Arménští separatisté, ovládající enklávu Náhorní Karabach, ohlásili, že ztratili dalších 17 vojáků, zabitých v bojích s ázerbájdžánskými silami. Počet zabitých arménských vojáků tak od propuknutí bojů na konci září stoupl na 542, uvedla agentura Reuters.
Počet civilních obětí v Náhorním Karabachu dosáhl 31, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana. Podle něj další tři lidé podlehli zraněním utrpěným při ázerbájdžánském ostřelování. Jeho terčem se podle Beglarjana od začátku konfliktu stala více než stovka obcí a osad v horské enklávě.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes naopak obvinilo arménské síly, že se v noci na dnešek pokusily napadnout ázerbájdžánské pozice na některých úsecích fronty a také ostřelovaly pohraniční okresy. Mluvčí arménského ministerstva obrany to popřela, tvrzení mají podle ní jen zamaskovat nové ázerbájdžánské útoky. Ázerbájdžán nezveřejňuje počty padlých vojáků, úřady však uvádějí 42 mrtvých civilistů.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.
V sobotu mělo vstoupit v platnost příměří, dohodnuté ministry zahraničí Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v Moskvě. Fakticky ale zbraně neumlkly a znepřátelené strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za nynější situaci.
Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes strany konfliktu vyzval, aby přistoupily k finální dohodě o výměně zajatců a těl obětí. Nedodržované příměří mělo sloužit právě k této výměně. "Pokračujeme v intenzivním jednání o tomto tématu s oběma stranami. Zatím ale nebylo dosaženo žádného významného ujednání, které by nám umožnilo výměnu uskutečnit," uvedl Martin Schüepp, ředitel výboru pro region Evropy a střední Asie na tiskové konferenci v Ženevě.
K mezinárodním výzvám k přerušení bojů se dnes přidal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo. "Spojené státy apelují na Arménii a Ázerbájdžán, aby respektovaly svůj závazek zahájit příměří tak, jak bylo domluveno, a přestaly útočit na oblasti s civilním obyvatelstvem," napsal šéf americké diplomacie na twitteru.
The United States calls on Azerbaijan and Armenia to implement their commitments to a ceasefire as agreed and cease targeting civilian areas, such as Ganja and Stepanakert. We deplore the loss of human life and remain committed to a peaceful settlement.
— Secretary Pompeo (@SecPompeo) October 13, 2020
Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavusoglu dnes sdělil, že mezinárodní výzvy k ukončení bojů mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami jsou rozumné, ale že světové mocnosti by také měly apelovat na Arménii, aby se stáhla z ázerbájdžánského území. Turecký ministr obrany Hulusi Akar v pondělí řekl, že Turecko podporuje Ázerbájdžán v ofenzivě, jejímž cílem je "získat zpět okupovaná území".
Na tiskové konferenci se švédskou ministryní zahraničních věcí Ann Lindeovou v Ankaře Çavusoglu řekl, že by řešení konfliktu pomohlo, kdyby o něm jednalo všech 11 členských zemí Minské skupiny, která která vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Jejich představitelé se minulý týden sešli v Ženevě, aby jednali o současné eskalaci bojů.
Související
Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu
Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu
Náhorní Karabach , arménie , ázerbájdžán , USA (Spojené státy americké) , Mike Pompeo , Mevlüt Çavuşoglu , Turecko
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák