Evropské země zásadně rozvolňují opatření. Lidé mohou cestovat i chodit do restaurací

Mnoho evropských zemí dnes vstoupilo do zásadní fáze uvolňování opatření proti šíření pandemie covidu-19. Do značné míry byl obnoven volný pohyb osob uvnitř schengenského prostoru a život se dál přiblížil normálu v jednotlivých státech.

Ode dneška lze například opět vysedávat uvnitř pařížských kaváren, v Anglii se mohly otevřít zbývající obchody, v Itálii divadla a kina. Řecko zahájilo turistickou sezonu, zatímco sousední Turecko ovšem zaznamenalo nejvyšší počet případů nákazy virem SARS-CoV-2 od poloviny května.

Velká část Evropy učinila rozhodný krok k normálnímu životu. Ve Francii lze za jeho symbol považovat zpřístupnění vnitřních prosotor pařížských kaváren či restaurací, což je poprvé od poloviny března. Ve Francii se začaly návštěvníkům otevírat i památky. Některé se ale otevřou v nadcházejících týdnech, například Eiffelova věž 25. června.

V Anglii se poprvé od 23. března znovu otevřely obchody, jež nenabízejí nezbytně nutné zboží. Zavřené zatím musí zůstat ty, které nemají vlastní vstup z ulice. Novou povinností je nošení roušek v hromadné dopravě. Skotsko a Wales zatím termín opětovného otevření obchodů nestanovily. Británie oznámila 38 nových úmrtí s koronavirem, bilance tak vzrostla na 41.736 mrtvých. Jde o podobný nárůst jako o den dříve.

Epidemiologická situace je stále klidnější v nejhůře zasaženém evropském státu: Itálie dnes ohlásila 26 nových úmrtí souvisejících s covidem-19, což je nejméně od 2. března. V zemi dosud zemřelo 34.371 lidí.

Dnešek je také ve znamení rozsáhlého otvírání hranic mezi evropskými zeměmi. Není ale úplné. Například Francie zatím nezrušila omezení na hranicích se Španělskem a Británií. Kontroly zůstávají i na hranici mezi Moravskoslezským krajem a polským Slezským vojvodstvím, které je považováno za region se zvýšeným nebezpečím koronavirové nákazy. Lidé v Těšíně proti omezením protestují. Zato například Německo o půlnoci ukončilo veškeré kontroly na svých hranicích.

Fungovat opět začíná 25 italských letišť včetně prvního terminálu na největším severoitalském letišti v Miláně. V Řecku jsou ode dneška v provozu dvě hlavní letiště - v Aténách a v Soluni.

Řecko dneškem obnovuje turistickou sezonu, ale zůstane obezřetné vůči lidem přijíždějícím z rizikových evropských zemí. Budou otestováni na koronavirus a v případě pozitivního výsledku budou muset na dva týdny do karantény. Platí to pro pasažéry z Británie a Turecka.

Španělsko si zatím mohou po čase užít první turisté díky speciálnímu projektu, jenž umožňuje postupné vpuštění více než 10.000 německých turistů na Baleárské ostrovy. Týden před plánovaným otevřením Španělska pro turisty se tak má otestovat, zda masová turistika v jedné z nejpostiženějších zemí může pokračovat.

Přehledné informace související s pandemií a uvolňováním opatření jsou pro cestující po Evropě ode dneška k dispozici na webu reopen.europa.eu, který spustila Evropská komise.

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo dalších 8246 potvrzených případů nákazy, což je nejnižší denní přírůstek infikovaných od 1. května. Naopak v Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů infekce, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května.

V Brazílii, která má po USA druhý největší počet nakažených (867.624) i zemřelých (43.332) na světě, přibylo za neděli 612 úmrtí s nemocí covid-19 a 17.110 nakažených koronavirem, tedy méně než o den dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně vývoj v Brazílii sleduje s obavami.

Stejně je tomu i v Pákistánu s více než 100.000 případů nákazy od zrušení karanténních opatření 9. května; tehdy bylo v zemi nakaženo asi 25.000 lidí.

Pevninská Čína dnes oznámila 49 nových případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin, z toho většinu z Pekingu. O den dříve hlásila 57 nově potvrzených nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst za dva měsíce. Údaje vyvolaly obavy z nové vlny epidemie v zemi, kde se vir loni koncem roku objevil poprvé. WHO ujistila, že nové ohnisko je prověřováno. Pracuje i s hypotézou, že příčinou je dovoz lososů.

Související

Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Více souvisejících

evropa Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3

Po úvodní prohře 0:5 s Kanadou, s níž se výhra vzhledem ke kvalitě kanadského kádru ani nečekala, čeští fanoušci věřili, že se během olympijského hokejového turnaje v Miláně dočkají hned další den první české výhry. Aby také ne, když – při vší úctě k soupeři – v pátek proti Čechům nastoupili Francouzi. Začátek probíhal podle českých představ, když nad outsiderem svěřenci kouče Radima Rulíka vedli 2:0, jenže úvod druhé třetiny byl z kategorie hororových. Během čtyř minut dokázali Francouzi skóre otočit na 3:2 ve svůj prospěch. Vypadalo to tak hned v úvodu turnaje po prohře s Kanadou na nečekaný marasmus pro české fanoušky, kteří v tu chvíli měli hlavy v dlaních, možná ale české hráče nabudil svým zlatým závodem rychlobruslař Metoděj Jílek a ještě ve druhé třetině začali cestu za svým obratem, který se nakonec uzavřel na skóre 6:3.

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

včera

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

včera

Ilustrační fotografie.

Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách

I šestý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d´Ampezzo přinesl řadu bojů o medaile i další várku olympijských příběhů. Ke svému dalšímu olympijskému závodu se postavili třeba běžkyně na lyžích, které po skiatlonu a sprintu absolvovaly desetikilometrový běh volnou technikou. Nechybělo mnoho, a i v tomto závodě, stejně jako ve skiatlonu, mohla nejlepší česká běžkyně na lyžích v současnosti Kateřina Janatová opět skončit v TOP 10. Tentokrát její výkon stačil „jen“ na 12. místo. Ze zlata se podruhé na těchto hrách radovala Švédka Frida Karlssonová. Vítěze poznali snowboardisté v mužském snowboardcrossu a na U-rampě mezi ženami. A medailisté se dekorovali i po závodě smíšených štafet sáňkařů.

včera

včera

Kaja Kallasová v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze

Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vystoupila na hlavní scéně Mnichovské bezpečnostní konference v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Kallasová se ve svém příspěvku shodla s diagnózou německého kancléře Merze, že dosavadní světový řád je u konce. Podle ní byl tento systém vybudován proto, aby předcházel válkám, což se, jak ukazuje současné dění ve světě, zjevně nedaří.

včera

Ester Ledecká

Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá

Poté, co se Ester Ledecká nečekaně rozloučila s olympijským závodem v paralelním obřím slalomu na snowboardu už ve čtvrtfinále, čeští sportovní fanoušci byli v očekávání co předvede v lyžařském super-G. Právě v této disciplíně v rámci jejího druhého oblíbeného sportu, který provozuje, se věřilo české obojživelnici, že by snad mohla získat vysněnou olympijskou medaili. Jenomže Ester Ledecká v rámci letošní olympiády napsala trochu nečekaný příběh – medaili nebude mít ani na snowboardu, ani na lyžích, jelikož v super-G spadla a nedokončila ho. 

včera

včera

USS Gerald R. Ford

USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď

Spojené státy vysílají do regionu Blízkého východu druhou letadlovou loď, USS Gerald Ford, která se připojí k již přítomné lodi USS Abraham Lincoln. Tento krok, potvrzený vysokým představitelem administrativy a dalšími zdroji, výrazně zvyšuje vojenský tlak na Írán, píše CNN.

včera

Friedrich Merz

Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz

Německý kancléř Friedrich Merz v úvodním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyslal jasný signál kandidátským zemím usilujícím o vstup do Evropské unie. „Nechci o vás přijít,“ prohlásil směrem k zástupcům balkánských států, zejména k Černé Hoře. Merz otevřeně přiznal, že pociťuje narůstající neklid kvůli neschopnosti Unie dosáhnout v procesu rozšiřování hmatatelného pokroku, a vyzval k vytvoření nové strategie, která by tyto země k bloku přiblížila rychleji a efektivněji.

včera

včera

Organizace spojených národů

Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko

Organizace spojených národů vydala naléhavou výzvu Rusku, aby okamžitě ukončilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto nálety, které v posledních dnech výrazně zesílily, uvrhly celá města do tmy a mrazu. Situace je o to vážnější, že země právě prochází nejtužší zimou za celou dobu čtyřletého konfliktu, přičemž poslední vlna úderů na elektrárny a teplárny si vyžádala dvě oběti.

včera

Slovensko, ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk

Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.

včera

Mark Rutte

Do Mnichova se sjíždí světoví lídři na konferenci MSC. Rutte se ještě před zahájením vysmál Rusku

Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Mnichově ohlédnutím za bruselským ministerským jednáním. Podle jeho slov byla v sále cítit zásadní změna v přístupu přítomných lídrů. Rutte zdůraznil, že po celá desetiletí musela Evropa čelit stížnostem ze strany Spojených států kvůli nedostatečným výdajům na obranu, což se však po summitu v Haagu začalo rapidně měnit.

včera

Poslanci schválili odklad superdávky. Řeší změnu jednacího řádu Sněmovny

Výplata nové státní sociální podpory, takzvané superdávky, se pravděpodobně dočká čtvrtletního odkladu. Poslanecká sněmovna dnes ve zrychleném režimu schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), podle kterého by příjemci měli tyto peníze dostávat až od srpna namísto původně plánovaného května. Pro posun termínu hlasovali jednotně poslanci koalice i opozice, přičemž hlavním důvodem je nečekaná administrativní náročnost celého procesu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy