Dohoda o příměří je v troskách. Boje o Náhorní Karabach pokračují

Boje mezi silami arménských separatistů z Náhorního Karabachu a ázerbájdžánskou armádou pokračovaly dnes ráno bez ohledu na dohodu o příměří, která měla platit od sobotního poledne. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na své zpravodaje na místě konfliktu.

Z karabašské metropole Stěpanakertu zpravodaj agentury AFP dnes ráno slyšel dělostřeleckou palbu na jihozápadě neuznávané republiky. Další reportéři AFP v Ázerbájdžánu zaslechli střelbu děl z okolí města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu. "Znepřátelené strany se jako obvykle navzájem obviňovaly z podněcování bojů a hlásily úspěchy na bojišti," dodala AFP.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany na twitteru tvrdilo, že arménské síly ostřelovaly tři pohraniční okresy, ale jsou "vyčerpané" a ustupují.

Informační středisko arménské vlády naopak ujistilo, že ázerbájdžánská armáda se stáhla poté, co utrpěla "těžké ztráty na životech a vojenské výzbroji".

Damage spread over a wide area in #Ganga #Azerbaijan in and around the city centre. Azerbaijan claims this attack came from #Armenia not forces in dispute enclave #NagornoKarabakh. Conflict appears to be escalating to a dangerous new phase. pic.twitter.com/8rpe4n4364

— Orla Guerin (@OrlaGuerin) October 11, 2020

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes obě strany konfliktu podle agentury Reuters vyzval, aby respektovaly klid zbraní, na němž se dohodly při jednáních v Moskvě pod ruskou záštitou.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev uvedl, že by podle něj do jednání o konfliktu v Náhorním Karabachu mělo být zahrnuto také Turecko. Minská skupina, která byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach, je podle něho zaujatá. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Představitelé předsednických zemí Minské skupiny se společně s ázerbájdžánským ministrem zahraničí sešli ve čtvrtek v Ženevě.

Turecko se v současném konfliktu dříve postavilo za Ázerbájdžán a z eskalace sporu obvinilo Arménii. Lucemburský ministr zahraniční Jean Asselborn dnes připomněl, že Ankara stále nevyzvala k příměří, i když podle něj by tak rozhodně mělo učinit.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.

V sobotu v poledne mělo vstoupit v platnost humanitární příměří, umožňující výměnu zajatců a těl zabitých, ale nikdy nebylo respektováno, dodala AFP.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán Rusko

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 26 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy