Jak zachytit nakažené koronavirem včas? Expert naznačil možnost, která má háček

Bezdotykové teploměry měří pouze teplotu kůže, která se může lišit na různých místech těla, navíc nejsou vždy spolehlivé, varuje odborník. Odkazuje také na zjištění, že 57 % lidí, kteří byli na koronavirus pozitivně testováni, nikdy teplotu nemělo a u těch, u nichž se projevila, trvala průměrně jen 2 dny.

"Je nepřekvapivé, že snímání teploty na letištích nedokáže odhalit většinu nakažených lidí," pokračuje epidemiolog. Pokládá otázku, co lze dělat jiného, když nám měření teploty poskytuje pouze falešnou bezpečnost.

Testy čichu

Data 4 milionů uživatelů aplikace ZOE COVID, na jejímž vývoji se autor komentáře podílel, potvrzují, že v dubnu byla klíčovým projevem nemoci covid-19 ztráta čichu, na základě čehož ji mnoho zemí zařadilo mezi oficiální symptomy. V článku publikovaném v odborném časopise Lancet pak Spector se svými kolegy uvedl, že ztrátu čichu hlásí 65 % dospělých, u nichž byl covid-19 potvrzen, ale velká část z nich nikdy neměla teplotu - ta trápí pouze 40 % nakažených.

U 16 % pozitivně testovaných byla ztráta čichu dokonce jediným příznakem, vyzdvihuje profesor. Podotýká, že během nemoci covid-19 trvá ztráta čichu typicky 7 dní i déle, zatímco teplota nesužuje lidi většinou déle než 3 dny.

Také studie vědců z University College London ukázala, že 75 % lidí testovaných v Británii pozitivně na protilátky během první vlny pandemie ztratilo čich, pouze 25 % nemělo žádné typické příznaky, uvádí expert. Z celkových dat tedy vyvozuje, že náhlá ztráta čichu je častějším prvotním symptomem covidu-19 ve všech věkových skupinách než teplota, přičemž je až dvacetkrát lepší předzvěstí pozitivního testu u mladých a třináctkrát u starých.  

"Na základě těchto zjištění by mohlo být využití 'čichových testů' namísto měření teploty lepším způsobem širokého testování na místech jako letiště a nemocniční haly," píše profesor. Dodává, že myšlenka je sice dobrá v teorii, v praxi má ale naneštěstí háček.  

Špatný nápad

Zaprvé, ztráta čichu je poměrně běžná a téměř pětina dospělých jí do jisté míry trpí, upozorňuje Spector. Podotýká, že u lidí nad 75 let je to již 80 %, tudíž je nepravděpodobné, že by tito jedinci měli jakýkoliv důkaz o již existující ztrátě čichu, který by je vyvázal z restrikcí vyplývajících z čichových testů.

Zadruhé, podíváme-li se na data ze zmíněné aplikace, zjistíme, že většině lidí se sice čich vrací zhruba po týdnu, ale desetina z nich ztrácí tento smysl na tři a více týdnů, konstatuje epidemiolog. Doplňuje, že v té době již nejsou s velkou pravděpodobností infekční.

Nakonec, mnoho lidí ztrácí čich i při ucpaném nosu během běžného nachlazení, zánětu nosních dutin či senné rýmě, poukazuje Spector. Dodává, že ucpaný nos není považován za projev covidu-19, jednoduchý čichový test mezi tím ale nedokáže rozlišit.   

"To znamená, že ačkoliv čichové testy mohou identifikovat lidi s covidem-19 v době nakažení, bylo by zde také podstatné množství nenakažených lidí, kteří by testem rovněž neprošli a čelili zbytečným omezením," pokračuje odborník. Upozorňuje, že čichové testy tedy nejsou řešením, nicméně náhlá změna čichových schopností je zřejmě nejlepším indikátorem počáteční nákazy koronavirem.

Aplikace ZOE COVID ukázala, že tento projev je méně častý u dětí, to ale může být tím, že u této skupiny nákazu zpravidla odhalí až test, tvrdí profesor. Zdůrazňuje, že sledování změn čichu je snadné a lze jej každodenně praktikovat doma s pomocí kávy, citronu, bylinek či aromatického sýru.

Pokud na sobě či svých dětech člověk pozoruje změny čichu, měl by se izolovat a co nejrychleji otestovat na covid-19, apeluje závěrem expert.