Počet obětí teroristických činů ve světě loni popáté v řadě klesl. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou dnes v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).
Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal index v roce 2014. Tehdy jich bylo 17.958. Nižší bylo toto číslo ve všech pěti následujících letech. Loni podle indexu zahynulo rukou teroristů 13.826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně v roce 2018.
Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co IEP dělá meziroční srovnání. Ve 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Na 63 států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde počet zemřelých rukou teroristů vzrostl o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.
V Evropě, kam index počítá i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo 58. Z nich 40 zemřelo v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.
Česko je ze 163 zemí v žebříčku na 111. místě a podle indexu na něj má mezinárodní terorismus jen "velmi malý" vliv. Umístilo se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I na něj se tak dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.
V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus "velmi vysoký" dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo i po loňsku neměnné. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.
V druhé kategorii dopadu terorismu s označením "vysoký" je například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše - na 29. příčce - umístily Spojené státy, na které má terorismus podle indexu "střední" dopad. Ve stejné kategorii je také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).
Zpráva také upozorňuje, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v těchto třech regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle indexu pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.
Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.
Související
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
Terorismus , Institut pro hospodářství a mír (IEP) , afrika , Česká republika , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
před 1 hodinou
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
před 2 hodinami
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
před 3 hodinami
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
před 3 hodinami
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
před 4 hodinami
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
před 5 hodinami
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
před 6 hodinami
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
před 6 hodinami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 6 hodinami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 7 hodinami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 8 hodinami
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 8 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 9 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 10 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 10 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 11 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 12 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 13 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 13 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák