Do Británie míří kondolence z celého světa. Brazílie vyhlásí tři dny státního smutku

Královna Alžběta II. inspirativně vedla svůj národ a stát a zosobňovala slušnost a důstojnost ve veřejném životě. Napsal to indický premiér Naréndra Módí. S úmrtím končí historické panování, reagoval na dnešní zprávu o smrti dlouholeté britské panovnice australský premiér Anthony Albanese. Zármutek nad úmrtím královny vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či zástupci Pákistánu a afrických nebo jihoamerických zemí.

Podle indického premiéra Naréndry Módího byla královna Alžběta II. "věrnou stoupenkyní naší doby". "Zosobňovala slušnost a důstojnost ve veřejném životě," dodal Módí. Dodal, že královna poskytla své zemi a národu "inspirativní vedení".

Zármutek nad úmrtím britské panovnice projevil australský premiér Anthony Albanese, podle kterého dnes končí "historické panování". "Byla panovnicí, která nechala prosvitnout svou lidskou stránku a která plnila své povinnosti s oddaností, čestností a humorem," dodal šéf australské vlády.

Hluboce zarmoucen je také pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. Podle pákistánského prezidenta Árifa Alvího se panování Alžběty II. "zapíše zlatým písmem do análů světových dějin".

Indie a Pákistán jsou dvě nejlidnatější země britského Společenství. Královna Alžběta II. však nebyla na rozdíl od Austrálie a mnoha dalších zemí Společenství jejich oficiální hlavou státu.

"Dozvěděl jsem se zármutkem, že královna Alžběta II. dnes zemřela," uvedl turecký prezident Erdogan.

Kondolence zasílají také představitelé afrických států. "Její výsost byla mimořádnou veřejnou postavou s mezinárodním renomé, která měla pozoruhodný život," zdůraznil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle něj vzpomínka na královnu zůstane zapsaná v paměti mnoha lidí po celém světě.

V Brazílii vyhlásí kvůli úmrtí Alžběty II. tři dny státního smutku

Brazílie vyhlásí kvůli úmrtí britské královny Alžběty II. tři dny státního smutku. Oznámil to prezident Jair Bolsonaro. Podle agentury AFP však královna neměla k této jihoamerické zemi hlubší vztah. Vyjádření zármutku nad smrtí panovnice zasílají britské královské rodině i další země ve Střední a Jižní Americe. Je mezi nimi i Argentina, která má s Británií dlouhodobý spor o Falklandské ostrovy.

"V tento pro celý svět smutný den vyhlašujeme tři dny státního smutku a vyzýváme brazilský lid, aby vzdal hold královně Alžbětě II.," uvedl brazilský prezident Bolsonaro. Státní smutek začne platit od data zveřejnění výnosu ve oficiálním věstníku.

Podle agentury AFP však britská královna neměla žádný hlubší vztah k největší latinskoamerické zemí. Podle serveru G1 Alžběta II. oficiálně navštívila Brazílii jen jednou v listopadu roku 1968 a v zemi strávila několik dní se svým chotěm Philipem.

Kondolence do Británie zasílají i další země z regionu, například Mexiko, Venezuela, Panama, Kostarika, Ekvádor či Paraguay. Svůj zármutek a blízkost britskému lidu v bolestném momentu vyjádřila i argentinská vláda. Ta je dlouhodobě ve sporu s Británii ohledně Falklandských ostrovů, kvůli kterým obě země krátce válčily v roce 1982.

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II. Jair Bolsonaro

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 43 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy