Dohoda o Karabachu vyvolala protesty v Arménii, zatčeno 10 vůdců opozice

Opoziční činitelé podle prokuratury čelí podezřením z nezákonné organizace masových násilných nepokojů, z veřejných výzev k uchopení moci a z porušení restrikcí zavedených v rámci válečného stavu. Podle ruské agentury RIA Novosti jim hrozí až pět let vězení.

Thousands of protesters in Armenia’s Yerevan are calling for the PM to step down after he signed a deal to end fighting in Nagorno-Karabakh ? pic.twitter.com/lgZEYp8qKW

Dohodu uzavřel arménský premiér Nikol Pašinjan spolu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v noci z 9. na 10. listopadu. Zatímco v Baku vypukly spontánní oslavy, v Jerevanu odpůrci dohody vtrhli do sídla parlamentu a na úřad vlády, kde zpustošili premiérovu kancelář. Opozice pokládá dohodu za zradu a požaduje premiérovo odstoupení.

Pašinjan se hájí, že dohodu o ukončení bojů o horskou enklávu, kterou po čtvrt století ovládali tamní arménští separatisté, si vynutila situace na bojišti a že tak podařilo uchránit to, o co by Arméni v Karabachu jinak přišli. Opozici se ale nepodařilo ani uspořádat mimořádné zasedání parlamentu, protože kvůli neúčasti poslanců vládního tábora nebyla schůze usnášeníschopná.

Mezi zatčenými je bývalý šéf tajné služby Artur Vanecjan, který vede stranu Vlast, vůdce strany Vzkvétající Arménie Gagik Carukjan, vůdce strany Národní bezpečnost Garnik Isaguljan, politolog Suren Surenjanc, představitelé nacionalistické Arménské revoluční federace Dašnakcutjun, dva bývalí místopředsedové parlamentu či zakladatel strany Jednotná Arménie Artur Kazinjan.

Poslední boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Dohoda zavazuje Arménii stáhnout vojska ze oblasti konfliktu a do konce listopadu vrátit Ázerbájdžánu tři dříve obsazené okresy. Kromě toho Ázerbájdžán bude kontrolovat jih Karabachu a druhé největší město Šuša. Na naplňování dohody má dohlížet ruský kontingent o síle téměř 2000 vojáků.