Dva roky od vyhlášení pandemie. Svět se učí s covidem žít, rekordy přesto padají

Dva roky poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření koronaviru za pandemii, se situace kolem nemoci covid-19 ve světě zlepšuje. Počet nákaz a úmrtí globálně klesá a země tak postupně zmírňují či zcela ruší opatření, která přijaly v boji proti covidu. Některé státy jako Německo, Jižní Korea nebo Vietnam ale hlásí rekordní přírůstky infikovaných a šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu prohlásil, že by bylo hrubou chybou se domnívat, že koronavirus je otázkou minulosti.

Rušení opatření umožnil nástup koronavirové varianty omikron, která je sice nakažlivější než předchozí varianty koronaviru, ale zároveň způsobuje méně vážných onemocnění a úmrtí. Ke zmírnění koronavirové krize přispěla podle odborníků také rostoucí proočkovanost populace. Dlouho očekávaný návrat k normálu mohou nicméně podle expertů ohrozit nové varianty viru a také nerovnoměrná distribuce vakcín.

"Ačkoli hlášené případy a úmrtí celosvětové klesají a některé země zrušily omezení, pandemie ještě zdaleka není za námi a nebude za námi, dokud neskončí ve všech regionech," uvedl šéf WHO. "Virus se neustále vyvíjí a my nadále čelíme zásadním překážkám při distribuci vakcín, testování a léčbě," dodal.

Od vyhlášení pandemie covidu 11. března 2020 si koronavirus ve světě vyžádal přes šest milionů obětí a více než 450 milionů nakažených. V Asii hlásí vysoká čísla v poslední době Jižní Korea. Dvaapadesátimilionová země evidovala za posledních 24 hodin 282.987 nových případů covidu a 229 úmrtí. V předešlých dnech přesahovaly přírůstky infikovaných dokonce hranici 300.000.

Téměř stomilionový Vietnam, kterému se dařilo dlouho s koronavirem úspěšně bojovat, zaznamenal za poslední týden 1,37 milionu případů nákazy, což je více než pětina z celkového počtu infikovaných od začátku pandemie.

Hongkong, kde žije 7,5 milionu lidí, díky strategii nulové tolerance donedávna neregistroval téměř žádné případy koronaviru. Za poslední den je ale z tohoto autonomního čínského území hlášeno přes 29.000 nově nakažených a úřady se chystají k plošnému testování populace.

V Evropě se v současné době koronavirus rychle šíří v Německu. Země, která má asi 83 milionů obyvatel, za posledních 24 hodin znovu oznámila více než 250.000 nakažených a také 249 úmrtí.

Výrazný úbytek případů od začátku roku naopak vykazují země jako Spojené státy, Francie, Rusko či Brazílie. USA, které počátkem ledna zaznamenaly rekordní denní přírůstek téměř 1,4 milionu nákaz, mají nyní přírůstky kolem 50.000. Francie, kde v lednu zaregistrovali za den i přes půl milionu nových infekcí, ohlásila za posledních 24 hodin 75.562 nových případů.

V České republice, která počátkem února odhalila za den i více než 57.000 případů, se covid-19 ve čtvrtek prokázal u 8238 lidí, což je o něco málo více než před týdnem. Počet hospitalizovaných i pacientů ve vážném stavu v ČR dál klesá.

Řada evropských zemí uvedla, že se nyní bude snažit "žít s covidem" a vypořádávat se s touto chorobou jako s jinými běžnými nakažlivými nemocemi, například s chřipkou. Úřady postupně povolují větší množství lidí na veřejných akcích, přestávají vyžadovat očkovací pasy pro vstup do restaurací, kin a dalších zařízení, uvolňují nařízení týkající se roušek a umožňují přechod od práce z domova zpátky na pracoviště.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 3 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 3 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 4 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy