: Matěj Bílý