Institut: Počet obětí terorismu ve světě popáté v řadě klesl, Česko je ohroženo minimálně

Počet obětí teroristických činů ve světě loni popáté v řadě klesl. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou dnes v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).

Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal index v roce 2014. Tehdy jich bylo 17.958. Nižší bylo toto číslo ve všech pěti následujících letech. Loni podle indexu zahynulo rukou teroristů 13.826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně v roce 2018.

Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co IEP dělá meziroční srovnání. Ve 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Na 63 států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde počet zemřelých rukou teroristů vzrostl o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.

V Evropě, kam index počítá i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo 58. Z nich 40 zemřelo v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.

Česko je ze 163 zemí v žebříčku na 111. místě a podle indexu na něj má mezinárodní terorismus jen "velmi malý" vliv. Umístilo se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I na něj se tak dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.

V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus "velmi vysoký" dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo i po loňsku neměnné. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.

V druhé kategorii dopadu terorismu s označením "vysoký" je například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše - na 29. příčce - umístily Spojené státy, na které má terorismus podle indexu "střední" dopad. Ve stejné kategorii je také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).

Zpráva také upozorňuje, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v těchto třech regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle indexu pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.

Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.

Související

Ilustrační fotografie

Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán

Britská protiteroristická policie vyšetřuje možnou íránskou stopu v případu zmařeného bombového útoku nedaleko letecké základny RAF Fairford v západní Anglii. Ozbrojené složky na místě zadržely pět mužů poté, co ve třech zaparkovaných dodávkách objevily výbušniny. Nalezený materiál podle prvotních zjištění vyšetřovatelů odpovídá podomácku vyrobeným výbušným zařízením. Policie v celé oblasti vyhlásila stav závažného incidentu a kolem podezřelých vozidel stanovila bezpečnostní kordon o poloměru čtyř set metrů.

Více souvisejících

Terorismus ,  Institut pro hospodářství a mír (IEP) ,  afrika ,  Česká republika ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

včera

Emmanuel Macron

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění

Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.

včera

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.

včera

Kim Čong-un

Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una

Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.

včera

Giorgia Meloniová

Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků

Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.

včera

Nepokoje ve Francii

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.

včera

Eurofighter Typhoon, ilustrační fotografie

Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů

Spojené království vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před stupňujícími se útoky jemenské povstalecké skupiny Hútíů podporované Íránem. Britské ministerstvo obrany v úterním oficiálním prohlášení potvrdilo, že do regionu nasadí stíhačky Typhoon královského letectva. Letouny budou provádět defenzivní mise s cílem chránit saúdskoarabská města a klíčovou infrastrukturu před ostřelováním balistickými raketami a bezpilotními prostředky.

včera

WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk

Americký podnikatel Elon Musk nařídil omezení vojenské služby Starlink, kterou Ukrajina využívá na bojišti. Tento krok podle deníku Wall Street Journal vedl k narušení ukrajinských dronových útoků a operací protivzdušné obrany. Omezení vstoupila v platnost 14. října a zaskočila jak Kyjev, tak představitele americké administrativy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy