Konflikt v Karabachu má už 542 obětí, Arménie a Ázerbájdžán se navzájem viní z útoků

Arménští separatisté, ovládající enklávu Náhorní Karabach, ohlásili, že ztratili dalších 17 vojáků, zabitých v bojích s ázerbájdžánskými silami. Počet zabitých arménských vojáků tak od propuknutí bojů na konci září stoupl na 542, uvedla agentura Reuters.

Počet civilních obětí v Náhorním Karabachu dosáhl 31, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana. Podle něj další tři lidé podlehli zraněním utrpěným při ázerbájdžánském ostřelování. Jeho terčem se podle Beglarjana od začátku konfliktu stala více než stovka obcí a osad v horské enklávě.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes naopak obvinilo arménské síly, že se v noci na dnešek pokusily napadnout ázerbájdžánské pozice na některých úsecích fronty a také ostřelovaly pohraniční okresy. Mluvčí arménského ministerstva obrany to popřela, tvrzení mají podle ní jen zamaskovat nové ázerbájdžánské útoky. Ázerbájdžán nezveřejňuje počty padlých vojáků, úřady však uvádějí 42 mrtvých civilistů.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.

V sobotu mělo vstoupit v platnost příměří, dohodnuté ministry zahraničí Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v Moskvě. Fakticky ale zbraně neumlkly a znepřátelené strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za nynější situaci.

Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes strany konfliktu vyzval, aby přistoupily k finální dohodě o výměně zajatců a těl obětí. Nedodržované příměří mělo sloužit právě k této výměně. "Pokračujeme v intenzivním jednání o tomto tématu s oběma stranami. Zatím ale nebylo dosaženo žádného významného ujednání, které by nám umožnilo výměnu uskutečnit," uvedl Martin Schüepp, ředitel výboru pro region Evropy a střední Asie na tiskové konferenci v Ženevě.

K mezinárodním výzvám k přerušení bojů se dnes přidal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo. "Spojené státy apelují na Arménii a Ázerbájdžán, aby respektovaly svůj závazek zahájit příměří tak, jak bylo domluveno, a přestaly útočit na oblasti s civilním obyvatelstvem," napsal šéf americké diplomacie na twitteru.

The United States calls on Azerbaijan and Armenia to implement their commitments to a ceasefire as agreed and cease targeting civilian areas, such as Ganja and Stepanakert. We deplore the loss of human life and remain committed to a peaceful settlement.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) October 13, 2020

Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavusoglu dnes sdělil, že mezinárodní výzvy k ukončení bojů mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami jsou rozumné, ale že světové mocnosti by také měly apelovat na Arménii, aby se stáhla z ázerbájdžánského území. Turecký ministr obrany Hulusi Akar v pondělí řekl, že Turecko podporuje Ázerbájdžán v ofenzivě, jejímž cílem je "získat zpět okupovaná území".

Na tiskové konferenci se švédskou ministryní zahraničních věcí Ann Lindeovou v Ankaře Çavusoglu řekl, že by řešení konfliktu pomohlo, kdyby o něm jednalo všech 11 členských zemí Minské skupiny, která která vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Jejich představitelé se minulý týden sešli v Ženevě, aby jednali o současné eskalaci bojů.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán USA (Spojené státy americké) Mike Pompeo Mevlüt Çavuşoglu Turecko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy