Koronavirus dopadá na ženy a samoživitelky. Prestižní deník vyzývá k akci

NÁZOR - Již několik měsíců veřejnost ví, že existuje propastný rozdíl v míře rizika, které nemoc covid-19 představuje pro různé skupiny s ohledem na jejich věk, pohlaví a zdravotní kondici, uvádí editorial serveru The Guardian. Prestižní deník dodává, že s postupem pandemie je stále jasnější, že největšímu riziku čelí lidé jiné než bílé barvy pleti a nízkopříjmoví.

Nejcitelnější tlak pandemie

Statistika z Velké Británie také ukazuje, že muži umírají na covid-19 dvakrát častěji než ženy a tento rozdíl je nejpatrnější ve straších věkových skupinách, upozorňuje The Guardian. Poukazuje, že nejvyšší míra smrtnosti mezi pracujícími připadá na mužské zaměstnance bezpečnostních agentur a řidiče taxi.

"Ekonomické a sociální dopady pandemie sledují odlišné vzorce," pokračuje editorial. Vyzdvihuje, že karanténa uvěznila tisíce žen a dětí doma, kde jsou zranitelnější vůči zneužívání, navíc u žen existuje větší pravděpodobnost, že přijdou o práci a stejně tak ženy nesou výrazně větší břemeno v důsledku uzavření škol a školek.

Ženy jsou také výrazně více zastoupeny v pracovních pozicích, kde je tlak pandemie nejcitelnější - 82 % zaměstnanců v sociální péči pro dospělé a 89 % pečovatelských míst tvoří ve Spojeném království ženy, deklaruje renomovaný deník. Dodává, že podle některých výzkumů se společnost vrací k životnímu stylu 50. let a krize v předškolních zařízeních posiluje obavy, že ženy nebudou mít po skončení mateřské dovolené kam umístit své potomky.

Mimořádně tvrdě pandemie zasáhla samoživitele, které v Británii tvoří z 86 % ženy, přičemž podle aktuálních průzkumů má 45 %  z nich problém vyjít s penězi a další 24 % dokonce sotva dokáže zajistit svým dětem jídlo, upozorňuje The Guardian. Dodává, že od března bylo ve Spojeném království zaznamenáno přes 3 miliony nových žádostí o sociální dávky.

"To vše by bylo dostatečně zlé. Ale recese, která má být podle očekávání nejhorší za 300 let, bude mít zřejmě také disproporční dopad na ženy, které jsou nadměrně zastoupeny v sektorech, kde se očekává největší ztráta pracovních míst - v maloobchodu, turismu, pohostinství, umění a také celkově málo placených, částečných úvazcích, píše prestižní server.

V Británii je nyní na podporu odkázáno 9,3 milionu lidí, což spolu s očekávaným růstem nájemného, omezování odpory a uvolňování zákazu propouštění povede pravděpodobně k velkému nárůstu počtu lidí v problémech, obává se britský deník. Odkazuje na průzkum charitativní organizace Turn2us, podle kterého 42 % samoživitelů očekává, že bude muset vystačit s méně než 500 librami (zhruba 14,5 tisíci korunami) na měsíc.

Politici musejí změnit kurz

S ohledem na tyto mrazivé předpovědi by bylo uklidňující vědět, že politici berou v potaz odlišné potřeby různých sociálních skupin, deklaruje editorial. Za jednu z nejjednodušších cest, jakými lze pomoci ženám a nízkopříjmovým rodinám, označuje zvýšení přídavků na děti.

Britská vláda se ovšem ve svém plánu hospodářského zotavení zaměřuje především na výstavbu a ženy v kruhu premiéra Borise Johnsona znatelně chybí, kritizuje renomovaný server. Připomíná, že Johnson nedávno na otázku konzervativní poslankyně Caroline Nokesové, kolik ženských političek ve vysokých funkcích považuje za dostatečné, se smíchem odvětil, že nedokáže odpovědět.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Britští ministři odmítli zveřejnit odhady toho, jaký má dosavadní pomoc v pandemii dopad na nerovnosti v zemi, čímž podle prestižního deníku omezují možnost zhodnocení jejich rozhodnutí. "Hodnota péče je tématem pandemie, stejně jako opětovné uznání důležitosti škol, bez kterých rodiče nemohou pracovat," podotýká editorial.

Četné aktivistické skupiny nabádají, aby investice do zdravotnictví a předškolní i sociální péče tvořily jedno z témat ekonomického zotavení, protože letitý příběh o tom, že britský veřejný sektor se dokáže postarat o děti, seniory a postižené musí být postaven na nový základ, uvádí The Guardian. Věří, že výsledkem by byla zelenější, zdravější a šťastnější země a připomíná, že ve Švédsku a Dánsku tvoří 10 % všech pracovních míst právě pečovatelé.

Škody napáchané pandemií budou tvrdé a dlouhodobé, ale také nerovnoměrné, varuje editorial. Konstatuje, že pokud politici nezmění kurz a nepřihlásí se k oživení sociální infrastruktury, vše naznačuje tomu, že na ženy dopadne disproporčně vysoká část těchto škod.   

Související

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 
Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

ženy Velká Británie Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy