Počet obětí teroristických činů ve světě loni popáté v řadě klesl. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou dnes v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).
Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal index v roce 2014. Tehdy jich bylo 17.958. Nižší bylo toto číslo ve všech pěti následujících letech. Loni podle indexu zahynulo rukou teroristů 13.826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně v roce 2018.
Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co IEP dělá meziroční srovnání. Ve 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Na 63 států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde počet zemřelých rukou teroristů vzrostl o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.
V Evropě, kam index počítá i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo 58. Z nich 40 zemřelo v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.
Česko je ze 163 zemí v žebříčku na 111. místě a podle indexu na něj má mezinárodní terorismus jen "velmi malý" vliv. Umístilo se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I na něj se tak dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.
V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus "velmi vysoký" dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo i po loňsku neměnné. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.
V druhé kategorii dopadu terorismu s označením "vysoký" je například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše - na 29. příčce - umístily Spojené státy, na které má terorismus podle indexu "střední" dopad. Ve stejné kategorii je také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).
Zpráva také upozorňuje, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v těchto třech regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle indexu pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.
Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.
Související
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
Terorismus , Institut pro hospodářství a mír (IEP) , afrika , Česká republika , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 27 minutami
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
před 1 hodinou
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 2 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 2 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 3 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 4 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
včera
Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů
včera
WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk
Americký podnikatel Elon Musk nařídil omezení vojenské služby Starlink, kterou Ukrajina využívá na bojišti. Tento krok podle deníku Wall Street Journal vedl k narušení ukrajinských dronových útoků a operací protivzdušné obrany. Omezení vstoupila v platnost 14. října a zaskočila jak Kyjev, tak představitele americké administrativy.
Zdroj: Libor Novák