Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko vyhostí desítky ruských diplomatů

Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí.

Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.

Rozhodnutí o nuceném odchodu ruských diplomatů padlo v evropských metropolích jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska přes 200 pracovníků ruských ambasád v jedenácti zemích.

"Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území... a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná," řekl dnes šéf dánské diplomacie Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů.

Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si dnes předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila 30 osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. "Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině," uvedl Di Maio.

"Ministerstvo zahraničních věcí dnes rozhodlo, že deportuje tři ruské diplomaty, jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou," řekla novinářům švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Na tiskové konferenci upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.

"Rozhodli jsme se vyhostit ze Španělska ruské diplomaty a zaměstnance ambasády Ruské federace ve Španělsku, kteří představují ohrožení bezpečnostních zájmů země, a to po strašlivých činech spáchaných na Ukrajině, zejména v Buči. Hovoříme asi o 25 lidech, jejich seznam dokončujeme," řekl španělský ministr zahraničí Albares. Podle něj mezi vyhoštěnými není ruský velvyslanec.

Slovinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž "co nejostřejší protest" v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči. Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 diplomatických i nediplomatických pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na "přiměřené množství", a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.

Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. "Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buči a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko," uvedla rumunská diplomacie. Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.

Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. "Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska," uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.

Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je "krátkozraké" zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.

V pondělí oznámila Francie, že vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy. Dnes si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Německo v pondělí rozhodlo o tom, že ze země vypoví 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby. V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Více souvisejících

Rusko diplomacie Itálie Luigi di Maio (Hnutí pěti hvězd) dánsko Švédsko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

před 39 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie od loňska na hranicích zadržela 9660 lidí

Při stálých kontrolách, které na česko-slovenských hranicích skončily v noci na dnešek, policie od jejich zavedení loni v září zajistila 9660 nelegálních migrantů, vstup do země neumožnila 2636 migrantům. Zadržela 142 lidí podezřelých z převaděčství. Vyplývá to z upřesněných údajů, které dnes policie zveřejnila na twitteru. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Charkov po raketovém ostřelování, ilustrační fotografie.

Charkov pod palbou. Ruská raketa podle starosty zasáhla dům v centru města

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a 11 dalších utrpělo zranění.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody 2023: Valorizace se mají změnit. Jurečka naznačil jak

Způsob zvyšování důchodů by se mohl od příštího roku změnit. Upravit by se měla pravidla pro běžnou i mimořádnou valorizaci. ČTK a České televizi to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování. Změny by měly předcházet důchodovou reformu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

V rámci Pavlovy inaugurace se nepočítá s armádní přehlídkou

Vojenská přehlídka podle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude součástí inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla, který byl představitelem české armády a NATO. Pozváni na inauguraci budou oba Pavlovi předchůdci, tedy Miloš Zeman a Václav Klaus i s manželkami, stejně jako vdova po prvním českém prezidentovi Dagmar Havlová. Vohralíková to uvedla na dotazy ČTK.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Inflace zřejmě v lednu zrychlila, možná až na 19 procent

Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Předpověď počasí na příští víkend: Při sněhové nadílce bude až -10 stupňů

Z prvního únorového víkendu zbývá ještě neděle, přičemž v noci na dnešek měly teploty při sněhové pokrývce klesat až k -10 °C. V podstatě to samé slibuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) také na příští víkend. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy