Jak zarazit plavby uprchlíků přes Středozemní moře? Norsko oznámilo nový plán

Rwanda podepsala v září loňského roku dohodu s OSN, podle níž by se do země měly dočasně přesunout tisíce lidí ze zadržovacích středisek pro migranty v Libyi. V těchto zařízeních totiž panují podle mezinárodních i nevládních organizací otřesné životní podmínky, jež v některých případech hraničí s mučením.

Utečenci ve Rwandě získali status azylantů a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nyní rozhoduje, kteří z nich mají nárok na postavení uprchlíka.

Norská vládní koalice složená ze čtyř stran včetně protiimigrační a populistické Pokrokové strany se dohodla na tom, že letos přijme celkem 3000 uprchlíků z táborů OSN. Norsko oznámilo, že 500 z nich bude právě z Rwandy.

Norský ministr spravedlnosti Jöran Kallmyr však Reuters sdělil, že konečný počet uprchlíků z Rwandy bude ještě o stovku vyšší, aniž by to znamenalo nárůst celkového počtu utečenců, které letos severská země přijme. Podle serveru BBC pochází většina migrantů určených pro přesídlení ze Somálska a Eritreje.

"Je pro mě důležité ukázat, že nepodporujeme cynické pašeráky lidí a namísto toho přijmeme spořádaným způsobem lidi, kteří potřebují ochranu. Tranzitní tábor, jako ten ve Rwandě, tomuto úsilí přispěje," prohlásil Kallmyr.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o uzavření migračních cest přes Středozemní moře, v němž se v posledních letech při pokusech o dosažení evropských břehů utopily tisíce lidí.

Před podpisem dohody s Rwandou OSN odhadovala, že v zadržovacích střediscích v Libyi je asi 4700 utečenců. Některá z těchto zařízení se přitom nachází na bojové linii mezi znepřátelenými stranami libyjského konfliktu, nebo je provozují místní milice, jejichž příslušníci utečence bijí, sexuálně zneužívají či je nechávají hladovět.

Chaosu, který v Libyi panuje od roku 2011 a kvůli němuž se země stala vyhledávanou výchozí destinací pro plavbu do Evropy, využili pašeráci lidí. Ti za vysoké poplatky vyslali v posledních letech na cestu do Evropy v přeplněných lodích statisíce osob. Počet plavidel se však prudce snížil od roku 2017, kdy začala EU podporovat libyjskou pobřežní stráž, která brání člunům ve vyplutí.

Dohoda EU s Libyí však čelí kritice řady nevládních organizací, jelikož pohraničníci migranty zachycené na moři vrací zpět do nevyhovujících zadržovacích středisek. V zemi navíc mezinárodně uznaná vláda čelí tlaku jednotek samozvaného polního maršála Chalífy Haftara.