Koronavirus může zásadně ovlivnit další vývoj planety, soudí vědci

Nepřímé stopy

Odpověď podle vědců zasazuje současné lidské drama do větší perspektivy a může být kritická k naší budoucnosti. "Pandemie nezanechá přímou stopu virů, aby je zkoumali budoucí geologové, protože viry nefosilizují," vysvětlují autoři komentáře. Dodávají, že z fosilií obětí bude zřejmě těžké určit příčinu smrti.

Nalézt půjde nepřímé náznaky, například zvýšený výskyt konkrétních technofosilií, jako jsou miliardy roušek a rukavic, které jsou nyní celosvětově vyhazovány do přírody a vstupují do geologického cyklu, uvádějí odborníci. Dodávají, že jde o plasty, které jsou odolné a snadno fosilizují.  

Fosilizace může mít různé podoby a relativně neporušené rukavice a roušky se mohou nahromadit v říčním podloží a na dně jezer, kde je časem pokryjí další sedimenty a stanou se fosilií v nově formovaných horninách, vysvětlují vědci. Podotýkají, že jiné roušky a rukavice se dostanou do oceánu a doplují ke vzdáleným břehům, což ukazuje nárůst použitých osobních ochranných pomůcek na plážích.

Další roušky a rukavice se přidají k ostrovům plastů v oceánech, kde se časem rozpadnou a jejich částečky pozvolna potopí a spolu s bezpočtem miliard mikroplastů zapadnou do bahna hluboko na dně, konstatují Holmesová, Fugagnoliová a Zalasiewicz. Zdůrazňují, že pro nás a mnoho dalších generací půjde o velký environmentální problém, který se přidá k milionům různých technofosilií.

Zvyšuje se tedy šance, že bystrý paleontolog v daleké budoucnosti zachytí signály o událostech roku 2020, soudí odborníci. Odkazují na skutečnost, že momentálně roste znečištění plasty, zatímco ubývá uhlíkových emisí, které bude zachytitelné ve fosilizovaných stopách atmosférického CO₂ v polárních ledových vrstvách.

"Zatím je však tento úbytek malý," píšou autoři komentáře. Poukazují, že se však snížila i koncentrace dalších skleníkových plynů, například oxidu dusíku, což by mohlo poskytnou další fosilní stopu, navíc vzduch je čistší a jezerní sedimenty mohou na krátkou dobu vykazovat méně fosilizovaných smogových částic.

Budoucnost vepsaná v kameni  

Pokles emisí má pozitivní dopad na oceány, upozorňují vědci. Připomínají, že s globálním obchodem a lodní dopravou se do všech koutů světa v posledních letech rozšířily invazivní druhy, například slávička mnohotvárná, což formuje flóru a faunu antropocénu. Na tom se podle expertů nic nezmění, ale úbytek rybolovu a lodní dopravy v souvislosti s koronavirem může tuto paleontologickou stopu oslabit a zpomalit šíření nových invazivních druhů mezi světovými přístavy.

Stopy po tomto zpomalení budou jemné a pokud ze ekonomika nastartuje, jak předpovídá Mezinárodní měnový fond, možná veškeré důkazy zamete, uvádějí Holmesová, Fugagnoliová a Zalasiewicz. Obávají se, že může být hůř, protože nové zákony, které mají podpořit stavebnictví, omezují ochranu přírody a ohrožují dosud chráněné živočichy, jako čolka velkého, kterého britský premiér Boris Johnson označil za ekonomickou přítěž.

Vědci se obávají, že to bude znak dopadů současné pandemie, protože státy se globálně snaží zvýšit výrobu a odstraňování zelených opatření omezujících rozvoj infrastruktury, které má nastartovat ekonomiku, urychlí konec většího množství ohrožených druhů a již probíhající masové vymírání.

"Skutečným geologickým dopadem ale bude, pokud by pandemie zafungovala jako katalyzátor změny důsledků společnosti pro planetu, například prostřednictvím dekarbonizace světového průmyslu," pokračují autoři komentáře. Odkazují na filozofa Bruno Latoura, který za hlavní lekci pandemie označil poznání, že globální ekonomická mašinerie se může zastavit, stejně jako na bývalou šéfku klimatické konvence OSN Christianu Figuerasovou, podle níž je možné využít ekonomického zotavení k transformaci průmyslu a omezení emisí.

Pokud by nedošlo k návratu "do normálu", ale byla realizována nová zelená opatření, pak by se geologické stopy pandemie mohly stát trvalými, naznačují odborníci. V praxi by podle nich vypadaly tak, že omezování emisí skleníkových plynů by se promítlo nejen v ledu a jezerních sedimentech, ale také v korálech, letokruzích a stalagmitech po celém světě.

Investice do posílení a obnovy ekosystému by se ekonomicky vyplatily, zvýšily sociální spravedlnost i diverzitu rostlin a živočichů, jejichž kosti, lastury a pyl skončí v sedimentačních vrstvách, tvrdí vědci. Soudí, že rozvoj oběhové ekonomiky v reakci na současnou recesi by mohl zpomalit a nakonec zastavit záplavu jednorázovými plasty.    

Budoucí test kyselosti vrstev hornin, které se nyní začínají formovat, tak ukáže buď urychlení trendů, které s sebou přinesl antropocén, nebo naopak úkrok z cesty k potenciální "horké Zemi" směrem k nové stabilitě, deklarují experti. "Budoucnost zatím není vepsána v kameni, ale z velmi dlouhodobého hlediska nám kameny prozradí, kterou cestou jsme se kolektivně vydali," uzavírají svůj komentář.