Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko vyhostí desítky ruských diplomatů

Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí.

Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.

Rozhodnutí o nuceném odchodu ruských diplomatů padlo v evropských metropolích jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska přes 200 pracovníků ruských ambasád v jedenácti zemích.

"Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území... a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná," řekl dnes šéf dánské diplomacie Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů.

Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si dnes předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila 30 osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. "Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině," uvedl Di Maio.

"Ministerstvo zahraničních věcí dnes rozhodlo, že deportuje tři ruské diplomaty, jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou," řekla novinářům švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Na tiskové konferenci upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.

"Rozhodli jsme se vyhostit ze Španělska ruské diplomaty a zaměstnance ambasády Ruské federace ve Španělsku, kteří představují ohrožení bezpečnostních zájmů země, a to po strašlivých činech spáchaných na Ukrajině, zejména v Buči. Hovoříme asi o 25 lidech, jejich seznam dokončujeme," řekl španělský ministr zahraničí Albares. Podle něj mezi vyhoštěnými není ruský velvyslanec.

Slovinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž "co nejostřejší protest" v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči. Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 diplomatických i nediplomatických pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na "přiměřené množství", a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.

Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. "Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buči a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko," uvedla rumunská diplomacie. Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.

Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. "Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska," uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.

Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je "krátkozraké" zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.

V pondělí oznámila Francie, že vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy. Dnes si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Německo v pondělí rozhodlo o tom, že ze země vypoví 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby. V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

Více souvisejících

Rusko diplomacie Itálie Luigi di Maio (Hnutí pěti hvězd) dánsko Švédsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

včera

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

včera

včera

včera

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

včera

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

včera

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

včera

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy