Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí.
Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.
Rozhodnutí o nuceném odchodu ruských diplomatů padlo v evropských metropolích jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska přes 200 pracovníků ruských ambasád v jedenácti zemích.
"Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území... a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná," řekl dnes šéf dánské diplomacie Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů.
Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si dnes předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila 30 osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. "Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině," uvedl Di Maio.
"Ministerstvo zahraničních věcí dnes rozhodlo, že deportuje tři ruské diplomaty, jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou," řekla novinářům švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Na tiskové konferenci upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.
"Rozhodli jsme se vyhostit ze Španělska ruské diplomaty a zaměstnance ambasády Ruské federace ve Španělsku, kteří představují ohrožení bezpečnostních zájmů země, a to po strašlivých činech spáchaných na Ukrajině, zejména v Buči. Hovoříme asi o 25 lidech, jejich seznam dokončujeme," řekl španělský ministr zahraničí Albares. Podle něj mezi vyhoštěnými není ruský velvyslanec.
Slovinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž "co nejostřejší protest" v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči. Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 diplomatických i nediplomatických pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na "přiměřené množství", a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. "Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buči a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko," uvedla rumunská diplomacie. Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.
Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. "Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska," uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.
Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je "krátkozraké" zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.
V pondělí oznámila Francie, že vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy. Dnes si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Německo v pondělí rozhodlo o tom, že ze země vypoví 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby. V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Související
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
Rusko , diplomacie , Itálie , Luigi di Maio (Hnutí pěti hvězd) , dánsko , Švédsko
Aktuálně se děje
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
včera
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno 18. května 2026 23:02
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub