Diplomacie EU: V neděli bude obnoven dialog Srbska a Kosova

Páteční vrcholné schůzky pod patronátem Francie, Německa a Evropské unie by se podle Elysejského paláce měli zúčastnit francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, prezident Vučić a premiér Hoti. Zapojit by se do ní měli šéf unijní diplomacie Josep Borrell a zmocněnec EU pro tato jednání Miroslav Lajčák.

Právě Lajčák před dvěma týdny při návštěvě Bělehradu bez bližšího upřesnění řekl, že jednání o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem budou obnovena v červenci. Zda se ale tato jednání uskuteční, je otázka. Vedení v Prištině se totiž Slovák Lajčák jako zmocněnec nelíbí vzhledem k tomu, že Slovensko Kosovo neuznalo. Navíc šéf unijní diplomacie Borrell je ze Španělska, které k nezávislosti bývalé srbské provincie zaujalo stejný odmítavý postoj.

Priština by proto raději dala přednost tomu, kdyby patronát nad jednáním převzaly Spojené státy. V sobotu 27. června se také ve Washingtonu měli setkat prezidenti a premiéři Srbska a Kosova pod vedením amerického zmocněnce Richarda Grenella. Situaci ale zkomplikovala obžaloba z válečných zločinů kosovského prezidenta Hashima Thaçiho prokurátorem speciálního tribunálu v Haagu. Thaçi a následně i Hoti kvůli tomu účast zrušili.

Evropská unie se ale svého zprostředkovatelského postavení vzdát nechce. Podle dnešního sdělení Elysejského paláce plánovaná vrcholná videokonference by měla "Evropské unii usnadnit nalézt řešení sporů" mezi Srbskem a Kosovem.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - vedle Slovenska a Španělska k nim patří Kypr, Rumunsko a Řecko.