NÁZOR - Již několik měsíců veřejnost ví, že existuje propastný rozdíl v míře rizika, které nemoc covid-19 představuje pro různé skupiny s ohledem na jejich věk, pohlaví a zdravotní kondici, uvádí editorial serveru The Guardian. Prestižní deník dodává, že s postupem pandemie je stále jasnější, že největšímu riziku čelí lidé jiné než bílé barvy pleti a nízkopříjmoví.
Nejcitelnější tlak pandemie
Statistika z Velké Británie také ukazuje, že muži umírají na covid-19 dvakrát častěji než ženy a tento rozdíl je nejpatrnější ve straších věkových skupinách, upozorňuje The Guardian. Poukazuje, že nejvyšší míra smrtnosti mezi pracujícími připadá na mužské zaměstnance bezpečnostních agentur a řidiče taxi.
"Ekonomické a sociální dopady pandemie sledují odlišné vzorce," pokračuje editorial. Vyzdvihuje, že karanténa uvěznila tisíce žen a dětí doma, kde jsou zranitelnější vůči zneužívání, navíc u žen existuje větší pravděpodobnost, že přijdou o práci a stejně tak ženy nesou výrazně větší břemeno v důsledku uzavření škol a školek.
Ženy jsou také výrazně více zastoupeny v pracovních pozicích, kde je tlak pandemie nejcitelnější - 82 % zaměstnanců v sociální péči pro dospělé a 89 % pečovatelských míst tvoří ve Spojeném království ženy, deklaruje renomovaný deník. Dodává, že podle některých výzkumů se společnost vrací k životnímu stylu 50. let a krize v předškolních zařízeních posiluje obavy, že ženy nebudou mít po skončení mateřské dovolené kam umístit své potomky.
Mimořádně tvrdě pandemie zasáhla samoživitele, které v Británii tvoří z 86 % ženy, přičemž podle aktuálních průzkumů má 45 % z nich problém vyjít s penězi a další 24 % dokonce sotva dokáže zajistit svým dětem jídlo, upozorňuje The Guardian. Dodává, že od března bylo ve Spojeném království zaznamenáno přes 3 miliony nových žádostí o sociální dávky.
"To vše by bylo dostatečně zlé. Ale recese, která má být podle očekávání nejhorší za 300 let, bude mít zřejmě také disproporční dopad na ženy, které jsou nadměrně zastoupeny v sektorech, kde se očekává největší ztráta pracovních míst - v maloobchodu, turismu, pohostinství, umění a také celkově málo placených, částečných úvazcích, píše prestižní server.
V Británii je nyní na podporu odkázáno 9,3 milionu lidí, což spolu s očekávaným růstem nájemného, omezování odpory a uvolňování zákazu propouštění povede pravděpodobně k velkému nárůstu počtu lidí v problémech, obává se britský deník. Odkazuje na průzkum charitativní organizace Turn2us, podle kterého 42 % samoživitelů očekává, že bude muset vystačit s méně než 500 librami (zhruba 14,5 tisíci korunami) na měsíc.
Politici musejí změnit kurz
S ohledem na tyto mrazivé předpovědi by bylo uklidňující vědět, že politici berou v potaz odlišné potřeby různých sociálních skupin, deklaruje editorial. Za jednu z nejjednodušších cest, jakými lze pomoci ženám a nízkopříjmovým rodinám, označuje zvýšení přídavků na děti.
Britská vláda se ovšem ve svém plánu hospodářského zotavení zaměřuje především na výstavbu a ženy v kruhu premiéra Borise Johnsona znatelně chybí, kritizuje renomovaný server. Připomíná, že Johnson nedávno na otázku konzervativní poslankyně Caroline Nokesové, kolik ženských političek ve vysokých funkcích považuje za dostatečné, se smíchem odvětil, že nedokáže odpovědět.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Britští ministři odmítli zveřejnit odhady toho, jaký má dosavadní pomoc v pandemii dopad na nerovnosti v zemi, čímž podle prestižního deníku omezují možnost zhodnocení jejich rozhodnutí. "Hodnota péče je tématem pandemie, stejně jako opětovné uznání důležitosti škol, bez kterých rodiče nemohou pracovat," podotýká editorial.
Četné aktivistické skupiny nabádají, aby investice do zdravotnictví a předškolní i sociální péče tvořily jedno z témat ekonomického zotavení, protože letitý příběh o tom, že britský veřejný sektor se dokáže postarat o děti, seniory a postižené musí být postaven na nový základ, uvádí The Guardian. Věří, že výsledkem by byla zelenější, zdravější a šťastnější země a připomíná, že ve Švédsku a Dánsku tvoří 10 % všech pracovních míst právě pečovatelé.
Škody napáchané pandemií budou tvrdé a dlouhodobé, ale také nerovnoměrné, varuje editorial. Konstatuje, že pokud politici nezmění kurz a nepřihlásí se k oživení sociální infrastruktury, vše naznačuje tomu, že na ženy dopadne disproporčně vysoká část těchto škod.
Související
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
ženy , Velká Británie , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
včera
Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil
včera
Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty
včera
Splnilo se, že jim Senát nedáme, hodnotí Kupka výsledky druhého kola
včera
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
včera
Papeže propustili z nemocnice. Před návratem do Vatikánu řekl, jak se cítí
včera
Na Děčínsku došlo k násilnému činu. Podezřelý havaroval na dálnici
včera
Babiš po debaklu v senátních volbách avizuje změny v hnutí ANO
včera
Nepokoje ve Francii. Shořela historická radnice, policie zatýkala ve velkém
17. října 2026 22:21
StarDance bude pokračovat bez Štěpánka. Rozloučil se tangem
17. října 2026 21:15
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
17. října 2026 20:04
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
17. října 2026 18:52
Novým šéfem světového hokeje je Němec Reindl. Bříza ho nemá za proruského
17. října 2026 17:15
Operace by bez ní nebyly možné. Anestezie se úspěšně používá již 180 let
Mezi přelomové inovace v dějinách lékařství bezpochyby patří anestezie. Bez uspání si dnes operace již nedokážeme představit. Poprvé svého pacienta před zákrokem uspal lékař v Americe přesně před 180 lety. Od té doby anestezie přispěla k záchraně mnoha životů.
Zdroj: Lucie Žáková