Jak se pilo v karanténě? Výzkum dospěl k zajímavým zjištěním

NÁZOR - Pozornost vědců, kteří zkoumají pijácké zvyky populace, se v poslední době zaměřila na to, jak karanténa ovlivňuje míru konzumace alkoholu, konstatují socioložka Emily Nichollsová a psycholog Dominic Conroy v komentáři pro server The Conversation. Odborníci z University od Portsmouth a University of East London rozebrali dopady březnového uzavření britských hospod - nedílné součásti života Britů - v rámci koronavirové karantény.

Rozmach britských hospod z 90. let je sice dávno pryč, ale i tak zůstávají místem, kde se lidé setkávají ve známém prostředí a cítí vazbu na komunitu, nastiňují akademici. Dodávají, že hospoda také poskytuje kulturně přijatelný prostor pro konzumaci velkého množství alkoholu.

V Británii nyní sílí obavy z nebezpečného pití v důsledku karantény, upozorňují autoři komentáře. Poukazují, že se diskutuje jak problém řešit při rozvolňování karantény, protože poslední průzkumy ukazují, že během ní zvýšila konzumaci alkoholu více než čtvrtina lidí.  

"Naše rozhovory s lidmi během karantény ale nabízejí smíšenější obraz," pokračují Nichollsová a Conroy. Jejich zatím nedokončený výzkum naznačuje, že mnoho Britů sice hospody postrádá, ale po jejich znovuotevření se do nich nehrnou.

Pití doma vs. suchá karanténa

Rozhovory ohledně pijáckých návyků Britů, kteří dle svých slov "pijí společensky ", ukázaly rozdíly nejen v jejich dosavadním chování, ale také chování během karantény, uvádějí socioložka a psycholog. Přiznávají, že některé vedla nepříjemná zkušenost s absencí každodenní rutiny a stres z karantény k větší a častější konzumaci.

Jedním z důsledků uzavření hospod tak může být postupné přivyknutí na pití doma, upozorňují odborníci. Připomínají, že v Británii vzrostl prodej alkoholu v obchodech, což vyvolalo obavy z osamělého pití v karanténě z důvodu nudy či uvolnění stresu.

"Naše data v zásadě zrcadlí tyto obavy," píšou autoři komentáře. Zmiňují rozhovor se sedmatřicetiletou projektovou manažerkou, matkou malé dcery, která ke svému překvapení zjistila, že pije pětkrát až šestkrát týdně, ačkoliv před karanténou pila třikrát až čtyřikrát týdně - alkohol ji totiž pomáhal uvolnit se a přečkat den během pandemie.   

Naopak, jiní respondenti využili karanténu jako příležitost k abstinenci, vyzdvihují Nichollsová a Conroy. Dodávají, že mnozí lidé také během karantény preferovali umírněnější pití právě kvůli uzavření hospod a nedostatečné socializaci, protože dle svých slov pijí pouze "společensky", a tak mohli omezit či vysadit alkohol bez obav ze sociálních dopadů, které by takový krok měl před karanténou.

Jako příklad uvádějí experti jednačtyřicetiletou učitelku, která chodí pravidelně do hospody, ale karanténu využila ke "zdravotní očistě", přestala téměř pít a naopak se zaměřila na stravu a cvičení. Je jinou otázkou, zda po karanténě obnoví své dřívější zvyky, ale výzkum naznačuje, že udržet si zdravější životní styl - omezit alkohol, přestat kouřit a začít cvičit - bude lehčí pro lidi ve vyšším postavení a stabilnější finanční situaci, dodávají akademici.

Virtuální hospoda

Respondenti, kteří vyjadřovali odpor k osamocenému pití a postrádali společenský rozměr návštěvy hospod, oceňovali virtuální socializaci a přiznávali, že během karantény pijí během videohovorů s rodinou či kamarády, uvádějí Nichollsová a Conroy. Jejich předchozí výzkum ukázal velkou vazbu mezi pitím alkoholu a přátelstvím, přičemž mnoho jejich respondentů přiznalo, že alkohol má u nich pozitivní roli při ulehčování intimity a sounáležitosti při online setkáních i v karanténě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Někteří mluvili o pokusech vytvořit si doma prostředí hospody, dokonce nazývali své online setkání virtuální hospodou," píšou autoři komentáře. Dodávají, že někteří hráli online i hospodské hry a dva kreativní respondenti si dokonce vytvořili na zahradě noční bar s tradičním osvětlením a hlasitou hudbou.

Výzkum potvrzuje, že abstinence ve chvílích, kdy ostatní pijí, může mít negativní důsledky, například odsudky, pocit vykořenění a sociálního vyloučení, vyzdvihují psycholog a socioložka. Domnívají se, že virtuální hospoda tak může pomoci lidem uvolnit se, zároveň ale s sebou nese tlak na konzumaci alkoholu.

Poslední objednávka?

Uživatelé virtuálních hospod zpravidla tvrdili, že skutečnou hospodu nemůže ta virtuální nahradit, poukazují odborníci. Zmiňují, že respondenti nejčastěji kritizovali absenci osobního kontaktu nebo příležitosti ochutnávat pivo společníka, a tak znovuotevření hospod uvítali s nadšením.

Jiní si ale uvědomovali, že znovuotevření hospod neznamená návrat k normálu, protože v britských hospodách nadále platí opatření k omezení mezilidského kontaktu, nastiňují Conroy a Nichollsová. Zmiňují aplikace k rezervaci míst a objednávání nápojů, striktní pravidla rozestupů a zákaz srocování se u baru, které hospody obírají o jejich spontánnost, intimitu a mezilidskou interakci.

Někteří respondenti navíc vyjadřovali nechuť a obavy ohledně návratu do své hospody, konstatují výzkumníci. Odkazují na osmapadesátiletou ženu, která pochybuje, že hospody se aktuálními pravidly jsou skutečné hospody, a navíc se obává o svou bezpečnost v uzavřených prostorách. "Jde o důležité úvahy a teprve se ukáže, kdy - zdali vůbec někdy - budou hospody těmi hospodami, které jsme znali dříve, jak vplouváme do pokaranténního světa," uzavírají autoři komentáře.

Související

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

Více souvisejících

Velká Británie Restaurace Alkohol Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 1 hodinou

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 5 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy