Počet obětí teroristických činů ve světě loni popáté v řadě klesl. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou dnes v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).
Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal index v roce 2014. Tehdy jich bylo 17.958. Nižší bylo toto číslo ve všech pěti následujících letech. Loni podle indexu zahynulo rukou teroristů 13.826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně v roce 2018.
Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co IEP dělá meziroční srovnání. Ve 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Na 63 států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde počet zemřelých rukou teroristů vzrostl o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.
V Evropě, kam index počítá i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo 58. Z nich 40 zemřelo v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.
Česko je ze 163 zemí v žebříčku na 111. místě a podle indexu na něj má mezinárodní terorismus jen "velmi malý" vliv. Umístilo se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I na něj se tak dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.
V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus "velmi vysoký" dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo i po loňsku neměnné. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.
V druhé kategorii dopadu terorismu s označením "vysoký" je například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše - na 29. příčce - umístily Spojené státy, na které má terorismus podle indexu "střední" dopad. Ve stejné kategorii je také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).
Zpráva také upozorňuje, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v těchto třech regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle indexu pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.
Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.
Související
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Rakušané potrestali mladíka, který chtěl útočit na koncertech Taylor Swift
Terorismus , Institut pro hospodářství a mír (IEP) , afrika , Česká republika , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková