NÁZOR - Obraz Číny v Rusku se dramaticky změnil oproti době před sedmdesáti lety, kdy byla Čínská lidová republika založena, upozorňuje historik Alexander Gubajev v komentáři pro server Moscow Times. Expert na asijský region působící v think tanku Carnegie Moscow Center v něm rozebral proces, v jehož rámci se Peking postupně stal nejdůležitějším partnerem Moskvy.
Spojenec, nepřítel, partner
Pro Rusko, respektive Sovětský svaz byla Čína po dlouhou dobu v uplynulých sedmdesáti letech jen jednou z mnoha cizích zemí, poukazuje odborník. Vysvětluje, že v padesátých letech minulého století byla Čína "mladším bratrem" a smluvním spojencem Moskvy, následně od roku 1960 až do osmdesátých let naopak představovala strategického nepřítele.
V devadesátých letech vnímalo Rusko Čínu jako vzdáleného a nepříliš důvěryhodného souseda, uvádí historik. Dodává, že to se změnilo s nástupem 21. století, kdy se z Pekingu stal klíčový strategický partner Moskvy na globální scéně, přičemž tento vztah je stále více asymetrický.
Sovětský svaz představoval důležitou vnější sílu, která přispěla ke vzniku Čínské lidové republiky, upozorňuje Gubajev. Podotýká, že tehdejší pomoc, kterou Kreml poskytoval čínskému komunistickému vůdci Mao Ce-tungovi nebyla rozhodně motivována idealismem.
Podle experta šlo naopak o dobře promyšlený krok v existující studenoválečné realitě. Spolu s tím, jak se Čína zotavovala z následků velmi ničivé občanské války, Sovětský svaz na ní pohlížel jako na slabšího partnera, který spadá do světové rodiny komunistických režimů, vysvětluje historik. Doplňuje, že Moskva v ní měla hrát vedoucí úlohu.
Sovětský svaz tak poskytl ohromnou pomoc Číně při rozvoji jejího průmyslu, konstatuje odborník. Dodává, že Moskva také školila novou čínskou elitu.
"Obě země uzavřely formální spojenectví," píše Gubajev. Připomíná, že Sovětský svaz a Čína společně bojovaly proti Spojeným státům v korejské válce na počátku padesátých let.
Po smrti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina se ale vztahy mezi Moskvou a Pekingem výrazně zhoršovaly, nastiňuje historik. Uvádí, že následná sovětsko-čínská roztržka vedla k desetiletím vzájemné konfrontace.
Nepřátelství mezi Sovětským svazem a Čínou kulminovalo v roce 1969, kdy došlo k vojenským střetům na hranici obou zemí, poukazuje expert. Dodává, že v několika následujících desetiletích se Čína změnila v největší bezpečnostní hrozbu na východním křídle Sovětského svazu.
Chudý příbuzný
S blížícím se koncem osmdesátých let si tehdejší vládci Sovětského svazu a Číny, Michail Gorbačov a Teng Siao-pching, uvědomili, že nic nepřinášející konfrontace jejich zemí stojí obě strany pouze cenné zdroje, vysvětluje Gubajev. Konstatuje, že tím začala normalizace vztahů mezi Moskvou a Pekingem.
"Tento proces kulminoval na přelomu 21. století," pokračuje odborník. Připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin tehdy podepsal s Čínou smlouvu o přátelství a obě země se zavázaly vyřešit své územní spory.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Čína se tak stala důležitým spojencem Ruska, ale z pohledu Kremlu stále nešlo o velkého partnera, tvrdí expert. Deklaruje, že další zlom přišel až v roce 2014 po ruské anexi Krymu, na kterou EU a USA reagovaly uvalením sankcí na Rusko.
Díky rozchodu Moskvy se Západem se Peking stal hlavním a jediným významným zahraničním partnerem Ruska ve všech oblastech, od obchodu a investice po bezpečnost, uvádí historik. Doplňuje, že Čína tak dnes tahá za delší konec provazu ve stále více asymetrickém vztahu, kde je Rusko jen "chudým příbuzným".
Související
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
Rusko , Čína , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
včera
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
včera
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
včera
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
včera
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
včera
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa.
Zdroj: Jan Hrabě