G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod, USA omezí dovoz z Ruska

Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za "agresora", který musí za své činy "zaplatit". Uvedl rovněž, že USA rozšíří seznam sankcionovaných ruských oligarchů a zakážou vývoz luxusního zboží do Ruska. "Jsou to nejnovější kroky, které podnikáme, ale nikoli kroky poslední," prohlásil.

Odebrání doložky nejvyšších výhod otevírá Spojeným státům a jejich spojencům cestu k uvalení cel na širokou škálu ruského zboží, upozornila agentura Reuters.

Podle společného prohlášení každá z členských zemí G7, tedy Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA plus Evropská unie, přislíbila, že podnikne nezávislé kroky ke zrušení doložky nejvyšších výhod, která Rusku zajišťuje nejlepší možné obchodní podmínky, jako jsou nízká cla a málo obchodních překážek. "(Ukončení těchto výhod) ve shodě s ostatními zeměmi, které tvoří polovinu globální ekonomiky, bude další zdrcující ranou pro ruskou ekonomiku," řekl Biden.

Členové G7 také uvedli, že společně usilují o to, aby Rusko nemohlo získat finanční prostředky od předních mnohostranných finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Jsou také připraveni uvalit další omezení na ruský vývoz a dovoz důležitého zboží a technologií. Budou se rovněž snažit zachovat stabilitu energetických trhů a zajistit potravinou bezpečnost na celém světě.

V USA se doložka nejvyšších výhod označuje jako status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR). Odebrání tohoto statusu Rusku ještě bude muset schválit americký Kongres, zákonodárci v obou komorách i na obou stranách politického spektra již ale signalizovali, že opatření podpoří.

Rusko je 23. největším obchodním partnerem USA. Vzájemná obchodní výměna loni činila 36,1 miliardy dolarů (829 miliard Kč), z čehož 29,7 miliardy dolarů (682 miliard Kč) tvořil dovoz z Ruska. Zhruba tři pětiny připadly na ropu, uhlí a plyn.

Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení, uvedla Harrisová

Ruský prezident Vladimir Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Podle agentury AP to při dnešní návštěvě Rumunska uvedla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Členskou zemi NATO zároveň ubezpečila o platnosti závazku kolektivní obrany aliance.

"Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie," řekla Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem.

Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. "Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích," řekla Harrisová s tím, že to někdy nebývá snadné.

Americká viceprezidentka ujistila Iohannise o "neochvějné" podpoře Spojených států vůči členům východního křídla NATO a ocenila, že Rumunsko přijalo tisíce lidí prchajících před boji na sousední Ukrajině.

Iohannis zdůraznil potřebu co nejrychlejšího zprovoznění bojové skupiny NATO v Rumunsku a oznámil, že země zvýší výdaje na obranu ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval také k tomu, aby aliance "od základu přehodnotila" svůj přístup ke svému východnímu křídlu.

Bukurešť byla Harrisové druhou zastávkou při třídenní cestě po východní Evropě. Ve čtvrtek se ve Varšavě setkala s polskými představiteli a ukrajinskými uprchlíky a nabídla zde americkou podporu pro výzvy k mezinárodnímu vyšetřování údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině.