Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda dnes přijala doporučení britské lékové agentury MHRA, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Podle BBC toto rozhodnutí znamená zásadní obrat v boji s pandemií koronaviru, jenž povede k masivnímu rozšíření imunizační kampaně proti covidu-19 ve Spojeném království.
Vláda už objednala 100 milionů dávek od společnosti AstraZeneca, což umožní naočkovat 50 milionů lidí. Distribuce vakcín by měla začít dnes nebo ve čtvrtek, pro očkování se začne používat v pondělí 4. ledna. Podle ministra zdravotnictví Matta Hancocka bude v Británii dostatek vakcíny pro očkování celé populace vyjma dětí.
V Británii, která má téměř 67 milionů obyvatel, zdravotníci očkují proti covidu-19 už od začátku prosince látkou od firem Pfizer a BioNTech. Tato látka se nyní distribuuje i v zemích Evropské unie. Vakcínu už v Británii dostalo přes 600.000 lidí.
In 2020, teams across AstraZeneca have risen to the challenges #COVID19 has posed to global health. Today’s advancement is a significant step forward in the fight against this pandemic. #WhatScienceCanDo pic.twitter.com/z8LvuFFMhS
— AstraZeneca (@AstraZeneca) December 30, 2020
Vakcínu od společnosti AstraZeneca dnes schválila pro nouzové použití také Argentina. Její léková agentura potvrdila v obdobném režimu rovněž vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Země začala v úterý očkování zdravotnického personálu za použití ruské vakcíny Sputnik V.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca. Poslední sadu dat EMA dostala od výrobce 21. prosince. Společnost AstraZeneca uvedla, že průběžně poskytuje agentuře všechna data získaná z klinických testů. EMA očekává další data v prvním čtvrtletí příštího roku.
Použití vakcíny od firmy AstraZeneca nebude ve Spojených státech schváleno dříve, než začátkem dubna, uvedl šéf týmu americké vlády pro očkování Monicef Slaoui. Americké úřady podle něj budou čekat na údaje z dalších klinických testů a výrobce musí lépe prokázat účinnost vakcíny u starších osob.
Preparát od společnosti AstraZeneca má stejně jako látka od americké společnosti Moderna, kterou už se očkuje ve Spojených státech, příznivější podmínky pro skladování. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia jako vakcína od firem Pfizer a BioNTech. Díky snadnějšímu skladování a distribuci by vakcínu od společnosti AstraZeneca mohl využívat větší počet zemí než přípravky konkurence, zejména v hůře dostupných oblastech. V její prospěch hraje i nižší cena.
Podle šéfa společnosti AstraZeneca Pascala Soriota se vakcína "ukázala jako účinná, dobře snášená, její podání je snadné a AstraZeneca ji bude dodávat bez zisku," citovala jej agentura AP. Soriot a britský ministr zdravotnictví dnes potvrdili, že vakcína by měla být účinná také na novou mutaci koronaviru.
AstraZeneca uvedla, že bude jednu dávku prodávat za 2,5 dolaru (asi 53 Kč). Do konce příštího roku plánuje vyrobit až tři miliardy dávek. Na výrobě se už dohodla s několika partnery v zahraničí, indický Serum Institute of India má pro firmu vyrobit miliardu dávek, které se nejspíš využijí v chudších zemích, píše AP. Smlouvy na výrobu má AstraZeneca také s výrobci v Brazílii, Jihoafrické republice a v Číně.
Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Části z 24.000 testovaných byla kvůli technické chybě ve výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo ale o příliš malý vzorek, zhruba desetinu testovaných, než aby z něj šlo činit závěry. V USA nyní pokračuje další klinická studie přípravku společnosti AstraZeneca.
Související
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , AstraZeneca , očkování , Velká Británie , Univerzita Oxford , Matt Hancock (britský politik) , Moderna (farmaceutická firma) , argentina , Evropská agentura pro léčiva (EMA)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno před 2 hodinami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 3 hodinami
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
před 5 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 6 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 8 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 9 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.
Zdroj: Libor Novák