Lavrov řeší rozdílný pohled Ruska a Polska na válku. Co se stane v Izraeli?

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že nepojede do Izraele na připomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi sovětskou armádou. Varšavě vadí, že organizátoři setkání v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem nedali Dudovi prostor vystoupit s projevem, zatímco ruský prezident Vladimir Putin má patřit k hlavním řečníkům. Česko bude na akci zastupovat premiér Andrej Babiš.

"Příští týden se v Jeruzalémě uskuteční mezinárodní akce k uctění památky obětí holokaustu, které se mimo jiné zúčastní i prezident Putin. Víme jistě, že naši polští kolegové - ač prezident Duda už oznámil, že se této akce nezúčastní - se snaží přesvědčit západní účastníky tohoto ceremoniálu - a budou tam USA a někteří vedoucí západní představitelé -, aby ve svých vystoupeních přednesli polský pohled na přístup Ruska ke druhé světové válce," uvedl Lavrov na tiskové konferenci věnované bilanci činnosti ruské diplomacie v uplynulém roce.

"Takové metody jsou naprosto nevhodné vzhledem k události, v jejímž rámci budou použity," zdůraznil ministr.

Lavrov, který je po středeční demisi vlády zatím úřadujícím šéfem ruské diplomacie, se mimo jiné rovněž znovu kriticky vyjádřil k rušení památníků věnovaných sovětským vojákům padlým ve druhé světové válce v Polsku. V této souvislosti ocenil prezidenta České republiky. "Plně sdílím pozici těch, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, kteří se vyslovují proti ničení památníků této války," řekl Lavrov bez dalšího.

Zeman loni v září označil za ostudu rozhodnutí zastupitelů šestého pražského obvodu přemístit pomník maršála Ivana Koněva. "Je to naše ostuda, protože ať byl Koněv, jaký byl, byl to symbol těch vojáků, kteří mimo jiné padli i při osvobozování Prahy," řekl prezident v komentáři vysílaném televizí Barrandov.

Mezi Varšavou a Moskvou se rozhořel verbální konflikt kolem druhé světové války poté, co ruský prezident Vladimir Putin v prosinci popuzeně reagoval na kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Šéf Kremlu při tom mimo jiné obvinil Varšavu z podílu na vypuknutí války, když se Polsko po mnichovské dohodě z roku 1938 podílelo na rozdělení Československa obsazením Těšínska a území Oravy a Spiše.

Polský premiér a následně i parlament Putinovi poté vyčetli, že záměrně lže. Sejm ve své rezoluci zároveň zdůraznil stanovisko, že bezprostřední příčinou války byl Pakt Ribbentrop-Molotov, uzavřený 23. srpna 1939 mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem.