Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko vyhostí desítky ruských diplomatů

Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí.

Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.

Rozhodnutí o nuceném odchodu ruských diplomatů padlo v evropských metropolích jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska přes 200 pracovníků ruských ambasád v jedenácti zemích.

"Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území... a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná," řekl dnes šéf dánské diplomacie Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů.

Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si dnes předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila 30 osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. "Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině," uvedl Di Maio.

"Ministerstvo zahraničních věcí dnes rozhodlo, že deportuje tři ruské diplomaty, jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou," řekla novinářům švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Na tiskové konferenci upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.

"Rozhodli jsme se vyhostit ze Španělska ruské diplomaty a zaměstnance ambasády Ruské federace ve Španělsku, kteří představují ohrožení bezpečnostních zájmů země, a to po strašlivých činech spáchaných na Ukrajině, zejména v Buči. Hovoříme asi o 25 lidech, jejich seznam dokončujeme," řekl španělský ministr zahraničí Albares. Podle něj mezi vyhoštěnými není ruský velvyslanec.

Slovinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž "co nejostřejší protest" v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči. Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 diplomatických i nediplomatických pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na "přiměřené množství", a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.

Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. "Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buči a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko," uvedla rumunská diplomacie. Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.

Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. "Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska," uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.

Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je "krátkozraké" zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.

V pondělí oznámila Francie, že vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy. Dnes si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Německo v pondělí rozhodlo o tom, že ze země vypoví 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby. V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko diplomacie Itálie Luigi di Maio (Hnutí pěti hvězd) dánsko Švédsko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ

Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry. 

včera

včera

včera

včera

27. června 2026 21:58

Operní pěvkyně Pecková přijala výzvu. Chce být senátorkou

Operní pěvkyně Dagmar Pecková dnes v zahradní restauraci Park Podviňák v Praze 9 slavnostně zahájila svou kampaň do Senátu Parlamentu České republiky. O senátorský mandát se bude ucházet ve volebním obvodu Praha 9 jako nestranická kandidátka s podporou SPOLU pro Prahu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy