Evropské země zásadně rozvolňují opatření. Lidé mohou cestovat i chodit do restaurací

Mnoho evropských zemí dnes vstoupilo do zásadní fáze uvolňování opatření proti šíření pandemie covidu-19. Do značné míry byl obnoven volný pohyb osob uvnitř schengenského prostoru a život se dál přiblížil normálu v jednotlivých státech.

Ode dneška lze například opět vysedávat uvnitř pařížských kaváren, v Anglii se mohly otevřít zbývající obchody, v Itálii divadla a kina. Řecko zahájilo turistickou sezonu, zatímco sousední Turecko ovšem zaznamenalo nejvyšší počet případů nákazy virem SARS-CoV-2 od poloviny května.

Velká část Evropy učinila rozhodný krok k normálnímu životu. Ve Francii lze za jeho symbol považovat zpřístupnění vnitřních prosotor pařížských kaváren či restaurací, což je poprvé od poloviny března. Ve Francii se začaly návštěvníkům otevírat i památky. Některé se ale otevřou v nadcházejících týdnech, například Eiffelova věž 25. června.

V Anglii se poprvé od 23. března znovu otevřely obchody, jež nenabízejí nezbytně nutné zboží. Zavřené zatím musí zůstat ty, které nemají vlastní vstup z ulice. Novou povinností je nošení roušek v hromadné dopravě. Skotsko a Wales zatím termín opětovného otevření obchodů nestanovily. Británie oznámila 38 nových úmrtí s koronavirem, bilance tak vzrostla na 41.736 mrtvých. Jde o podobný nárůst jako o den dříve.

Epidemiologická situace je stále klidnější v nejhůře zasaženém evropském státu: Itálie dnes ohlásila 26 nových úmrtí souvisejících s covidem-19, což je nejméně od 2. března. V zemi dosud zemřelo 34.371 lidí.

Dnešek je také ve znamení rozsáhlého otvírání hranic mezi evropskými zeměmi. Není ale úplné. Například Francie zatím nezrušila omezení na hranicích se Španělskem a Británií. Kontroly zůstávají i na hranici mezi Moravskoslezským krajem a polským Slezským vojvodstvím, které je považováno za region se zvýšeným nebezpečím koronavirové nákazy. Lidé v Těšíně proti omezením protestují. Zato například Německo o půlnoci ukončilo veškeré kontroly na svých hranicích.

Fungovat opět začíná 25 italských letišť včetně prvního terminálu na největším severoitalském letišti v Miláně. V Řecku jsou ode dneška v provozu dvě hlavní letiště - v Aténách a v Soluni.

Řecko dneškem obnovuje turistickou sezonu, ale zůstane obezřetné vůči lidem přijíždějícím z rizikových evropských zemí. Budou otestováni na koronavirus a v případě pozitivního výsledku budou muset na dva týdny do karantény. Platí to pro pasažéry z Británie a Turecka.

Španělsko si zatím mohou po čase užít první turisté díky speciálnímu projektu, jenž umožňuje postupné vpuštění více než 10.000 německých turistů na Baleárské ostrovy. Týden před plánovaným otevřením Španělska pro turisty se tak má otestovat, zda masová turistika v jedné z nejpostiženějších zemí může pokračovat.

Přehledné informace související s pandemií a uvolňováním opatření jsou pro cestující po Evropě ode dneška k dispozici na webu reopen.europa.eu, který spustila Evropská komise.

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo dalších 8246 potvrzených případů nákazy, což je nejnižší denní přírůstek infikovaných od 1. května. Naopak v Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů infekce, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května.

V Brazílii, která má po USA druhý největší počet nakažených (867.624) i zemřelých (43.332) na světě, přibylo za neděli 612 úmrtí s nemocí covid-19 a 17.110 nakažených koronavirem, tedy méně než o den dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně vývoj v Brazílii sleduje s obavami.

Stejně je tomu i v Pákistánu s více než 100.000 případů nákazy od zrušení karanténních opatření 9. května; tehdy bylo v zemi nakaženo asi 25.000 lidí.

Pevninská Čína dnes oznámila 49 nových případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin, z toho většinu z Pekingu. O den dříve hlásila 57 nově potvrzených nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst za dva měsíce. Údaje vyvolaly obavy z nové vlny epidemie v zemi, kde se vir loni koncem roku objevil poprvé. WHO ujistila, že nové ohnisko je prověřováno. Pracuje i s hypotézou, že příčinou je dovoz lososů.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

Více souvisejících

evropa Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy