Konflikt v Karabachu má už 542 obětí, Arménie a Ázerbájdžán se navzájem viní z útoků

Arménští separatisté, ovládající enklávu Náhorní Karabach, ohlásili, že ztratili dalších 17 vojáků, zabitých v bojích s ázerbájdžánskými silami. Počet zabitých arménských vojáků tak od propuknutí bojů na konci září stoupl na 542, uvedla agentura Reuters.

Počet civilních obětí v Náhorním Karabachu dosáhl 31, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana. Podle něj další tři lidé podlehli zraněním utrpěným při ázerbájdžánském ostřelování. Jeho terčem se podle Beglarjana od začátku konfliktu stala více než stovka obcí a osad v horské enklávě.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes naopak obvinilo arménské síly, že se v noci na dnešek pokusily napadnout ázerbájdžánské pozice na některých úsecích fronty a také ostřelovaly pohraniční okresy. Mluvčí arménského ministerstva obrany to popřela, tvrzení mají podle ní jen zamaskovat nové ázerbájdžánské útoky. Ázerbájdžán nezveřejňuje počty padlých vojáků, úřady však uvádějí 42 mrtvých civilistů.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.

V sobotu mělo vstoupit v platnost příměří, dohodnuté ministry zahraničí Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v Moskvě. Fakticky ale zbraně neumlkly a znepřátelené strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za nynější situaci.

Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes strany konfliktu vyzval, aby přistoupily k finální dohodě o výměně zajatců a těl obětí. Nedodržované příměří mělo sloužit právě k této výměně. "Pokračujeme v intenzivním jednání o tomto tématu s oběma stranami. Zatím ale nebylo dosaženo žádného významného ujednání, které by nám umožnilo výměnu uskutečnit," uvedl Martin Schüepp, ředitel výboru pro region Evropy a střední Asie na tiskové konferenci v Ženevě.

K mezinárodním výzvám k přerušení bojů se dnes přidal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo. "Spojené státy apelují na Arménii a Ázerbájdžán, aby respektovaly svůj závazek zahájit příměří tak, jak bylo domluveno, a přestaly útočit na oblasti s civilním obyvatelstvem," napsal šéf americké diplomacie na twitteru.

The United States calls on Azerbaijan and Armenia to implement their commitments to a ceasefire as agreed and cease targeting civilian areas, such as Ganja and Stepanakert. We deplore the loss of human life and remain committed to a peaceful settlement.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) October 13, 2020

Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavusoglu dnes sdělil, že mezinárodní výzvy k ukončení bojů mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami jsou rozumné, ale že světové mocnosti by také měly apelovat na Arménii, aby se stáhla z ázerbájdžánského území. Turecký ministr obrany Hulusi Akar v pondělí řekl, že Turecko podporuje Ázerbájdžán v ofenzivě, jejímž cílem je "získat zpět okupovaná území".

Na tiskové konferenci se švédskou ministryní zahraničních věcí Ann Lindeovou v Ankaře Çavusoglu řekl, že by řešení konfliktu pomohlo, kdyby o něm jednalo všech 11 členských zemí Minské skupiny, která která vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Jejich představitelé se minulý týden sešli v Ženevě, aby jednali o současné eskalaci bojů.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán USA (Spojené státy americké) Mike Pompeo Mevlüt Çavuşoglu Turecko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy