Počet obětí teroristických činů ve světě loni popáté v řadě klesl. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou dnes v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).
Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal index v roce 2014. Tehdy jich bylo 17.958. Nižší bylo toto číslo ve všech pěti následujících letech. Loni podle indexu zahynulo rukou teroristů 13.826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně v roce 2018.
Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co IEP dělá meziroční srovnání. Ve 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Na 63 států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde počet zemřelých rukou teroristů vzrostl o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.
V Evropě, kam index počítá i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo 58. Z nich 40 zemřelo v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.
Česko je ze 163 zemí v žebříčku na 111. místě a podle indexu na něj má mezinárodní terorismus jen "velmi malý" vliv. Umístilo se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I na něj se tak dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.
V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus "velmi vysoký" dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo i po loňsku neměnné. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.
V druhé kategorii dopadu terorismu s označením "vysoký" je například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše - na 29. příčce - umístily Spojené státy, na které má terorismus podle indexu "střední" dopad. Ve stejné kategorii je také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).
Zpráva také upozorňuje, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v těchto třech regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle indexu pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.
Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.
Související
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Terorismus , Institut pro hospodářství a mír (IEP) , afrika , Česká republika , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 1 hodinou
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 2 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 3 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 3 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 4 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 5 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 6 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 6 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 8 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.
Zdroj: Libor Novák